Řepka olejka v zemědělské krajině.

30.11.2019 od Hanka

Na velkých plochách roste ozimá řepka olejka. Řepka by byla vlastně velmi dobrá plodina - kdyby se pěstovala pouze pro získávání kvalitního potravinářského oleje. Jenže všeho moc škodí. Pěstování řepky na biopaliva se stalo pro přírodu katastrofou.

Řepka olejka je stará kulturní rostlina. V dávných stoletích se ale řepkový olej používal pouze do lampiček na svícení. Jako potravina pro lidi se nehodil, protože tehdejší odrůdy řepky obsahovaly v semenech (a následně v oleji) mnoho jedovatých glukosinolátů a škodlivou kyselinu erukovou.
Původní staré odrůdy, ze kterých byla moderní řepka olejka vyšlechtěná, obsahovaly i ve stoncích, v listech i v plodech několik typů takových chemických látek, a ty je chráníly proti mnoha druhům hmyzu, co by chtěly rostliny řepky okusovat. I tak se někteří brouci a motýli dokázali přizpůsobit a jejich larvy a housenky se na těch předchůdcích současné řepky olejky uměly vyvíjet, ale právě v důsledku těch ochranných látek v pletivech řepky býval vývoj hmyzích škůdců hodně zpomalený.
V moderní době se šlechtitelům povedlo vytvořit takové nové odrůdy řepky olejky, které neobsahují v semenech téměř žádnou kyselinu erukovou a mají ve všech pletivech jen velmi málo glukosinolátů. (Jejich pěstování u nás začíná od roku 1984.) Díky tomu se stal řepkový olej pro lidi potravinářsky nejlepším olejem.
Pěstování tak kvalitních odrůd řepky olejky nepřehlédly ani mnozí brouci, kteří se na řepce vyvíjejí. Proto se nyní řepka olejka pěstuje systémem "pod trvalou insekticidní clonou". Kdyby zemědělci zkoušeli pěstovat řepku bez aplikací pesticidů, tak by jim hmyz sežral úplně všechno, nesklidili by vůbec nic. A v tom je ten problém.
Třeba obilniny se taky občas stříkají nějakou chemií, ale tam bývá postřiků jen málo a do obilí se nepoužívají ty nejúčinnější a nejjedovatější přípravky. S řepkou je to jiné. Tam se musí aplikovat insekticidy opakovaně během celého období růstu (včetně období, kdy řepka kvete), a musí se používat jedy, které pronikají dovnitř do pletiv (aby zahubily i takové larvy brouků krytonosců, které hlodají uvnitř lodyhy nebo uvnitř semen v šešulích).
Kvůli pěstování řepky olejky z české krajiny mizí čmeláci a včely samotářky i mnoho dalších druhů hmyzu, a velmi se zvýšila pesticidová zátěž půdy a nejvíc utrpěla kvalita spodní vody.

Nejhorší je, že při aplikaci chemických postřiků vítr rozfoukává jedovaté látky daleko na okolní rostliny na mezích nebo na kvetoucí stromy v lese.
/Ozimá řepka na poli v listopadu.
A to by nemuselo být, kdyby se řepka olejka pěstovala v menším množství. Oni ti brouci krytonosci, kteří v řepce olejce nejvíc škodí, mají jednu slabinu: Jsou velmi špatní letci. Nedokážou přeletět na větší vzdálenost. Ozimá řepka se vysévá obvykle v září, a sklízí se následující rok v červnu nebo v červenci - podle odrůdy. Kdyby se ozimá řepka olejka vysévala na pole, které je třeba tři nebo pět kilometrů daleko od plochy, kde se řepka nedávno sklízela, brouci by nedokázali přeletět. Alespoň by těch brouků nebylo tolik, aby mělo ekonomický smysl stříkat na ně nějakou chemii.
Jenže některé zemědělské podniky pěstují řepku olejku třeba i na 60% výměry. To už se prostorová izolace nedá zajistit, a problém nelze řešit jinak než insekticidy.
Masivní pěstování biopaliv, povinně přimíchávaných do pohonných hmot, české přírodě velmi škodí.


A pokud není škůdců velký počet jedinců, dokáží je likvidovat přirození nepřátelé, třeba pavouci.
/Řepka olejka, květní vrchol s pavoukem.
Pavouci se ale samozřejmě vyskytují jen v takových porostech, kde nebylo ošetření insekticidem.

Žlabatka dubová létá v zimě.
Řepka olejka v zemědělské krajině.
Zajímavosti z pražské Stromovky.
Kloš jelení

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist