Časně kvetoucí druhy vrb se v termínu kvetení řídí délkou dne?

6.3.2020 od Hanka

Dívala jsem se na moje fotografie z předchozích roků. A zjišťuji, že na mojí zahrádce se na vrbách objevují první rozkvetlé kočičky vlastně vždy ve stejném kalendářním dnu. ( V centru Prahy rozkvétají některé jívy pravidelně ještě o pár dnů dřív než ty moje včelařské vrbové klony na zahrádce.) Pouze když je velmi chladný začátek března, tak se rozkvět vrbových jehněd posune na pozdější dny.
Pro včely medonosné jsou časně kvetoucí vrbové kočičky nenahraditelným zdrojem čerstvého nektaru a pylu.

Na včely medonosné je zavlečené množství nemocí z jiných kontinentů, a včely nad tím nevítězí. Mnoho včelstev přes zimu umírá. Roztoč Varroa je v Evropě už víc než 3 desetiletí. A v posledních letech přišla na včelstva další rána. Nyní se v roztočích Varroa množí viry, které samotným roztočům pravděpodobně nevadí, jenže včelám ty viry velmi zkracují život. Dalo by se to přirovnat s lidmi a s tím, jak lidem škodí klíšťata. Dokud člověku saje krev zdravé klíště, tak se celkem nic neděje. Ale infikované klíště, které člověka nakazí virovou infekcí, může pro lidi znamenat těžké onemocnění i smrt. U včelstev je to právě tak. Pokud včely nabodává infikovaný roztoč a takhle šíří viry ve včelstvu na další a další včeličky, tak zakrátko je v úle mrtvo.
/V březnu je nejoblíbenějším květovým nektarem ten z vrbových kočiček.
Včelstvo přežívá zimu na zásobách pylu a medu, v plástech je má uložené v buňkách jako konzervy. Vrbové kočičky časně kvetoucích druhů vrb - to je první kvalitní čerstvá potrava pro včely. Jestli mají včely možnost se včas a pořádně nasytit na jehnědách vrby jívy a jejích kříženců s vrbou košíkářskou, to je zásadní pro jejich kondici. Pokud v některé lokalitě včely nemají jívy v doletu, a musí přežívat na svých zakonzervovaných zásobách ještě několik týdnů, než začnou kvést javory mléče a třešně, tak je to velmi oslabí. Kdyby člověk musel z nějakého důvodu po celou zimu jíst jenom konzervy, pak je možnost, jestli se dostane k čerstvému ovoci a zelenině už v březnu nebo až v dubnu zcela zásadní pro přežití v dobrém stavu a nebo v podlomeném zdraví.

V dřívějších stoletích lidi přírodě rozuměli. A důležitost vrby jívy a jejích příbuzných jim byla jasná. Tenkrát jívy kolem svých domovů často pěstovali. Patří k české tradici, že vrbové kočičky se v kostelích i světily.
Dnes je to jinak. Moderní lesníci považují jívu za nežádoucí příměs, kterou je nutno likvidovat. Třeba v Přírodní rezervaci Divoká Šárka jsou jívy od loňska vyřezané úplně všechny, nezůstala jediná. Přitom jíva je naše původní domácí dřevina, není důvod, proč ji v přírodní rezervaci cíleně ničit. Rozkvetlé kočičky vrby jívy jsou důležité nejen pro včely, totéž platí i pro čmeláky a mnoho dalších druhů hmyzu.

/Dvojice včel medonosných.

Už během února vykvetly v zahradách drobné botanické druhy krokusů. Na těch několika málo kvítcích ale včely nasbírají jen maloučko potravy.
/Předjarní krokus se včelou v květu.

V těchto dnech už jsem viděla na rozkvetlých vrbových kočičkách létat i další druhy hmyzu. Už se ukázaly čmeláčí matky (odhaduji druh čmelák hájový), viděla jsem veliké a nápadně černé samečky drvodělek, a taky samečky včeliček zednic. Jenže ti hmyzáčci létali vysoko ve větvích, kam s fotoaparátem nedosáhnu. Proto vkládám fotografii z loňska.
Zednice rohatá (Osmia cornuta), sameček.
/Zednice rohatá, sameček v březnu.

Vrba jíva se v přírodě rozmnožuje pouze semeny. Proto je každý jedinec vrby jívy originál, který se v něčem liší od ostatních. Jívy s nejkrásnějšími a největšími kočičkami si mohou včelaři naroubovat na planou jívovou podnož. Odlomené větvičky vrby jívy obvykle nejsou schopné zakořenit. Proto včelaři často před úly vysazují křížence vrby jívy a vrby košíkářské. Vrba košíkářská zakořeňuje z vysazených větviček velmi snadno, kříženci vrby košíkářské s jívou jsou v ohledu zakořeňování zhruba uprostřed. To znamená, že tito kříženci jsou schopni s větviček zakořenit, i když jim to jde trochu ztuha. Je to jejich jediná možnost rozmnožování, tito kříženci nevytvářejí životaschopná semena. Jejich pyl je pro včely velmi výživný, je ale sterilní, nedokáže opylit vůbec nic. Takhle to u hybridů občas bývá.
Samčí jehnědy vrby jívy mají nápadně dlouhé nitky tyčinek u prašníků, které daleko přesahují podpůrné listeny v jehnědě.
/Samčí jehnědy vrby jívy mají nápadně dlouhé nitky prašníků.

Na kůře vrbových větví mne překvapilo větší množství slunéček čtyřskvrnných (Exochomus quadripustulatus). A sotva se oteplilo natolik, že slunéčka byla schopná běhat, hned začali zdejší jedinci řešit rozmnožování.
/Slunéčko čtyřskvrnné, dvojice na kmínku vrby.
O těchto slunéčkách se píše, že se živí rozmanitými druhy mšic a červců, prý hlavně na borovicích. A také se o nich píše jako o druhu, který v jabloňových sadech likviduje mšici krvavou. Tady se zdá, že vrby jsou také dřevinou, která může hostit jejich vyhledávanou potravu.

A začínají kvést narcisy.
/Narcis žlutý, květ v březnu.

Rostliny a hmyz na svazích nad Radotínským potokem.
Překvapení na vrbě.
Mšice, slunéčka a pestřenky.
Mírná zima hmyzu prospěla, teď ale všichni hledají vodu.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist