Blanokřídlý hmyz PP Kalvárie v Motole a přilehlých sadů

3.5.2019 od aculeata

Přírodní památka Kalvárie v Motole má výměru 3,68 ha a leží v katastrálním území Motola. Byla vyhlášena v roce 1982. Předmětem ochrany jsou „výchozy bazaltových hornin a břidlic silurského stáří jako typická lokalita motolského souvrství (spodní silur), významná společenstva teplomilné skalní stepi s výskytem chráněných a ohrožených druhů a lesní porost lipové javořiny. Přírodní památka má velké ochranné pásmo o rozloze 40,57 ha, které zahrnuje okolní přírodně zajímavé stepní území a sady (Kubíková et al. 2005; Matějka 2009).

Vegetace stráně a přilehlých sadů.

V roce 2018 proběhl v severní části území podrobný průzkum žahadlových blanokřídlých, který finančně podpořil Magistrát hlavního Města Prahy. Celkově bylo zaznamenáno neuvěřitelných 331 druhů, což tvoří více než čtvrtinu (25,7%) všech druhů žahadlových blanokřídlých žijících v ČR. Z tohoto počtu druhů bylo 196 zaznamenáno přímo na území PP, ostatní druhy pak byly zjištěny v okolních sadech.

Mezi nejvýznamnější pozorované druhy blanokřídlého hmyzu patří samotářská včela ploskočelka bledá (Lasioglossum pallens) a její kukaččí parazit ruděnka májová (Sphecodes majalis). Tyto druhy jsou na červeném seznamu ohrožených druhů v kategorii zranitelný a oba druhy dosud nikdy nebyly zaznamenány na území Čech. Jedná se o druhy velmi teplých křovinatých stepí a příležitostně pak mohou žít ve slunných sadech. Kromě Kalvárie se ploskočelku bledou podařilo potvrdit také na blízkých lokalitách VKP Řepská step a rovněž na louce při usedlosti Šafránka.
Velmi významným a zajímavým zjištěným druhem je kutilka srdčík temný (Belomicrus italicus), který patří mezi ohrožené druhy červeného seznamu ČR. Srdčík temný je mediteránní, extrémně teplomilný druh. Je zajímavé, že byl z okolí Motola hlášen již před 100 lety a nyní se ho podařilo znovu potvrdit hned šesti jedinci přímo na území PP, která je jednoznačně nejteplejším místem v okolí Motola.
Dalším druhem, o kterém je nutné se zmínit je včela pelonoska liščí (Anthophora quadrimaculata). Pelonoska liščí je včela, s níž se na území Prahy můžeme setkat téměř všude, ale celkově jde o druh, který v ČR značně ubývá a v některých oblastech již zřejmě vyhynul. Z tohoto důvodu je pelonoska liščí v Červeném seznamu zařazen mezi druhy ohrožené. Tento druh se dříve vyskytoval po celé ČR a žil v dosti bohatých populacích. V rámci výzkumu byl zaznamenán jen jediný jedinec na území samotné PP, což samo o sobě svědčí o slabé populaci i v rámci studovaného území.
Na území PP Kalvárie v Motole a přilehlých sadech se vyskytuje řada dalších ubývajících, často specializovaných, druhů včel. Pískorypka křivonohá (Andrena curvungula) a pískorypka zvonková (A. pandellei) jsou specializované na zvonky, pískorypka čekanková (A. polita) na čekanku, pískorypka mochnová (A. potentillae) na mochny, pískorypka rozrazilová (A. viridescens) na rozrazil, pískorypka květomilná (A. floricola) na drobné květy efemerních rostlin a pískorypka potulná (A. vaga) na vrby. Vesměs se vlastně jedná o druhy běžné zemědělské krajiny, ale v současném stylu hospodaření pro ně přestává být místo a postupně ubývají a mizí. Všechny tyto druhy jsou také zařazené na červeném seznamu ohrožených druhů (zejména v kategoriích zranitelný a téměř ohrožený).

Ruděnka běloretá (Sphecodes albilabris) vlevo, Pískorypka potulná (Andrena vaga) vpravo.

