Září je čas zrání plodů a také posledních květů.

4.9.2020 od Hanka

Pražské skály jsou krásné v každé době. Modrou barvou je teď zdobí trnky, oranžově svítí šípky a plody hlohů. Červené plody teď má také skalník celokrajný.
Žlutou barvu doplňují květy rostlin, zejména druhu hvězdnice zlatovlásek. Na jejich květech sají nektar mnozí motýli. Včelám medonosným kvetou kolem skal rozchodníky velké. Hojné jsou i kvetoucí jestřábníky. Občas se objevují i poslední květy chrpy latnaté.

Fotografie jsou ze skal nad Vltavou, z přírodní památky Baba na severu Prahy.

Rozkvetlý trs hvězdnice zlatovlásek v sousedství skal.
/Hvězdnice zlatovlásek v porostu.
Hvězdnice zlatovlásek a samička modráska.
/Hvězdnice a modrásek, samička.
Bělásek rezedkový (Pontia edusa).
/Bělásek rezedkový na hvězdnici zlatovlásku.
/Bělásek rezedkový saje nektar z květů zlatovlásku.
Blanokřídlých už létá málo, většina druhů se objeví zase až na jaře. Ale naopak je teď všude mnoho dvoukřídlého hmyzu, to znamená všelijaké "mouchy". A bývají krásně barevné.
/Hvězdnice zlatovlásek s mouchou.

Občas lze najít i poslední kvítky chrpy latnaté. Zastihla jsem na nich mohutnou samičku čalounice bělonohé (Megachile lagopoda).
/Chrpa latnatá s čalounicí bělonohou.

Na severu Prahy jsou skály vytvořené z pevných starohorních (proterozoických) břidlic. Jsou to nejstarší horniny, jaké na území Čech máme. Lidově řečeno je to zkamenělé bahno. Odborně pojmenováno jsou to přeměněné celky mořských uloženin. Vznikaly před 700 - 900 miliony let. V této době na zeměkouli žily bakterie a sinice a řasy. První mnohobuněčné organismy se začaly vyvíjet až na samém konci starohor.
/Starohorní břidlice v PP Baba.
Původně byly vrstvy bahna ukládané samozřejmě vodorovně. Jenže pak je postihlo mohutné tzv. kadomské vrásnění. To vedlo k deformaci vrstev a k jejich tepelným a tlakovým přeměnám.

Těsně u skal kvete jestřábník savojský. Je to zde hojný druh. Vyhovují mu tady živinami chudé, nevápnité půdy.
/Jestřábník savojský u skály.
Jestřábníky tvoří semena většinou apomikticky, to znamená bez opylení. Přesto má zachovanou tvorbu pylu, a zřejmě se v květech pořád vytváří i sladký nektar.

Tady se v květu živí sameček čalounice, pravděpodobně je to druh čalounice obecná (Megachile centuncularis). Přesné určení druhu je ale podle fotografie nemožné, samečky čalounic lze rozlišit do druhů pouze při mikroskopickém pozorování. Navíc zdejší fotografovaný jedinec už je stařík, s olámanými chloupky.
/Čalounice obecná, sameček na jestřábníku.
Nyní jsou v přírodě často k vidění samotářské včely ploskočelky páskované (Halictus simplex). Na obrázku je samička.
/Ploskočelka na jestřábníku savojském.
/Jestřábník s ploskočelkou na květu jestřábníku.
V září jsou na květech velmi hojné pestřenky. Tady je na květu jestřábníku pestřenka trubcová.
/Pestřenka trubcová na květu jestřábníku.

Zralé plody teď má i keř skalník celokrajný. Tomu vyhovují suché skalní svahy. Je ale náročnější na živiny. Roste jen tam, kam mezi skuliny kamenitých půd byla v minulosti navátá vápnitá spraš. Proto na zdejších, chemicky kyselých skalách, rostou skalníky pouze na některých místech.
/Skalník celokrajný, zralé plody.
Kde zůstala ve svahu trochu větší vrstva země, tam se uchytily plané hrušně. V PP Baba jich roste větší počet, mnohé stromy tu mají geneticky blízko k naší původní hrušni polničce.
/Dozrávají plané hrušky.

Hojnou rostlinou v PP Baba je rozchodník velký. Na tom bývají hlavně dělnice včel medonosných.
/Rozchodník se včelou medonosnou, PP Baba 2020.
Včela s oranžovými proužky na zadečku a se světlým štítkem na hrudi.
/Včela s oranžovým zadečkem na květech rozchodníku.
Někteří včelaři pro svoje chovy vyhledávají nápadně světlá plemena včel. Zkoušejí, jestli se u některých včelých linií neobjeví lepší odolnost vůči nemocem a zdatnější odolávání parazitům.
/Světlá včela na rozchodníku.

Na sousední louce na vratiči sál nektar ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas).
/Ohniváček černokřídlý na vratiči.
A překvapil mne veliký brouk zlatohlávek. Zřejmě se jedná o brouka z druhového komplexu zlatohlávka hladkého (Potosia cuprea).
/Zlatohlávek na vratiči.

Voda v krajině.
O přežití v přírodě se vede v řadách hmyzu tuhý boj.
Září je čas zrání plodů a také posledních květů.
Ve druhé polovině léta má nejvíc květního nektaru komonice bílá.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist