Blanokřídlí v Praze

Z Botanické zahrady v Praze v Tróji.

Z Botanické zahrady v Praze v Tróji.Jižní svah trojské botanické zahrady patří k nejteplejším místům Prahy. Možná je to i nejteplejší lokalita v celé České republice. Ve dne jí zahřívá sluníčko, v noci a v zimě vodní pára, která sem stoupá z blízké Vltavy. Od té doby, co jsou na Vltavě postavené přehrady, tady totiž řeka nikdy nezamrzá.
V jedné části zahrady je expozice flóry Středomoří. Lidé tu mohou vidět růst takové byliny a dřeviny, jakým by se na jiných místech u nás dlouhodobě nedařilo.


Podzimní květy v zahradách jsou pro hmyz potřebné.

Podzimní květy v zahradách jsou pro hmyz potřebné.V říjnu hmyz vyhledává v zahradách především květy různých astřiček. Na horní fotografii saje nektar z jejich květů motýl babočka admirál (Vanessa atalanta). Babočka admirál je vynikající letec, každoročně podniká tah ze Středomoří až na sever Evropy a zpět. Má dvougenerační životní cyklus. Jedinici první generace k nám přilétají v květnu, jejich potomci se začátkem podzimu vracejí zpět do jižní Evropy a Afriky. V průběhu tak dlouhé cesty je potřeba se občas nasytit nektarem z květů.


Zobrazit více
Mravenec příživný

Mravenec příživnýčeleď: Mravencovití - Formicidae

Mravenec příživný (Solenopsis fugax) má samičky dlouhé 5 mm až 6,5 mm, jejich dělnice jsou ale velmi drobné, ty jsou dlouhé jen 1,5 mm až 2,5 mm. Hnízda si zakládá v zemi, obvykle v těsném sousedství některého většího druhu mravenců.
Na fotografiích je mladá okřídlená budoucí mravenčí matka druhu Solenopsis fugax.


Maltářka zední

Maltářka zedníčeleď: Čalounicovití - Megachilidae

Maltářka zední (Chalicodoma parietina) je dlouhá asi 16 mm, podobně jako bývají dlouhé čmeláčí dělnice, ve srovnání s nimi jsou ale maltářky zední štíhlejší. Samičky jsou černě ochlupené a mají červenohnědé břišní kartáče. Samečkové mají hruď a první tři články zadečku červenožlutě ochlupené. Dospělci létají v přírodě od dubna do června. V mediteránní oblasti je to široce rozšířený druh, u nás žije jen na několika málo místech na skalních stepích. Obvykle ji lze pozorovat, když rychle přeletuje mezi bylinami nad horními hranami kamenolomů.
Pro výživu svých larev sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin, nejoblíbenější bylinou je čistec přímý. Kupolovitá hnízda zakládá na skalních stěnách. Zděné plodové komůrky vyrábí z tvrdnoucí směsi písku a zeminy, které slepuje dohromady slinným sekretem.


Zobrazit více
Ptačinec žabinec (ptačinec prostřední)

Ptačinec žabinec (ptačinec prostřední)čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae (dříve silenkovité - Silenaceae)

Ptačinec žabinec je jednoletá nebo dvouletá (ozimá) drobná bylina. Kvete během celého vegetačního období, dokonce i v zimě. Stopky květů má krátce po odkvětu sehnuté, ty se později opět napřimují. V Praze je to prakticky všudypřítomný plevel. Upoutává na sebe pozornost hlavně v březnu a v dubnu, dokud nejsou rozrostlé jiné okolní rostliny.


Chřest lékařský

Chřest lékařskýčeleď: Chřestovité - Asparagaceae

Chřest lékařský je vytrvalá bylina. V přírodě u nás roste jako zplanělý na skalnatých výslunných stráních a na skalních terasách, daří se mu na teplých vltavských svazích v Dolním Povltaví. Většinou roste jako dvoudomá rostlina, jednopohlavné kvítky jsou drobné. Zralé plody jsou nápadné - červené lesklé bobule.
Chřest lékařský je pradávná kulturní užitková rostlina. Jako léčivku a zeleninu ho lidé pěstovali už ve starém Egyptě. U nás v Čechách se chřest objevil jako zahradní plodina až koncem 18. století.


Zobrazit více

Logo Praha 6 Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6