Rostliny Seznam
Kolkvicie krásná Kolkwitzia amabilis
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae
Kolkvicie je keř, může být vysoký až 4 metry, obvykle je menší. Pochází ze střední Číny.
Kvete v květnu a v červnu. Je to významná včelařská dřevina. Vyhledávají ji nejen dělnice včel medonosných, ale i celá řada včel samotářek. Květy rostou pouze na starších výhonech, proto po radikálním zmlazení keř v následující sezoně nekvete. Kolkvicie netrpí škůdci ani chorobami a při pěstování vyžadují jen minimální údržbu. Snadno se množí z bylinných řízků. Rostliny, které byly vypěstované ze semen, mají variabilní barvu květu.
Sedmikráska obecná Bellis perennis
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Sedmikrásky jsou drobné vytrvalé byliny. Kvetou po celý rok, s výjimkou mrazivých dnů.
Blanokřídlý hmyz vyhledává květy sedmikrásek velmi často, jejich květy bývají k dispozici jako zdroj nektaru a pylu i v termínech, kdy v okolí nekvete nic jiného. Jsou vítanou potravou zejména během chladných jarních dnů. Mnoho druhů včeliček se musí nejdříve na slunci zahřát, a teprve potom jsou schopné létat. A právě květy sedmikrásek poskytují energii i takovým včeličkám, které kvůli chladnu dokážou jenom chodit po zemi. V březnu bývají na květech sedmikrásek hojní samečkové pískorypek. Samečkové pískorypek totiž zjara vylézají ze svých zemních komůrek výrazně dřív než samičky.
Zimolez Henryův Lonicera henryi
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae
Zimolez Henryův se v českých zahradách objevuje teprve v posledních letech. Pochází z Číny. Je to stálezelená ovíjivá liána s dřevnatými výhony. Je to velmi bujně rostoucí druh. Protože se u nás pěstuje krátkou dobu, tak zatím nelze určit, do jaké výšky dokáže vyrůst, ale zdá se, že to bude rekorman mezi všemi u nás pěstovanými zimolezy. V současnosti je to mezi zahradníky vyhledávaná rostlina, protože u nás je k dispozici málo druhů dřevin, které si uchovávají zelené listy i během zimy. Původní druh má drobné světle nafialovělé kvítky, častěji se ale pěstuje odrůda s květy trochu většími, které jsou uvnitř žluté.
Květy vyhledávají čmeláci druhu čmelák zahradní (Bombus hortorum). To je čmelák, který má ze všech českých druhů čmeláků nejdelší sosák. Ostatní blanokřídlí asi k hluboko uloženému květnímu nektaru nedosáhnou.
Jmelí bílé Viscum album
od Hanka
čeleď: Santálovité - Santalaceae (dříve Jmelovité - Viscaceae)
Jmelí bílé roste jako poloparazitický zelený keřík. V ČR rostou 3 poddruhy jmelí, které jsou někdy považované za samostatné druhy. Jmelí bílé pravé (Viscum album subsp. album) roste na větvích dvouděložných dřevin, často na jabloních, ale může růst i na topolech nebo na vrbách a na celé řadě dalších listnatých dřevin. Jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum) roste na borovicích, pouze na druzích se dvěma jehlicemi ve svazečku. Vzácně i na smrku. Jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis) roste na jedli bělokoré, v parcích se může objevit i na dalších pěstovaných druzích jedlí.
Jmelí je dvoudomá rostlina. Kvítky má drobné, nenápadné, otevírají se už v březnu. V časném jaru bývá chladno a včely nelétají, za chladna opylují květy jmelí hlavně otužilé mouchy. Pokud se ale na chvilku oteplí a dělnice včel medonosných vylétávají z úlů, tak potom mohou přinášet z rozkvetlého jmelí mnoho nektaru a velké rousky jasně žlutého pylu.
Semena jsou obklopená lepkavou hmotou.
Citronečník trojlistý Citrus triptera (Poncirus trifoliata)
od Hanka
čeleď: Routovité - Rutaceae
Citronečník trojlistý je trnitý keř se složenými trojčetnými listy, které před začátkem zimy opadávají. Mezi zahradníky je známý víc pod počeštěným jménem trifoliáta. V současnosti ho odborníci vkládají do společného rodu ke svým příbuzným citronům, pomerančům a mandarinkám. Je to ale jediný druh z tohoto rodu, který dokáže trvale růst i v českých klimatických podmínkách venku na zahradách. V chráněných polohách zvládá českou zimu bez nutnosti přikrytí. Plody u nás úspěšně dozrávají i při pěstování venku, jenže mají hořkou chuť.
