Mšice, slunéčka a pestřenky.

22.5.2020 od Hanka

Mšice - zemědělci je vidí neradi, mšice škodí nejvíc tím, že přenášejí virové nemoci rostlin.
Včelaři zase sledují výskyt mšic a jejich hmyzích predátorů kvůli tomu, že vyhlížejí medovicovou snůšku. Známé lesní medy totiž nevznikají z květního nektaru, ale jsou to rostlinné šťávy, profiltrované mšicemi nebo puklicemi.
Na ovocných dřevinách mšice velmi škodí. Na jiných dřevinách, třeba na vrbách nebo na černém bezu, jsou mšice i užitečné. Mšice z vrb nebo z černého bezu nepřelétávají na zemědělsky významné druhy rostlin, a mohou se na nich hodně namnožit predátoři mšic. Ti predátoři se ale pohybují po mnoha druzích rostlin, a když se namnoží, chrání před mšicemi i zemědělsky pěstované druhy rostlin.
Na horní fotografii je larva slunéčka, jak požírá mšici na vrbovém letorostu. Pravděpodobně je to larva slunéčka sedmitečného (Coccinella septempunctata).

/Larva slunéčka a mšice na vrbovém listu.

Mladé larvy slunéček jsou malinké, dorostlé mšice je velikostí převyšují.
/Mladá larva slunéčka mezi mšicemi.
Takhle to vypadá, když se larvičky slunéček líhnou z vajíček.
/Larvičky slunéček se líhnou z vajíček.

Některým mšicím narůstají křídla. To jim umožňuje přelétávat na jiné rostliny. Někdy přelétají na jiné rostliny stejného druhu, velmi často se ale přesouvají ze dřevin na zcela jiné druhy bylin.
Na fotografii je velká okřídlená mšice na listu meruňky.
/Mšice na listu meruňky.
Mladým mšicím teprve křídla dorůstají, jedna už křídla má.
/Skupina mšic.

Larva slunéčka východního (Harmonia axyridis). Tento druh pochází z východní Asie, do Evropy je zavlečený a chová se tu nepříjemně invazivně. Má špatnou vlastnost, a to, že požírá i vajíčka a larvy jiných druhů slunéček, a taky konzumuje další druhy hmyzu. Slunéčka východní jsou barevně značně variabilní, hodně záleží na tom, při jaké teplotě se larva vyvíjí.
/Slunéčko východní, mladá larva.
Larvy slunéček rodu Harmonia mají na hřbetní straně těla velmi nápadné výrůstky.
/Larva slunéčka východního fotografovaná shora.
/Larva slunéčka východního s nápadnými výrůstky na hřbetní straně těla.

Časně zjara mne letos na vrbě překvapil i větší počet jedinců druhu slunéčko velké (Anatis ocellata).
/Slunéčko velké.

Překvapením na vrbách pro mne byl i hojný výskyt slunéčka čtrnáctiskvrnného (Calvia quatuordecimguttata). Tohle slunéčko při kladení vajíček potahuje vajíčka takovými sloučeninami, které odpuzují jiné druhy hmyzu, aby jim vajíčka nesežraly. Proto se dá očekávat, že do budoucna se budeme setkávat se slunéčkem čtrnáctiskvrnným rok od roku častěji.
/Slunéčko čtrnáctiskvrnné na větvičce vrby.
/Slunéčko čtrnáctiskvrnné, foto zpředu.
/Slunéčko čtrnáctiskvrnné, pohled na spodní část těla.

Na listech černého bezu jsem s fotoaparátem zastihla také larvu některé pestřenky. Mšicožravých pestřenek existuje větší počet druhů.
/Larva pestřenky žere mšici.
/Larva pestřenky a mšice.
Některý druh pestřenky má larvy, které barevně splývají s listem. Foto na listu černého bezu.
/Larva pestřenky na listu černého bezu.
Mšice tu běhaly po stoncích černého bezu dost zmateně. Zdá se, že mšice na fotografii netuší, k jakému konci se blíží.
/Larva pestřenky se mšicí na zádech.

Velmi žádané a léčivé tmavé lesní medy získávají včely sbíráním medovice, na horách a v podhůří je to nejčastěji od producentů medovice na jehličnatých dřevinách.
V Praze mají včelaři tmavý med obvykle jen tam, kde jsou nablízku velké porosty břečťanů.
Mšice břečťanová (Aphis hederae).
Na obrázku jsou vidět nejenom mšice, ale také kapky medovice na listu. Ty kapou od mšic z listů v horní části porostu na spodnější listy.
/Mšice na břečťanu produkují medovici.
Velké množství medovice spotřebovávají mravenci. Teprve když se během léta mšice namnoží natolik, že mravenci už nestíhají zkonzumovat všechno, zbývá medovice i pro včely medonosné.
/Mravenec u mšic na břečťanu.
Mšice břečťanová v detailu.
/Mšice břečťanová, detail.

Na listech rostlin sají nejenom mšice, ale také mnoho různých druhů všelijakých křísků. Ti ovšem podobně jako mšice přenášejí virové choroby rostlin.
Tento druh na fotografii je nymfa kříska rodu Fieberiella. .
/Neurčený druh kříska na listu.
Tady jsem objevila dalšího kříska uvnitř květu pryskyřníku.
/Křísek v květu pryskyřníku.
Při fotografování mi odskočil na ruku.
Je to druh Penthimia nigra.
/Křísek Penthimia nigra, na ruce.
Všimněte si na něm mohutných zadních nohou. Jsou tak dlouhé, že od zadu dosahují až dopředu před hlavu. Je to dokonalý nástroj na skákaní. Křískové jsou dlouzí jen několik milimetrů, ale doskočí víc než metr daleko. V porovnání s velikostí těla to jsou ve skoku mistři světa.

Voda v krajině.
O přežití v přírodě se vede v řadách hmyzu tuhý boj.
Září je čas zrání plodů a také posledních květů.
Ve druhé polovině léta má nejvíc květního nektaru komonice bílá.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist