Rostliny Seznam
Dianthus carthusianorum Hvozdík kartouzek
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Hvozdík kartouzek je v Praze na skalách nad Vltavou nebo nad Šáreckým potokem hojná rostlina. Má ráda výslunné svahy.
Je to vytrvalá, trsnatá bylina. Květy rozkvétají na lodyze postupně od června do září, často kvete i později v říjnu. Upoutává pozornost lidí svojí nápadně jasnou barvou.
Nektar je ve květech uložen skutečně hluboko, blanokřídlý hmyz k tak uloženému nektaru obvykle nedosáhne a květy hvozdíků nenavštěvuje. Velmi dlouhý sosák mají motýli, ti se na květech hvozdíků občas živí.
Na horní fotografii je na lodyze současně uzrálý plod se semeny a květy. Foto 5. 9. 2017 v Přírodní památce Baba.
Dianthus deltoides Hvozdík kropenatý
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Hvozdík kropenatý je vytrvalá, volně trsnatá bylina. Má rád suchá travnatá místa. Roste na chudých a kyselých půdách. Je to druh vápnobojný. Je hojnější ve středních polohách.
Foto 1. 7. 2018 ve svahu Kotlářky v Praze 6 - je tu pravděpodobně vysetý, dřív jsem tenhle druh neviděla ani tady ani jinde v okolí. Roste tu ve směsi s hvozdíkem kartouzkem, ten je ale nápadně vyšší.
Dipsacus fullonum (sylvestris) Štětka planá (lesní)
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětka planá je mohutná, dvouletá rostlina. V prvním roce vytváří jen listovou růžici. Ve druhém roce může být květní lodyha vysoká až 200 cm. Lodyha je ostnitá, v horní části větvená.
Zajímavé jsou lodyžní listy. Ty jsou na bázi vzájemně srostlé a vytvářejí nádržku, ve které se udržuje dešťová voda. Tento zdroj vody hmyz hojně využívá.
Dipsacus laciniatus Štětka laločnatá
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětka laločnatá je dvouletá bylina. Na Moravě je častější než v Čechách, proto mne její výskyt v Praze u silnice na Roztoky překvapil. Velmi se podobá svojí příbuzné štětce plané (lesní), liší se od ní bílými květy, rozestálými zákrovními listeny, a peřenolaločnými lodyžními listy. Ve stupni členění listů je to značně proměnlivá rostlina.
Na jejích květech bývá mnoho čmeláků i dalšího hmyzu.
Echinocystis lobata Štětinec laločnatý
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Štětinec laločnatý je jednoletá rostlina. Je původní v Severní Americe. U nás se pěstuje v zahrádkách jako rychle rostoucí okrasná letnička, která se umí popínat po nejrůznějších oporách. Větvené lodyhy dokážou vyrůst do délky až 7 metrů.
Na jeho květech jsem viděla vždy jen velmi drobné druhy hmyzu. Zdá se, že včely medonosné se o štětinec vůbec nezajímají. Proto může být štětinec vhodnou květinou tam, kde se lidé bojí alergií na včelí žihadla.
Snadno zplaňuje a šíří se do okolí. Velmi dobře se mu u nás daří podél větších řek.
Plody dorůstají do velikosti až 6 cm v průměru a jsou dlouze štětinaté.
Echinops sphaerocephalus Bělotrn kulatohlavý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Bělotrn kulatohlavý je statná, vytrvalá bylina. V dobrých podmínkách schopná vyrůst do výšky až 260 cm, obvykle ale mnohem méně. Snadno se šíří na neudržované plochy, např. na silniční a železniční náspy. Včely medonosné i další druhy hmyzu bělotrn vyhledávají a milují.
Ve Středozemí a ve stepních a polopouštních oblastech Asie roste více než 150 různých druhů bělotrnů.
Některé druhy bělotrnů se pěstují v zahradách jako okrasné rostliny.
Echium vulgare Hadinec obecný
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Hadinec obecný je dvouletá bylina. Je značně odolná suchu, i dalším nepříznivým podmínkám. Daří se jí např. i kolem železničních kolejí, kde se aplikuje mnoho herbicidů. Květy vyrůstají ve vijanech z úžlabí listů. Poupata jsou růžová, ale barva květní koruny se časem mění na modrou. Květy hadince vytvářejí hodně sladkého nektaru a navštěvuje je mnoho hmyzu. V květech se tvoří nektar i v obdobích sucha.
Samotářské včely zednice hadincová (Hoplitis adunca) a zednice menší (Hoplitis anthocopoides) se dokonce na hadince specializují a sbírají nektar a pyl pro svoje larvičky jen z květů hadinců. Zednice hadincová a zednice menší jsou navzájem velmi podobné druhy, na fotografiích z přírody je nelze rozlišit.
Elaeagnus angustifolia Hlošina úzkolistá
od Hanka
čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Hlošina úzkolistá je původní v rozsáhlé oblasti od východního Středomoří až po Čínu. U nás bývá pěstovaná jako strom, který může být až 10 m vysoký, někdy jen jako keř. Často ji mohou podrůstat kořenové výmladky, a následkem toho potom vytvoří neprostupnou houštinu. Protože se jedná o druh, který je v ČR nepůvodní a je schopen se nepříjemně rozrůstat, tak se u nás nehodí pro vysazování v přírodě. Je to ale vhodný keř do středních dělících pásů na dálnicích, protože umí růst i na zasolených půdách. Na kořenech má symbiotické bakterie, které přeměňují vzdušný dusík na sloučeniny vhodné pro výživu stromu.
Elaeagnus umbellata Hlošina okoličnatá
od Hanka
čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Hlošina okoličnatá keř, může vyrůst až do výšky 4 metry. Pochází z východní Asie.
V posledních letech se objevuje vysazovaný v pražských parcích. Je to vhodný druh do městských výsadeb, je velmi nenáročný v požadavcích na úrodnost půdy, roste i poměrně rychle. Velkou výhodou je i to, že bobule nejsou jedovaté, naopak jsou doporučované jako droboučké ovoce. Proto se hodí na vysazování na zahradách u mateřských školek.
Elymus repens (Agropyron repens) Pýr plazivý
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Pýr plazivý je víceletý plevelný druh. V zemi úporně přetrvává pevnými článkovanými oddenky. Na každé uzlině článku je patrný stonkový pupen. Plodná stébla mohou vyrůst až do výšky 1,20 m. Květenství je dvouřadý lichoklas s tuhým vřetenem. Klásky jsou přirostlé k drsnému vřetenu širší ploškou (to je důležitý rozlišovací znak od podobných jílků).
Oddenky obsahují hodně škrobu. V minulosti je lidé v obdobích nouze používali jako krmení pro zvířata.