Zajímavosti z pražské Stromovky.

29.10.2019 od Hanka

Pražská Stromovka je velmi zajímavá lokalita. Je tu vysazeno tolik různých druhů dřevin, kolik nebývá ani v běžných botanických zahradách. Pokud lidi zajímá, s jakou přírodou by se setkali v jiných světadílech, stačí zajít do Stromovky - a kousek cizích krajů tady objeví.
Mezi nejmohutnější stromy tu patří ořechovec srdčitý (Carya cordiformis). Pochází z východu Severní Ameriky. Považuji ho za zdejší raritu. S mladšími stromy tohoto druhu se lze občas v arboretech setkat, ale tak obrovský strom jako je tady jsem nikde jinde v Čechách neviděla. Nevím, kolik roků tady roste. Určitě ale dost dlouho na to, aby prokázal, že umí odolávat českým mrazovým výkyvům i povodním a vůbec všem rozmarům našeho počasí. Plody má hořké, nejedlé. Má ale kvalitní dřevo. Stálo by za to, vyzkoušet jeho pěstování i v našich hospodářských lesích. Ve svém původním prostředí v Americe roste zejména na březích řek, vyniká odolností vůči záplavám.
Na další fotografii je plod ořechovce srdčitého na větvičce před dozráním.

/Ořechovec srdčitý, zrající plod na větvičce.
List ořechovce srdčitého v podzimním zbarvení.
/Ořechovec srdčitý, list v podzimním zbarvení.
Je potěšující, že v okolí tohoto velikého ořechovce jsou vysazené mladší jedinci, a to nejen ořechovec srdčitý, ale i několik dalších druhů ořechovců. Když rostou různé druhy blízko sebe, člověk se snadněji naučí, jaké jsou mezi nimi rozlišovací znaky.

Neobvyklé a málo známé jsou i opadavé jehličnany tisovce. Zdejší staré, vysoké stromy se širokým kmenem patří druhu tisovec dvouřadý (Taxodium distichum). Jen na několika málo místech se lze v Praze setkat i s tisovcem vystoupavým (Taxodium ascendens). Ve Stromovce pravděpodobně roste mladý exemplář tisovce vystoupavého na jednom nepřístupném ostrůvku (když se k němu nelze přiblížit, tak na dálku mohu druh stromu jen odhadnout).
Na podzim tisovce získávají tmavorezavou barvu.
Několik stromů druhu tisovec dvouřadý tady ve Stromovce vyniká velikostí. Pochází z jihovýchodu Spojených států. Je to dřevina, které se dobře daří v mokřinách. Dokáže růst i na takových rozbahnělých lokalitách, kde by jiné druhy stromů nedokázaly přežít. Tady ve Stromovce rostou krásně rovně vzhůru, nevychýlila je ani povodeň v létě 2002. Jejich pěstování v hospodářských lesích na podmáčených místech by také stálo za vyzkoušení. (Kůrovcem netrpí.)
/Tisovec - strom v podzimní barvě.
Tisovec dvouřadý, větvička s plody.
/Tisovec, plody před dozráním.
A který strom je tu nejvyšší, ořechovec nebo tisovec nebo ještě nějaký jiný strom? Nevím, zdá se, že mnoho stromů tu dorůstá do stejné výškové hladiny. Ono není dobré moc vyčnívat, do nejvyššího stromu může při bouřce snadno uhodit blesk. Podle vyprávění pamětníků tu kdysi býval nejstarším a nejvyšším stromem jeden platan. Jenže pak přišla bouřka, a blesk mu rozpůlil kmen na 2 poloviny. Jedna polovina spadla, druhá zůstala stát. Platanu patří ocenění, že dokázal takovou ránu přežít. Stále tu roste, ale už není nejvyšší ani nejmohutnější. Vypadá jen obyčejně. A není na něm už vidět, že celou polovinu kmene dokázal zahojit a znova obrůst kůrou.

Ze Severní Ameriky pochází i strom dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos). Tento druh je v parcích k vidění poměrně často, ale obvykle se vysazují jeho beztrnné kultivary. Tady ve Stromovce je jeden exemplář jako původní druh, s nápadnými velkými trny.
/Dřezovec v pražské Stromovce v říjnu.
/Dřezovec, letošní trn na kmenu.
Tmavočervený trn na mladé větvičce.
/Dřezovec, trn na letorostu.
Skupina trnů, které vyrůstají z kmene. Lidi si ty trny jako zajímavost často různě odlamují.
/Dřezovec, trny vyrůstají z kmenu.