U nás se využívá jako podnož pro roubování mandarinek a citronů, které si lidi pěstují v nevytápěných zimních zahradách u svých domů. Ale jestli bude pokračovat oteplování zeměkoule, může nastat situace, že začne být zajímavé pěstování mandarinek i v Čechách, i když v našich podmínkách bude vždycky nutná nějaká ochrana před mrazy. Citronečník trojlistý pochází z Číny.
Hlošina okoličnatá Elaeagnus umbellata
od Hanka
čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Hlošina okoličnatá keř, může vyrůst až do výšky 4 metry. Pochází z východní Asie.
V posledních letech se objevuje vysazovaný v pražských parcích. Je to vhodný druh do městských výsadeb, je velmi nenáročný v požadavcích na úrodnost půdy, roste i poměrně rychle. Velkou výhodou je i to, že bobule nejsou jedovaté, naopak jsou doporučované jako droboučké ovoce. Proto se hodí na vysazování na zahradách u mateřských školek.
Hortenzie latnatá Hydrangea paniculata
od Hanka
čeleď: Hortenziovité - Hydrangeaceae
Hortenzie latnatá pochází z dálného východu. V poslední době je u nás v parcích často vysazovaná. Zahradníci ji mají rádi pro její nenáročnost. Většinou roste jako keř vysoký metr nebo dva, může ale dorůst až do výšky 5 metrů. Nejčastěji se pěstuje typ s bílou barvou květů, existují ale i vyšlechtěné kultivary s jinými barvami.
Kvete od července do září. Včely medonosné a čmeláci hortenzii latnatou vyhledávají, sbírají v jejích květech mnoho nektaru a pylu. Právě koncem léta bývá všude v krajině nedostatek květů, proto pěstování hortenzie latnaté včelám a čmelákům hodně pomáhá.
Květy jsou sestavené v dlouhých kuželovitých latách.
Lípy - mimoevropské druhy Tilia sp.
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípy v pražských parcích se vyskytují v řadě mnoha dalších druhů a jejich kříženců a kultivarů. Není jich ale tolik, aby stálo za to jim věnovat celý příspěvek, chci je ukázat pouze souhrnně. A je to dobře, že se u nás vysazují hlavně naše původní české druhy, ty jsou v mnoha ohledech lepší a kvalitnější. Naše lípy mají kvalitnější dřevo, hezčí tvar rozrostlé koruny, včely medonosné z nich vytvářejí nejlepší voňavý med. Naše lípy v době kvetení krásně voní, o cizokrajných lípách se to říct nedá.
Na horním obrázku je lípa Henryho (Tilia henryana).
Posed dvoudomý Bryonia dioica
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Posed dvoudomý je vytrvalá bylina. Celá rostlina je JEDOVATÁ !
V zemi má hlavní zásobní kořen, který je vytrvalý a který má na sobě umístěné regenerativní pupeny. Z těch vyrůstají každý rok nové pnoucí šlahouny, ty mohou být dlouhé až 4 metry. Kvete od června do října. Jako je tomu u všech dvoudomých rostlin, květy s pylem vyrůstají na jiných jedincích a na odlišných jedincích se vytvářejí plody.
Opylení květů je zcela závislé na práci hmyzu. Proto vytváří v květech mnoho výživného nektaru. V porostech posedu dvoudomého bývá vidět mnoho dělnic včel medonosných i mnoho různých druhů včel samotářek.
Od velmi podobného posedu bílého se liší zejména červenou barvou zralých bobulí.
Netýkavka malokvětá Impatiens parviflora
od Hanka
čeleď: Netýkavkovité - Balsaminaceae
Netýkavka malokvětá je jednoletá bylina, která se u nás v posledních desetiletích velmi šíří. Je původní v rozsáhlém areálu jižní části sibiře a jejího širokého okolí. Daří se jí na vlhčích zastíněných místech, v našich lesích teď často vytváří souvislý podrost. Vytlačuje naše původní byliny.
Nejvíc si na ní stěžují houbaři. Samotnému růstu hub netýkavky pravděpodobně nevadí, jenže uvnitř netýkavkového porostu nejsou houby vidět a proto je tam houbaři nemohou najít.