Vltava tu vymlela mezi skalami úzký kaňon se strmými svahy. Díky řece můžeme vidět na mnoha místech od severu Prahy až do Kralup skalní výchozy, které jsou vytvořené z tzv. proterozoických břidlic. Proterozoické (starohorní) břidlice jsou úplně nejstarší horninou, s jakou se můžeme setkávat v české přírodě.
Právě v listopadu, když stromy a keře ztrácejí listy, začínají být dobře vidět ve skalách v Podhoří také žíly odlišně barevných hornin. Z cesty podél řeky je nahoru do skal krásný pohled a lidi to inspiruje k přemýšlení o geologické minulosti české krajiny.
Kdy a jak začaly vznikat skály, mezi kterými tu Vltava teče?
Přírodní rezervace Podhoří na severu Prahy.
23.11.2020 od Hanka
Tmavé skály jsou zkamenělé vrstvy mořských uloženin z období starohor (proterozoika). Začaly vznikat před více než 600 miliony roky, tenkrát se z usazovaného jemného bahna pozvolna vytvářely jílovité břidlice. Ty jsou na území Čech značně rozšířené a tvoří u nás podstatnou část podloží mladších uloženin.
Tenkrát to nebyla klidná doba, koncem období proterozoika tu měl zásadní vliv horotvorný proces - kadomské vrásnění. Horotvornými tlaky byla pánev starohorních usazenin stlačená a zvrásněná v pohoří. Velký tlak a zvýšená teplota způsobily i značné zpevnění zdejších břidlic, jsou velmi tvrdé a odolávají zvětrávání mnohem víc než jiné typy mladších uloženin.
Při tom opakovaně pronikaly do puklin v břidlicích žíly vyvřelin, ty se v různých časových obdobích vzájemně lišily složením a chemismem
Tyto rezavě zbarvené žíly jsou bazičtější a obsahují víc vápníku než okolní starohorní břidlice. To má velký vliv na výskyt různých druhů zdejších rostlin. Na skalách v Podhoří rostou vedle sebe vápnomilné druhy rostlin na žílách a sousedí na chemicky kyselých břidlicích s druhy, které naopak přítomnost vápníku u kořenů nesnášejí.
Vrstvy odlišných hornin, jaké tu jsou uložené na sobě.
Nejnovější aktuality
