Rostliny Seznam
Hortenzie latnatá Hydrangea paniculata
od Hanka
čeleď: Hortenziovité - Hydrangeaceae
Hortenzie latnatá pochází z dálného východu. V poslední době je u nás v parcích často vysazovaná. Zahradníci ji mají rádi pro její nenáročnost. Většinou roste jako keř vysoký metr nebo dva, může ale dorůst až do výšky 5 metrů. Nejčastěji se pěstuje typ s bílou barvou květů, existují ale i vyšlechtěné kultivary s jinými barvami.
Kvete od července do září. Včely medonosné a čmeláci hortenzii latnatou vyhledávají, sbírají v jejích květech mnoho nektaru a pylu. Právě koncem léta bývá všude v krajině nedostatek květů, proto pěstování hortenzie latnaté včelám a čmelákům hodně pomáhá.
Květy jsou sestavené v dlouhých kuželovitých latách.
Lípy - mimoevropské druhy Tilia sp.
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípy v pražských parcích se vyskytují v řadě mnoha dalších druhů a jejich kříženců a kultivarů. Není jich ale tolik, aby stálo za to jim věnovat celý příspěvek, chci je ukázat pouze souhrnně. A je to dobře, že se u nás vysazují hlavně naše původní české druhy, ty jsou v mnoha ohledech lepší a kvalitnější. Naše lípy mají kvalitnější dřevo, hezčí tvar rozrostlé koruny, včely medonosné z nich vytvářejí nejlepší voňavý med. Naše lípy v době kvetení krásně voní, o cizokrajných lípách se to říct nedá.
Na horním obrázku je lípa Henryho (Tilia henryana).
Posed dvoudomý Bryonia dioica
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Posed dvoudomý je vytrvalá bylina. Celá rostlina je JEDOVATÁ !
V zemi má hlavní zásobní kořen, který je vytrvalý a který má na sobě umístěné regenerativní pupeny. Z těch vyrůstají každý rok nové pnoucí šlahouny, ty mohou být dlouhé až 4 metry. Kvete od června do října. Jako je tomu u všech dvoudomých rostlin, květy s pylem vyrůstají na jiných jedincích a na odlišných jedincích se vytvářejí plody.
Opylení květů je zcela závislé na práci hmyzu. Proto vytváří v květech mnoho výživného nektaru. V porostech posedu dvoudomého bývá vidět mnoho dělnic včel medonosných i mnoho různých druhů včel samotářek.
Od velmi podobného posedu bílého se liší zejména červenou barvou zralých bobulí.
Netýkavka malokvětá Impatiens parviflora
od Hanka
čeleď: Netýkavkovité - Balsaminaceae
Netýkavka malokvětá je jednoletá bylina, která se u nás v posledních desetiletích velmi šíří. Je původní v rozsáhlém areálu jižní části sibiře a jejího širokého okolí. Daří se jí na vlhčích zastíněných místech, v našich lesích teď často vytváří souvislý podrost. Vytlačuje naše původní byliny.
Nejvíc si na ní stěžují houbaři. Samotnému růstu hub netýkavky pravděpodobně nevadí, jenže uvnitř netýkavkového porostu nejsou houby vidět a proto je tam houbaři nemohou najít.
Zvonek klubkatý Campanula glomerata
od Hanka
čeleď: Zvonkovité - Campanulaceae
Zvonek klubkatý je vytrvalá bylina. Daří se mu v teplých oblastech, roste zejména na kamenitých stráních a na skalních stepích. V posledních letech se jeho výskyt stává vzácnější. Odborníci u tohoto druhu zvonku rozlišují několik subspecií, někteří to ale hodnotí pouze jako vnitrodruhovou variabilitu.
Květy zvonku klubkatého navštěvuje mnoho hmyzu. Hojně jsou na něm vidět včely medonosné i včely samotářky. Nejvíc se v porostu zvonku klubkatého vyskytují dělnice čmeláka skalního. V termínu kvetení zvonků klubkatých jsou hnízdečka čmeláků skalních na vrcholu rozvoje, krmí larvy, ze kterých se vylíhne mladá pohlavní generace.
