Pískorypka obecná (
Andrena flavipes) sbírá nektar a pyl v květu řepky.

Samičky pískorypky obecné se pohybovaly mezi řepkovými květy velmi rychle, i když to jsou v květnu už ošoupané stařenky. Bylo obtížné udělat jejich zaostřenou fotografii. Povedlo se mi vyfotografovat na květu řepky jen kvalitní obrázek samečka pískorypky obecné, ten už byl svým pokročilým věkem hodně zpomalený. Samečkové sice pyl nijak záměrně nesbírají, ale jak je na fotografii vidět, taky se na jeho těle pyl zachycuje, pro opylení rostlin je užitečný.

V řepkovém poli jsem viděla létat i hodně pískorypek popelavých (
Andrena cineraria). No žádná před objektivem fotoaparátu nepostála, všechny mi uletěly dřív, než jsem je stihla zaostřit. Jen vedle v trávníku jsem objevila pískorypku popelavou, jak vykukuje ze svého zemního hnízdečka. Taky už to není mladice, je vidět, že má chloupky na hlavě dost olámané. Přesto se ukazuje, že pískorypky popelavé dokážou opylovat řepku olejku s velkým elánem. Tedy přesněji řečeno, jen okraje řepkových polí, daleko dovnitř porostů velkých řepkových lánů asi nezalétají, tam musí řešit opylení květů vítr, nebo samosprašnost pěstovaných odrůd.
Obávanými škůdci řepky jsou brouci. Nejhorší je krytonosec šešulový (
Ceutorhynchus obstrictus - synonymum
Ceutorhynchus assimilis), kvůli němu musí zemědělci dělat insekticidní postřiky i během květení řepky.

Krytonosec šešulový má jednu generaci do roka. Dospělci přezimují v zemi a zjara po oteplení vylézají. Zpočátku se živí na různých brukvovitých plevelech. Potom přelétávají i do porostů řepky. Dospělci se vykrmují tak, že vykusují hluboké dírky do stonků a poupat. Koncem dubna a začátkem května se brouci spáří. Samičky pak začnou klást vajíčka do mladých šešulí. Jediná samička dokáže vyklást až 150 vajíček, a to do každé šešule jediné vajíčko. Do stejné šešule ale může naklást vajíčko víc samiček krytonosce. Larva se vyvíjí vždy jen v jednom semenu. V suchých letech může způsobit okolo 50% ztrát na výnosu sklizně.
Dalším škůdcem řepky je blýskáček řepkový (
Meligehtes aeneus). Tenhle brouk se živí pylem a nektarem květů. V řepce škodí nejvíc před rozkvětem. Aby s dostali k pylu, vyžírají v poupatech dutiny, a poškozená poupata zasychají. Do polorozvitých řepkových poupat kladou samičky vajíčka. Vylíhlé larvy se také živí květním nektarem a pylem, a přelézají z květu na květ. Larvy ale obvykle nepoškozují čnělku, proto je jejich škodlivost menší.

Tady je zachycen brouk blýskáček společně s jakousi muškou. Tedy spíš se samečkem mušákem, podle velikých a na hlavě spojených očí.

Takových muších samečků tam létalo velmi mnoho. Jsou to pravděpodobně neškodní strávníci, kterým chutná nektar z řepkových květů.
Na řepce mohou škodit i různí brouci dřepčíci rodu
Phyllotreta. Ti poškozují zejména mladé rostliny, hlavně na podzim vzcházející rostlinky ozimé řepky.
Já jsem je s fotoaparátem zastihla jen na sousedním plevelu úhorníku (úhorník mnohodílný -
Descurainia sophia) .
Kde jsou v přírodě pískorypky, tam se obvykle vyskytují i jejich hnízní parazité, nomády. Tady je na květech starčku přímětníku.

V ČR žije 70 druhů nomád, které jsou podle fotografie obvykle nerozlišitelné, do druhů je nelze určit. Z předchozích roků mám ale zkušenost, že v téhle zemědělské krajině, kde se na polích intenzivně hospodaří, žije pouze nomáda obecná (
Nomada fucata).