Život kolem Šáreckého potoka.

10.7.2019 od Hanka

Užovka obojková je potravní závislostí vázaná na přítomnost obojživelníků.

Tady je obrázek, když užovka zdvihla hlavu nad hladinu na místě, kam svítilo slunce.


Poletuje tu i mnoho krásně barevných vážek.
Vážka ploská (Libellula depressa), sameček.

Sotva blikne zaostřovací systém fotoaparátu na místo, kam něco zajímavého usedlo, hned je živáček v pohybu, a zaostřený je jen list.
Motýlice lesklá (Calopteryx splendens), sameček za letu.

Samička druhu vážka rudá (Sympetrum sanquineum).


Šídlo královské, samička. Byla nápadně veliká, svítivě lesklá, a kladla vajíčka do vody, vždycky jen velmi daleko ode mne a od fotoaparátu.


Šidélko.

Dvojice. Šidélko páskované (Coenagrion puella) je nejhojnější druh rodu šidélko. Vyskytuje se hlavně u zarostlých vodních ploch.




Na břehu potoka mne překvapil otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), přiletěl se sem napít vody.

Ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas) zase všechno pozoroval z květu pcháče.



S námi lidmi to ale příroda nemá lehké. Je to dědictví socialismu, že sem k Šáreckému potoku vede vyústění odlehčovací větve stoky D. A letos v červnu tu Šárecký potok zase dostal pořádnou dávku (tůně byly problému ušetřené, ale Šárecký potok dopadl špatně.)
Hlavní stoka D je tzv. smíšená, to znamená, že tudy tečou splaškové vody i voda dešťová společně. Většinou to všechno hlavní stoka pobere a všechno odvede až do kanalizační čističky bez problémů. Jenže pokud nastane nahoře na sídlištích prudký déšť, tak už se to všechno najednou do hlavní stoky nevejde. Proto je na Červeném vrchu vybudovaná rozdělovací komora, a ta posílá přebytek směsi do odlehčovací větve do Šáreckého údolí. Takových bezpečnostních přelivů směrem do potoků je v Praze větší počet. Ale odlehčovací větev stoky D je raritní obrovským výškovým rozdílem. Hlavní stoka D totiž začíná někde na sídlišti na okraji Prahy, to je plošina s nadmořskou výškou kolem 350 m nad mořem, rozdělovací komora na Červeném vrchu je zhruba 300 m nad mořem. Šárecký potok teče v zahloubeném úzkém údolí. Vyústění odlehčovací větve stoky D je ale jen ve výšce 230 m nad mořem. Přitom vzdušnou čarou je vzdálenost od rozdělovací komory až k vyústění asi jen jeden kilometr. Výškový rozdíl 70 m na tak malé vzdálenosti vytváří dole cosi, co je horší než vodní dělo. Je to jakoby někdo pustil dolů z kopce nebržděný nákladní vlak. A potrubí odlehčovací větve stoky D má průměr 2 metry!
V loňském roce se stavebníci snažili průtok zpomalit tak, že dole v Šáreckém údolí zabetonovali to dvoumetrové potrubí tak, aby odtud vytékala splašková voda jen malým průměrem trubky. Aby ten mohutný proud nepřetékal po silnici. Realita ukázala, že fyzikální zákony platí jinak. Spodní část toho 2 metry širokého potrubí explodovala.
Pohled do odlehčovací větve stoky D po dešti. Potrubí je proražené, zem nad ním odplavená.

To je fotografický záběr na místo nad potrubím. Před deštěm to bylo zasypané zemí. Nyní tekla splašková voda tudy nahoru.

Jakési betonové díly se ocitly splavené dolů po proudu.

Nyní je všechno opravené a zasypané kamením. (Vydrží oprava déle než do prvního většího deště?)

Vzadu mezi stromy je vidět betonová revizní šachta, nyní už opět s namontovaným poklopem. Ten přišroubovaný poklop totiž také náraz vody odplavil pryč.

Myslím si, že problém nemá řešení dole v Šáreckém údolí. Že je nutné vybudovat retenční nádrže na dešťovou vodu nahoře, tam kde problém vzniká. A nepouštět dešťovou vodu, aby se mísila ve stoce se splaškovou vodou.
Já sama jsem obyčejná osoba, která nemá přístup k mapám, kudy vedou kanalizační stoky. Moje poznatky vznikají pouze pozorováním přírody. Prostě vím, odkud a kam vedou v terénu betonové skruže revizních šachet. A chci zdůraznit těm, kdo mají na starosti tvorbu nového metropolitního plánu, aby pamatovali na vyhledání ploch, potřebných na výstavbu retenčních nádrží na dešťovou vodu a v jejich sousedství místa, kde se může dešťová voda vsakovat do země.
Letos je na mnoha místech v Praze takové sucho, že umírají i vzrostlé stromy. A pokud někdy naprší, je dešťová voda hned odvedena do kanalizace v takovém množství, že potom škodí. To je potřeba změnit.

Podle mých pozorování v terénu začíná odlehčovací větev stoky D na mapě v bodě 1 a ústí je v bodu 2.
(Malý proud čisté vody tu protéká neustále, asi je to nějaký stažený podzemní pramen. Ten pak pokračuje do mokřiny v lese a dál trubkou pod silnicí do Šáreckého potoka.)