Mezi významnými druhy včel najdeme i některé kukaččí včely, které stejně jako kukačky, parazitují v hnízdech jiných druhů. O ruděnce májové jsme se již zmínili. Dalším druhem je ohrožená ruděnka červená (Sphecodes rubicundus). Ruděnka červená je opravdu vážně ustupující druh včely. Stejně jako pelonoska liščí, patřila mezi početné včely v celé ČR, ale dnes tento druh již na mnoha místech ČR vymizel a na území Prahy nebyl doložen od roku 1974. V roce 2018 byl zachycen pouze jediný samec v sadech. Jedná se o kukaččí druh, parazitující u pískorypky zrnité (Andrena labialis), která je zařazena mezi druhy téměř ohrožené. Byly také zjištěny zajímavé druhy kukaččích včel: nomáda černohřbetá (Nomada atroscutellaris) parazitující na pískorypce rozrazilové, nomáda hrbočlenná (N. castellana) s dosud neznámým hostitelem, nomáda nejmenší (N. minuscula) parazitující na ploskočelce blýskavé (Lasioglossum lucidulum), nomáda červenoboká (N. pleurosticta) parazitující na ploskočelce čekankové, ruděnka chorvatská (Sphecodes croaticus) parazitující na ploskočelce skvrnkaté (L. interruptum), kuželitka tupá (Coelioxys afra) parazitující na čalounici menší (Megachile pilidens) a smutěnka temná (Stelis odontopyga) parazitující na zednici zoubkaté (Hoplosmia spinulosa).
Z kutilek byly zaznamenány především druhy dřevní, které se podařilo většinou zachytit v sadech na starých suchých stromech. Nejčastěji jde o druhy rodů kutík (Crossocerus), ševčík (Passaloecus), stopčík (Pemphredon), psenčík (Psenulus), rejdík (Nitela), krhook (Pison), plotníček (Spilomena), či plamčík (Stigmus). Zajímavý je mediteránní druh rejdík klamavý (Nitela fallax) a málo známé druhy ševčík krátkoretý (Passaloecus brevilabris) a stopčík Enslinův (Pemphredon enslini). Kutilka krhook černý (Pison atrum) se v současné době zřejmě šíří na nejteplejších místech ČR. Zajímavým teplomilným druhem je také hbitík Grandiův (Tachysphex grandii), který byl velmi hojný především na skalách PP. V Praze nejde o vyloženě vzácný druh, ale dosahuje zde nejsevernějšího okraje rozšíření a překvapivě není vůbec znám z Německa. Zvláštní pozornost si zaslouží nález ploštíka pražského (Ammoplanus pragensis), který byl spatřen v sadech. Jedná se o druh popsaný a dlouhou dobu známý pouze z Prahy. O český endemit však nejde. Byl později nalezen i na různých místech jižní Evropy.
Byla také nalezena kodulka hlavatá (Myrmilla calva distincta), která má bezkřídlé samice a v současné době zřejmě na území ČR nedokáže kolonizovat nové lokality. Jde zřejmě o stepní relikt.
Z hrabalek bylo zjištěno několik skalních a velmi teplomilných druhů: hrabalka skalní (Agenioideus nubecula) a hrabalka Evagetes subglaber jsou asi nejvýznamnější, protože patří mezi druhy červeného seznamu z kategorie zranitelný. Na území PP byla také zjištěna hrabalka stepníková (Eoferreola rhombica), která je specializovaná výhradně na stepníky rodu Eresus. V sadu byla zjištěna vzácná na stromech hnízdící hrabalka mřížkovaná (Poecilagenia rubricans). V sadu byl zaznamenán také ustupující druh drvenka kyjorohá (Sapyga clavicornis), která patří do čeledi drvenkovitých. Tento druh byl dříve velmi hojný, dnes je nalézán jen lokálně. Z vos, které jsou obvykle také vázány na suché stromy, ve kterých obvykle hnízdí, byl zaznamenán druh hrnčířka štíhlá (Allodynerus rossii), jízlivka písčinná (Eumenes pomiformis) a hrnčířka duběnková (Stenodynerus chevrieranus), všechno druhy zranitelné. Většina z nich byla zaznamenána na suchých stromech v sadu, nebo na jižních svazích. Na území PP byly zaznamenány také velmi teplomilné druhy jízlivka pískomilná (E. subpomiformis) a šířící se mediteránní druh hrnčířka tmavá (Leptochilus regulus).
Využijte možnost relaxace procházkou tímto jedinečným místem a jistě narazíte na zajímavé druhy blanokřídlého hmyzu.