Zvonek kopřivolistý Campanula trachelium
od Hanka
čeleď: Zvonkovité - Campanulaceae
Zvonek kopřivolistý je vytrvalá bylina. Dobře se mu daří v dubohabrových lesích, je častý na kamenitých sutích, zejména na živinami bohatých půdách. Dokáže dobře růst v zapojeném lese i na světlinách a na krajích lesů a křovin. Kvete od července do září.
Květy zvonku kopřivolistého vyhledává mnoho hmyzu. Lze na nich pozorovat dělnice včel medonosných, velké čmeláky i maličké dřevobytky zvonkové a také specializovanou samotářskou včelu pilorožku zvonkovou.
Smldník jelení Peucedanum cervaria
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Smldník jelení je vytrvalá bylina. Daří se mu na suchých loukách a pastvinách. Bývá na živinami bohatších bazických horninách. (V Praze 6 je obsah vápenatých látek v zemi způsoben lidskou činností, původní jsou tu chemicky kyselé proterozoické skály.) Bývá vysoký 100 až 150 cm. Na vrcholu lodyhy bývá mohutný okolík.
Květy smldníku jeleního navštěvuje mnoho hmyzu.
Na horní fotografii sedí na kvetoucím okolíku motýl perleťovec stříbropásek, samička.
Sesel sivý Seseli osseum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Sesel sivý je vytrvalá bylina. Roste na skalách a kamenitých stráních, na slunci. K úspěšnému růstu mu stačí jen štěrbina ve skále. Podle přístupu k živinám u kořenů vyrůstá do výšky 30 až 120 cm. Směrem vzhůru ale vyrůstá jen na začátku vegetace, později se obvykle vyklání směrem od skály. Pozná se podle charakteristických listů. Listy jsou tvořené z mnoha čárkovitých úkrojků, které bývají o něco širší než 1 mm. Květy seselu navštěvuje mnoho druhů hmyzu, ale jen pokud je deštivé období. Při delším suchém počasí už se hmyz o něj přestává zajímat.
V Praze 6 roste v přírodní památce Dolní Šárka, velmi hojný je na skalách na protějším břehu Vltavy v Podhoří.
Na horní fotografii sedí na jeho květech motýl perleťovec stříbropásek.
Mochna přímá Potentilla recta
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna přímá je vytrvalá bylina. Přirozeně roste na stepních svazích a na kamenitých a skalnatých stráních. Její květy vyhledávají zejména drobné druhy včel samotářek. Na horní fotografii je na květu sameček některého druhu ploskočelky rodu Lasioglossum.
V ČR se vyskytují 3 morfotypy druhu mochna přímá. Typ s nápadně světle žlutými okvětními lístky je k nám zavlečený a roste obvykle na takových stanovištích, které jsou lidmi nějak pozměněné.
Fotografovala jsem jí v červnu a v červenci 2021 v přírodní památce Baba v Praze 6. Mochna přímá je v PP Baba ozdobou kolem zdejších skal. Tady je rozšířená forma se zlatožlutými okvětními lístky.
Bolehlav plamatý Conium maculatum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bolehlav plamatý je jednoletá, případně ozimá nebo dvouletá bylina. Roste zejména na vlhčích půdách, které jsou bohaté na dusíkaté látky. V posledních letech roste velmi často kolem hnojených polí. Lodyha může být vysoká i více než 2 metry. Na vhodných stanovištích vytváří mohutné porosty.
CELÁ ROSTLINA JE JEDOVATÁ !! Otravou jsou ohrožená i zvířata, pokud bolehlav roste jako plevel v porostech pěstovaných na sklizeň na krmení dobytka. (Na pastvině by se krávy nespletly v rozlišení jedlého a jedovatého, pokud by ale měly k dispozici jen posečenou směs s bolehlavem, tak potom by nedokázaly problém řešit.)
Velmi se podobá krabilici hlíznaté, často rostou bolehlav a krabilice společně na stejné ploše. Mladé rostliny bolehlavu jsou téměř nerozlišitelné od mladých rostlin krabilice hlíznaté. Spolehlivě se poznají až podle zcela odlišného tvaru plodů.