O přežití v přírodě se vede v řadách hmyzu tuhý boj.

9.9.2020 od Hanka

Ani hmyz to nemá v životě snadné. I zdánlivě krásný čmeláček s tmavšími křídly a dlouhýma nohama na květu pupavy je ve skutečnosti samička druhu pačmelák panenský (Bombus vestalis), to je hnízdní parazit u čmeláků zemních (Bombus terrestris).
Z našeho lidského hlediska je to nespravedlivé. Samička čmeláka musí po přezimování začít úplně sama s budováním hnízdečka. Sama musí vychovat první čmeláčí dělnice. A teprve když je ve čmeláčí kolonii větší počet pracujících dělnic, přiletí pačmelačka, vpašuje se do jejich hnízdečka a zakrátko si získá nad čmeláčím společenstvím nadvládu. Do připravených buněk pak pačmelačka začne klást svoje vajíčka. Z těch se nakonec vylíhnou samičky a samečkové pačmeláků. Svoje dělnice pačmeláci nemají, jejich potomstvo musí vychovávat čmeláčí dělnice. Samičky pačmeláků bez pomoci čmeláčích dělnic neumějí vychovat svoje potomky, v hnízdečkách nejsou schopné dělat žádnou práci.

U samotářských druhů včel také často dochází k nezvaným návštěvám hnízdních parazitů.
V září jsou na květech vratičů vidět ve větším počtu drobné včelky hedvábnice. Na fotografii je druh hedvábnice podobná (Colletes similis).
/Hedvábnice na vratiči v září.
Samičky hedvábnic si musí vyhrabat v zemi hnízdečko a vybudovat pro svoje larvičky komůrky. Do komůrek nanosí zásoby nektaru a pylu a do každé komůrky vyklade jedno svoje vajíčko. Na fotografii je samička hedvábnice, jak odlétá s nákladem pylu na nožičkách a se zásobou nektaru ve volátku ke svému vybudovanému hnízdečku.
/Hedvábnice na odletu s nákladem pylu.
Jenže hedvábnice nejsou jediným druhem včeličky, jaký se na květech vratičů pohybuje.
Nektarem se zde živí i zdobnice proměnlivá (Epeolus variegatus). Ta se stará jen o to, jak vykrmovat sebe samotnou. Pyl ani nektar pro svoje potomstvo nesbírá.
/Zdobnice saje na květech vratiče.
Zatímco samičky hedvábnic pracují na květech, zdobnice využívá jejich nepřítomnosti v hnízdečku. Zdobnice pak v nestřežených chvílích pronikají do hnízdeček hedvábnic a nakladou nenápadně do vícevrstevné výstelky komůrek svoje maličké vajíčko. Vylíhlá pohyblivá larva zdobnice pak zničí hostitelské vajíčko a sama se živí pylonektarovými zásobami, které nanosila pracovitá hedvábnice.
Samička zdobnice na zlatobýlu.
/Zdobnice saje na květech zlatobýlu.

Někdy člověk zvědavě sleduje, jaké druhy včel samotářek se vylíhnou z hmyzího hotýlku. Jenže u výletového otvoru se občas objeví i něco jiného - svlečka puparia hmyzu z čeledi dlouhososkovití (Bombyliidae, řád dvoukřídlí).
/Svlečka puparia.
A na střeše hmyzího hotýlku jsou potom vidět černule.
/Černule na stříšce hmyzího hotýlku.
Černule jsou hnízdní paraziti takových včel samotářek, které hnízdí na povrchu.
Černule (Antrax sp.) mají na zadečku chloupky, a na ty si nabírají hrudky hlíny nebo dřevní trouch. Tyhle nečistoty se následně nalepují na lepkavý povrch vajíček. Hlínou obalená vajíčka pak černule za stojatého letu vystřeluje do blízkosti včelích hnízd. Vrstva hlíny chrání vajíčka před vyschnutím a také slouží jako maskování. Vylíhlá larvička černule pak následně sama aktivně proniká do hníz samotářských včel. Zpočátku se tam živí nahromaděnými zásobami nektaru a pylu, potom napadne i včelí larvu a vyvíjí se na ní jako ektoparazitoid.

Tady jsem fotografovala na květu chrpy mladou samičku druhu ploskočelka páskovaná (Halictus simplex). Ta se nedávno vylíhla, a nyní se musí na květech pořádně vykrmit, aby zdárně přečkala zimu a zjara založila hnízdečko pro výchovu svého potomstva.
/Ploskočelka na chrpě.
Jenže to nebylo ploskočelce dopřáno. Přiletěla dravá uzlatka obecná (Cerceris rybyensis) - a už drží ploskočelku v kusadlech.
/Uzlatka drží ploskočelku.
Uzlatka má vpředu na hlavě nápadnou žlutou kresbu a má částečně žlutá i kusadla.
/Uzlatka ulovila ploskočelku.
Ploskočelka má také žihadlo, není jen bezbrannou obětí. Boj trval dlouho, žihadlo uzlatky ale bylo vedené přesněji a rychle. Uzlatka má na zadečku zbarvení podobné vosímu.
/Uzlatka má vosí zbarvení pruhů na zadečku.
/Ploskočelka se brání.
Tady už je uzlatka na vrchu. Nakonec si uzlatka odnese ochromenou ploskočelku do svého hnízdečka jako potravu pro larvy další generace uzlatek.
/Uzlatka je na vrchu.

A jakoby se tu na louce nic nestalo, na květ chrpy pak usednul motýl okáč luční (Maniola jurtina).
/Okáč luční na chrpě.

Včelí vosk je jedním ze zázraků přírody.
Výhledy z vrcholů skal v přírodní rezervaci Podhoří.
Přírodní rezervace Podhoří na severu Prahy.
Louka na Hůrce a její blanokřídlí

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist