Proč nám škodí bioplynové stanice.
19.12.2019 od Hanka
Dotační programy pro podporu bioplynových stanic jsou pro českou krajinu pohromou. V současnosti se na polích pěstuje mnoho plodin nikoliv na potraviny pro lidi nebo na krmení pro zvířata, ale proto, aby se celá sklizeň odvezla do bioplynové stanice. Z úrody se vyrobí bioplyn, a ten se následně spaluje tak, aby vyráběl elektřinu a tu posílal do sítě. Přitom je logické, že pokud by někdo spočítal, kolik energie se spotřebuje na orbu na poli, na vysetí plodiny, na její hnojení umělými hnojivy a na její sklizeň a konečné odvážení celé rostlinné hmoty daleko do bioplynové stanice, tak ve výsledku nebude pochybovat o tom, že se na takovou akci mnohem víc energie spotřebuje než kolik se jí vyrobí.
A nejhorší na tom je, že tímto způsobem se orná půda velmi ochuzuje. Pokud zemědělci pěstovali třeba kukuřici na zrno, tak odvezli pryč z pole sklizené zrno, ale listy a lodyhy kukuřice zůstaly na poli, a to velké množství posklizňových zbytků pak traktory do půdy zaoraly. Tak se v půdě podporovala tvorba humusu. Dnes ale posklizňové zbytky na polích nezůstávají, všechno je odvezené do bioplynových stanic. Orná půda vypadá po sklizni kukuřice tak, jako je vidět tady na horní fotografii.
Velmi rozumný článek o tom napsal pan docent Martin Konvička, dovolím si opsat z jeho textů několik vět :
Závažným jevem je devastace organické složky v orných půdách a s tím související degradace živé složky půd a ztráta schopnosti půd vázat vodu. Viníkem je to, že do půd nevracíme dostatek organické hmoty. Ta by byla činností půdních organismů přeměňována na humus.
Humus je zodpovědný za dlouhodobou úrodnost půdy. Skladuje živiny, a hlavně vodu. Humusem bohatá půda funguje jako porézní houba. Půda bez humusu vodu nezadrží. Ztráta humusu je příčinou sucha. Problémem není málo dešťových srážek, ale katastrofická ztráta retenční schopnosti půd vázat vodu. Do půd je potřeba vrátit víc zelené hmoty (zelené hnojení), zaorávání posklizňových zbytků a taky se vrátit ke hnojení v původním smyslu, to znamená hnojit živočišným hnojem.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-konvicka-nova-vlna-klima-alarmismu-a-ochrana-prirody
Kvůli bioplynovým stanicím se u nás v Čechách teď objevuje také nová polní plodina - technické typy čiroku.
U nás pěstované odrůdy čiroku se tvarem rostlin zpočátku velmi podobají kukuřici.
Na rozdíl od kukuřice ale nevytvářejí v úžlabích listů palice se zrny, drobné zrno vyrůstá u čiroku ve vrcholové latě.
Čirok vyniká odolností k suchu. I za sucha dokáže vytvářet vysoký porost.
Jak se ale ukázalo, porost čiroku velmi vyčerpává půdu, následná plodina je potom slaboučká.
Nejnovější aktuality
