Ploskočelek rodu Lasioglossum žije v ČR 68 druhů. Na území Prahy jsou z tohoto rodu velmi hojné malé druhy, které jsou dlouhé jen 4 až 10 mm. Většinou jsou zbarvené nenápadně, světle šedohnědě, obvykle zcela unikají lidské pozornosti. Přitom tyhle droboučké včeličky opylují květy rostlin právě tak dobře jako naše známé včely medonosné nebo čmeláci.
Hnízdečka si vyhrabávají v zemi.
Jak žijí ploskočelky rodu Lasioglossum.
26.3.2019 od Hanka
Pro hnízdečka si často vybírají místa bez porostu, třeba okraje cestiček. To se jim často stává osudovou chybou, lidi je přehlížejí, na hnízdečka jim šlapou, často přitom zašlápnou i samičku, matku zakladatelku.
Vyhrabat v pevné zemi prostor pro založení komůrek, ve kterých se budou vyvíjet larvičky ploskočelek, je energeticky náročná činnost. Proto musí budoucí matka často létat na květy, aby se na nich nakrmila. Tady je na obrázku na jehnědě vrby košíkářské. Oplodněné samičky, které přezimovaly, vyletují již od počátku března, pokud se na chviličku odpolene oteplí a svítí slunce. Potřebují mít v blízkosti rozkvétající rostliny, časně kvetoucí vrby jsou jako potrava nejlepší.
Když se nasytí, honem se pustí znova do práce.
Některé ploskočelky žijí samotářsky. To znamená, že matka po přezimování sama vychová další pohlavní generaci.
Mnoho ploskočelek je ale tzv. eusociálních, a zakládají jednoleté kolonie, podobně jako čmeláci. U nich matka zakladatelka nejprve vychová první generaci dělnic, které potom matce pomáhají s výchovou dalších dělnic, a ty pak na podzim společně vychovají mladé samičky a samečky. Aby se to všechno stihlo, musí matka začít budovat hnízdečko zjara co nejdřív.
Je to ale těžká práce. Třeba tady do hnízdečka nějaký člověk šlápnul, vyhrabaná zem zase napadala zpátky dovnitř do uvolněného prostoru. Musí se začít s prací znova.
Hliněná plástev s komůrkami pro larvy bývá na jaře až 15 cm pod povrchem půdy. (Později dělnice prostor pro plodové komůrky zvětší, rozšíří, a vyhrabou až 50 cm hluboko.
A teď zase rychle vylézt ze studeného hnízdečka a na vrbových prutech se na sluníčku ohřát.
Ploskočelka vstupuje do hnízdečka.
Ploskočelky rodu Lasioglossum mají na bázi zadečkových tergitů světlé pásky, a apikální okraj jen nevýrazně ochlupený. Na konci posledního zadečkového tergitu mají samičky krátký žlábek.
V tomto příspěvku je na fotografiích pravděpodobně druh Lasioglossum malachurum - ploskočelka sametová.
Nejnovější aktuality
