Ani hmyz to nemá v životě snadné. I zdánlivě krásný čmeláček s tmavšími křídly a dlouhýma nohama na květu pupavy je ve skutečnosti samička druhu pačmelák panenský (Bombus vestalis), to je hnízdní parazit u čmeláků zemních (Bombus terrestris).
Z našeho lidského hlediska je to nespravedlivé. Samička čmeláka musí po přezimování začít úplně sama s budováním hnízdečka. Sama musí vychovat první čmeláčí dělnice. A teprve když je ve čmeláčí kolonii větší počet pracujících dělnic, přiletí pačmelačka, vpašuje se do jejich hnízdečka a zakrátko si získá nad čmeláčím společenstvím nadvládu. Do připravených buněk pak pačmelačka začne klást svoje vajíčka. Z těch se nakonec vylíhnou samičky a samečkové pačmeláků. Svoje dělnice pačmeláci nemají, jejich potomstvo musí vychovávat čmeláčí dělnice. Samičky pačmeláků bez pomoci čmeláčích dělnic neumějí vychovat svoje potomky, v hnízdečkách nejsou schopné dělat žádnou práci.
O přežití v přírodě se vede v řadách hmyzu tuhý boj.
9.9.2020 od Hanka
U samotářských druhů včel také často dochází k nezvaným návštěvám hnízdních parazitů.
V září jsou na květech vratičů vidět ve větším počtu drobné včelky hedvábnice. Na fotografii je druh hedvábnice podobná (Colletes similis).
Samičky hedvábnic si musí vyhrabat v zemi hnízdečko a vybudovat pro svoje larvičky komůrky. Do komůrek nanosí zásoby nektaru a pylu a do každé komůrky vyklade jedno svoje vajíčko. Na fotografii je samička hedvábnice, jak odlétá s nákladem pylu na nožičkách a se zásobou nektaru ve volátku ke svému vybudovanému hnízdečku.
Jenže hedvábnice nejsou jediným druhem včeličky, jaký se na květech vratičů pohybuje.
Nektarem se zde živí i zdobnice proměnlivá (Epeolus variegatus). Ta se stará jen o to, jak vykrmovat sebe samotnou. Pyl ani nektar pro svoje potomstvo nesbírá.
Zatímco samičky hedvábnic pracují na květech, zdobnice využívá jejich nepřítomnosti v hnízdečku. Zdobnice pak v nestřežených chvílích pronikají do hnízdeček hedvábnic a nakladou nenápadně do vícevrstevné výstelky komůrek svoje maličké vajíčko. Vylíhlá pohyblivá larva zdobnice pak zničí hostitelské vajíčko a sama se živí pylonektarovými zásobami, které nanosila pracovitá hedvábnice.
Samička zdobnice na zlatobýlu.
Tady jsem fotografovala na květu chrpy mladou samičku druhu ploskočelka páskovaná (Halictus simplex). Ta se nedávno vylíhla, a nyní se musí na květech pořádně vykrmit, aby zdárně přečkala zimu a zjara založila hnízdečko pro výchovu svého potomstva.
Jenže to nebylo ploskočelce dopřáno. Přiletěla dravá uzlatka obecná (Cerceris rybyensis) - a už drží ploskočelku v kusadlech.
Uzlatka má vpředu na hlavě nápadnou žlutou kresbu a má částečně žlutá i kusadla.
Ploskočelka má také žihadlo, není jen bezbrannou obětí. Boj trval dlouho, žihadlo uzlatky ale bylo vedené přesněji a rychle. Uzlatka má na zadečku zbarvení podobné vosímu.
Tady už je uzlatka na vrchu. Nakonec si uzlatka odnese ochromenou ploskočelku do svého hnízdečka jako potravu pro larvy další generace uzlatek.
A jakoby se tu na louce nic nestalo, na květ chrpy pak usednul motýl okáč luční (Maniola jurtina).
Nejnovější aktuality
