Blanokřídlý hmyz PP Housle a blízkého okolí

29.1.2020 od jitka-strakova

Bystrému návštěvníku PP Housle v pražských Lysolajích neunikne pestrost hmyzu, který zde lze pozorovat a to nejen v době kvetení třešní. Chcete-li vidět z krás blanokřídlého hmyzu ještě více, navštivte i nedalekou úvozovou cestu, která je zasazena v krajině stepního charakteru.

Přírodní památka Housle se nachází v katastrálním území Praha-Lysolaje. Je tvořena 250 m dlouhou roklí včetně nejbližšího okolí o celkové výměře 3,70 ha a byla vyhlášena v roce 1982. Ochranné pásmo přírodní památky má rozlohu 11,24 ha. Předmětem ochrany je erozní rokle s významným geologickým profilem se svrchnokřídovými mořskými usazeninami v nadloží proterozoických hornin. Lokalita byla původně bezlesá se stepními biotopy na skalním a sprašovém podkladě. V první polovině 20. století došlo k zalesňování jižní části současného území PP a tento proces zalesňování a zarůstání pokračoval i během druhé poloviny 20. století.

/PP Housle - rokle
Pohled do rokle v PP Housle

Při severním okraji ochranného pásma přírodní památky se nalézá stará úvozová cesta, kde se ještě místy vyskytují zbytky stepní vegetace s teplomilnými druhy rostlin a živočichů. Asi nejvýznamnějším rostlinným druhem zde je vzácná třešeň křovitá, dnes již v lokalitě zastoupena jen několika jedinci. Tento druh ustupuje v důsledku sekundárního zalesnění, které zcela změnilo charakter lokality. Dno rokle je chladné a vlhké, což přispívá k výskytu celé řady mechů a dalších rostlin. Rokli zakončuje stěna bývalého lomu, která je současně významným geologickým prvkem (Kubíková et al. 2005; Dostálek 2009b).

/Úvozová cesta v Lysolajích II
Pěšky úvozovou cestou při severním okraji PP Housle

Na lokalitě PP Housle a v jejím ochranném pásmu jsme v roce 2019 zaznamenaly 219 druhů žahadlových blanokřídlých. To tvoří celých 17% z celkové diverzity ze všech druhů dosud zaznamenaných v České republice. Za kvalitním druhovým bohatstvím stojí především překvapivě velká rozmanitost malých různorodých biotopů, které se na této lokalitě vyskytují. Ze zjištěných druhů bylo zaznamenáno 23 z červeného seznamu ČR; 11 druhů bylo z kategorie téměř ohrožení (NT), 9 druhů z kategorie zranitelní (VU), 1 druh z kategorie ohrožení (EN). Navíc byl zaznamenán i 1 druh z kategorie kriticky ohrožení (CR) a dokonce i 1 druh z kategorie regionálně vyhynulí (RE).
Mezi nejvýznamnější zaznamenaný druh patří jednoznačně hbitěnka Parascleroderma fuscipennis , která byla v ČR chycena pouze jednou, a to v roce 1964 ve dvou exemplářích v PP Trojská. V rámci nového Červeného seznamu ČR byl druh již považován za vyhynulý. Jde tedy o jedinou současnou lokalitu druhu, což je z hlediska ochrany přírody velmi významná skutečnost. Druh byl nalezen v sadu u vstupu do PP. Zjištěná hbitěnka má nelétavé samice, které okřídlení samci přenáší při páření. Jde o poměrně malý druh o rozměrech 3-4 mm. Samice jsou nenápadné, tenké, samci jsou mezi hbitěnkami velmi nápadní svými temně hnědočernými křídly. Hbitěnky jsou parazité larev jiného hmyzu, ale hostitel zjištěného vzácného druhu není znám. Dalším velmi významným druhem je kriticky ohrožený druh včely pískorypky Andrena niveata (CR). Tento druh vátých písků a spraší byl v současné době v Čechách nalezen pouze na popílkovištích v Tušimicích a Počeradech, na Moravě pak jen na osypech dálničního zářezu u Pasohlávek. Druh tedy přežívá prakticky jen na lidmi narušených plochách. Dříve byl druh v ČR poměrně hojný. V Praze bylo zaznamenáno více jedinců z řady lokalit, ale pouze do roku 1968. To je zřejmě spojeno s koncem hospodaření, zalesňováním a zarůstáním pražské krajiny po roce 1975. Nyní byl jeden samec zaznamenán také v sadu u vstupu do PP. V úvozové cestě byl pak zaznamenán ohrožený a velmi vzácný druh ploskočelky Lasioglossum marginellum (EN). Z Čech byl dosud znám pouze jeden současný nález z Mostecké výsypky u obce Vrskmaň. Tento druh zřejmě preferuje odhalený jemnozrnný substrát. Na území Prahy nebyl dosud zaznamenán. Z dalších významných druhů byly nalezeny specializované samotářské včely z kategorie zranitelní a téměř ohrožení. Byl zaznamenán zvonkový druh pískorypky Andrena curvungula (VU), která je na území Prahy zatím poměrně častá, mochnový druh Andrena potentillae (VU), čekankový druh Andrena polita (NT) a rozrazilový druh Andrena viridescens (NT). Byla zaznamenána i včela maskonoska Hylaeus rinki (NT), specializovaná na hnízdění v rákosu. Ze včel byla ještě zaznamenána ploskočelka Lasioglossum pallens (VU), která dosud nebyla pro území Čech publikována, ale v okolí studovaných lokalit byla zaznamenána opakovaně, a to včetně své kukaččí včely ruděnky Sphecodes majalis (VU). Byly zaznamenány i další významné kukaččí včely, jako Sphecodes spinulosus (VU), parazitující u Lasioglossum xanthopus , kuželitky Coelioxys afra (NT) a Coelioxys inermis (NT), která parazituje u včel rodu Megachile , nomáda Nomada atroscutellaris (NT), která parazituje u A. viridescens (NT) a Nomada minuscula (NT), která parazituje u L. lucidulum . Byly zjištěny také další hodně až extrémně teplomilné druhy stepí ze skupin mimo včel. Jedná se o druh kodulky Myrmilla calva distincta (VU), která zřejmě reprezentuje reliktní stepní druh, který se v současné době nedokáže v krajině šířit. Samice tohoto druhu jsou bezkřídlé a není známo, že by je samci dokázali přenášet. Dalším významným druhem je zlatěnka Holopyga fervida (VU), která je velmi teplomilná a má výrazné výkyvy v početnostech mezi různými roky. Z kutilek byly zaznamenán pískomilný a sprašový druh Cerceris sabulosa (NT), který zřejmě v krajině ubývá. Z dalších druhů byly zaznamenány kutilky a hrabalky specializované na lov pavouků. Nejvýznamnější je asi hájový druh kutilky dřevovrtky Trypoxylon kolazyi (VU), který je opravdu hodně vzácný. Dalším druhem kutilky je druh vátých písků Miscophus concolor (NT), který byl zaznamenán na území Prahy po více jak 100 letech a jeho nález je velmi překvapivý. Z hrabalek byly zaznamenány Priocnemis agilis (VU), Priocnemis parvula (NT) a Priocnemis vulgaris (NT), které se všechny občas v této části Prahy vyskytují a jejich nález není až tak překvapivý.

Tento průzkum finančně podpořil Magistrát hlavního města Prahy, výsledky slouží k ochraně přírody a plánování péče o krajinu.


Ve druhé polovině léta má nejvíc květního nektaru komonice bílá.
Rostliny a hmyz na svazích nad Radotínským potokem.
Překvapení na vrbě.
Mšice, slunéčka a pestřenky.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist