
List ořechovce srdčitého v podzimním zbarvení.

Je potěšující, že v okolí tohoto velikého ořechovce jsou vysazené mladší jedinci, a to nejen ořechovec srdčitý, ale i několik dalších druhů ořechovců. Když rostou různé druhy blízko sebe, člověk se snadněji naučí, jaké jsou mezi nimi rozlišovací znaky.
Neobvyklé a málo známé jsou i opadavé jehličnany tisovce. Zdejší staré, vysoké stromy se širokým kmenem patří druhu
tisovec dvouřadý (
Taxodium distichum). Jen na několika málo místech se lze v Praze setkat i s tisovcem vystoupavým (
Taxodium ascendens). Ve Stromovce pravděpodobně roste mladý exemplář tisovce vystoupavého na jednom nepřístupném ostrůvku (když se k němu nelze přiblížit, tak na dálku mohu druh stromu jen odhadnout).
Na podzim tisovce získávají tmavorezavou barvu.
Několik stromů druhu tisovec dvouřadý tady ve Stromovce vyniká velikostí. Pochází z jihovýchodu Spojených států. Je to dřevina, které se dobře daří v mokřinách. Dokáže růst i na takových rozbahnělých lokalitách, kde by jiné druhy stromů nedokázaly přežít. Tady ve Stromovce rostou krásně rovně vzhůru, nevychýlila je ani povodeň v létě 2002. Jejich pěstování v hospodářských lesích na podmáčených místech by také stálo za vyzkoušení. (Kůrovcem netrpí.)

Tisovec dvouřadý, větvička s plody.

A který strom je tu nejvyšší, ořechovec nebo tisovec nebo ještě nějaký jiný strom? Nevím, zdá se, že mnoho stromů tu dorůstá do stejné výškové hladiny. Ono není dobré moc vyčnívat, do nejvyššího stromu může při bouřce snadno uhodit blesk. Podle vyprávění pamětníků tu kdysi býval nejstarším a nejvyšším stromem jeden platan. Jenže pak přišla bouřka, a blesk mu rozpůlil kmen na 2 poloviny. Jedna polovina spadla, druhá zůstala stát. Platanu patří ocenění, že dokázal takovou ránu přežít. Stále tu roste, ale už není nejvyšší ani nejmohutnější. Vypadá jen obyčejně. A není na něm už vidět, že celou polovinu kmene dokázal zahojit a znova obrůst kůrou.
Ze Severní Ameriky pochází i strom
dřezovec trojtrnný (
Gleditsia triacanthos). Tento druh je v parcích k vidění poměrně často, ale obvykle se vysazují jeho beztrnné kultivary. Tady ve Stromovce je jeden exemplář jako původní druh, s nápadnými velkými trny.

Tmavočervený trn na mladé větvičce.

Skupina trnů, které vyrůstají z kmene. Lidi si ty trny jako zajímavost často různě odlamují.
Další zajímavostí ve Stromovce je několik mladých stromů druhu
dub šarlatový (
Quercus coccinea). je tu vysazeno několik různých kultivarů.

Podle listů jsou obtížně rozlišitelné od druhu dub bahenní a dub elipsoidní. Nejlépe se rozliší od příbuzných druhů dubů podle žaludů, které jsou u dubu šarlatového ze třetiny až z poloviny ponořené v číšce.

Naopak
dub bahenní (
Quercus palustris) má žaludy menší, talířovitou plochou číšku a polokulovité žaludy.

Mladším stromům dubu bahenního na podzim listy červenají, starším stromům ale listy na podzim jen žloutnou.

Listy a žalud dubu bahenního.
Z Ameriky pochází i
buk velkolistý (
Fagus grandifolia).

Na listech buku velkolistého bývá až 15 párů postranních nervových žilek, na listech našeho evropského buku lesního je těch postranních žilek jen 5 až 9, vyjímečně10.

Bukvice i dřevitá číška jsou výrazně menší, než jaké známe u evropského buku lesního.

Pro srovnání obrázek plodů našeho buku lesního.
Zatímco americké druhy stromů se v Evropě pěstují už několik století a v Čechách se s nimi setkáváme zcela běžně, asijské druhy stromů jsou u nás k vidění v mnoha případech teprve v několika posledních desetiletích. Proto původně asijské stromy u nás většinou rostou jen jako mladí, nedávno vysazení jedinci. Asijské druhy také mají často potíže s českým proměnlivým počasím. Mráz v zimě jim většinou nevadí, ale nesnášejí aprílové výkyvy ranních mrazíků a střídání vpádů teplého a nebo velmi chladného vzduchu. Za takových podmínek podléhají různým nemocem.
Ve Stromovce je takovou novinkou lípa s výrazně ostnitými listy.

Detail okraje listů.

Velmi se podobá druhu lípa Henryho (
Tilia Henryana). S trochu starší lípou Henryho se lze setkat v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Ale jedinci vysazení ve Stromovce nejsou úplně stejní, jen podobní. Může to být jiný kultivar, nebo je to dáno naroubováním na podnož jiného druhu lípy, nebo to může mít i jinou příčinu.
Také roste ve Stromovce hodně hub. Některé jsou svázány mykorhizou s kořeny stromů, jiné vyrůstají ze starých pařezů. Nejvíc je ale takových, které využívají zdejší mohutné hnojení, jak si tu denně vyprazdňují bříška stovky psů.
Tady je v trávě houba hnojník obecný.
A co dělají blanokřídlí? Ti na konci října už spí hlubokým zimním spánkem. Ani mravenci už nejsou vidět. Odpoledne bývá venku teplo, ale hmyz se zřejmě řídí délkou dne a nenechává se zmást výkyvy počasí.
Pouze na jedné papelišce jsem objevila ploskočelku sametovou. Pro tenhle druh je typické, že se mladé samičky dokrmují ještě i v listopadu.

Samozřejmě jsou na květech vidět i dělnice včel medonosných, ty využívají k proletům každého oteplení i během zimních měsíců.

A stále je možno vídat na květech různé druhy pestřenek.
Na všechno tu dohlížejí straky. Ve Stromovce jich je docela hodně.