Další zajímavostí ve Stromovce je několik mladých stromů druhu dub šarlatový (Quercus coccinea). je tu vysazeno několik různých kultivarů.
/Dub šarlatový, letorost s podzimním zbarvením listů.
Podle listů jsou obtížně rozlišitelné od druhu dub bahenní a dub elipsoidní. Nejlépe se rozliší od příbuzných druhů dubů podle žaludů, které jsou u dubu šarlatového ze třetiny až z poloviny ponořené v číšce.
/Dub šarlatový, žaludy na větvi.
/Dub šarlatový, žalud, detailní foto.
/Dub šarlatový, listy a žaludy na zemi.
Naopak dub bahenní (Quercus palustris) má žaludy menší, talířovitou plochou číšku a polokulovité žaludy.
/Dub bahenní, žalud na větvi.
Mladším stromům dubu bahenního na podzim listy červenají, starším stromům ale listy na podzim jen žloutnou.
/Dub bahenní, mladý strom s podzimní červenou barvou listů.
Listy a žalud dubu bahenního.
/Dub bahenní, listy a žalud.

Z Ameriky pochází i buk velkolistý (Fagus grandifolia).
/Buk velkolistý, listy a bukvice.
Na listech buku velkolistého bývá až 15 párů postranních nervových žilek, na listech našeho evropského buku lesního je těch postranních žilek jen 5 až 9, vyjímečně10.
/Buk velkolistý, listy a dřevnatá číška.
Bukvice i dřevitá číška jsou výrazně menší, než jaké známe u evropského buku lesního.
/Buk velkolistý, bukvice zvětšeně.
Pro srovnání obrázek plodů našeho buku lesního.
/Buk lesní, zralé bukvice v číškách.

Zatímco americké druhy stromů se v Evropě pěstují už několik století a v Čechách se s nimi setkáváme zcela běžně, asijské druhy stromů jsou u nás k vidění v mnoha případech teprve v několika posledních desetiletích. Proto původně asijské stromy u nás většinou rostou jen jako mladí, nedávno vysazení jedinci. Asijské druhy také mají často potíže s českým proměnlivým počasím. Mráz v zimě jim většinou nevadí, ale nesnášejí aprílové výkyvy ranních mrazíků a střídání vpádů teplého a nebo velmi chladného vzduchu. Za takových podmínek podléhají různým nemocem.

Ve Stromovce je takovou novinkou lípa s výrazně ostnitými listy.
/Lípa Henryho, podzimní list.
Detail okraje listů.
/Lípa Henryho, okraj listu v detailu.
Velmi se podobá druhu lípa Henryho (Tilia Henryana). S trochu starší lípou Henryho se lze setkat v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Ale jedinci vysazení ve Stromovce nejsou úplně stejní, jen podobní. Může to být jiný kultivar, nebo je to dáno naroubováním na podnož jiného druhu lípy, nebo to může mít i jinou příčinu.
/Lípa Henryho, listy a plody.

Také roste ve Stromovce hodně hub. Některé jsou svázány mykorhizou s kořeny stromů, jiné vyrůstají ze starých pařezů. Nejvíc je ale takových, které využívají zdejší mohutné hnojení, jak si tu denně vyprazdňují bříška stovky psů.
Tady je v trávě houba hnojník obecný.
/Houba hnojník obecný.

A co dělají blanokřídlí? Ti na konci října už spí hlubokým zimním spánkem. Ani mravenci už nejsou vidět. Odpoledne bývá venku teplo, ale hmyz se zřejmě řídí délkou dne a nenechává se zmást výkyvy počasí.
Pouze na jedné papelišce jsem objevila ploskočelku sametovou. Pro tenhle druh je typické, že se mladé samičky dokrmují ještě i v listopadu.
/Pampeliška se samičkou druhu ploskočelka sametová.
Samozřejmě jsou na květech vidět i dělnice včel medonosných, ty využívají k proletům každého oteplení i během zimních měsíců.
/Květ astřičky se včelou.
A stále je možno vídat na květech různé druhy pestřenek.
/Květ astřičky s pestřenkou.

Na všechno tu dohlížejí straky. Ve Stromovce jich je docela hodně.
/Straka ve Stromovce.

Na jívách začaly rozkvétat jehnědy (kočičky)
Lysolajský nosorožec
Včera napadl sníh i v Praze.
Čím se živí ptáčci v zimě?

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist