Mládí je zvědavé, nechápe nebezpečí.

Nebylo by lépe se schovat do známé rodné nory?

Zvědavost byla silnější.

V pozadí ve tmě je slabě vidět další lišče.

A co by tomu řekla máma liška, kdyby tyhle obrázky viděla? To můžeme jen odhadovat. Jisté je, že když se šel pan fotograf Karel podívat na stejné místo následující den, tak liščata u nory opět uviděl.
Fotografie jsou pořízené na severu Čech. U nás v Praze 6 také žijí lišky, zatím se mi ale nepovedlo je fotografovat. I na skalách v PP Baba, na místech, kam lidi téměř nechodí, se jedna zdejší liška ráda vyhřívá na sluníčku. Jenže sotva se přiblížím na dohled, hned mizí jak rezavá čára a potom mne pozorují 2 zelené oči zpod hustého trnkového křoví. (A proč přede mnou neuteče někam dál? Z těchto míst nemá kam utéct, všude okolo je mnoho lidí. Tak si na okolní lidi zvykla a naučila se, že do hustého trnkového porostu se za ní nikdo nedostane.)
Pražským liškám se daří celkem dobře. Lidi totiž dávají pod balkony misky s granulemi pro kočky. Já kočku nemám, kočičí granule nikam nedávám, přesto jsme jednou v noci viděli lišku i na naší zahrádce u domu. Naší zahrádku rychle přeběhla, pak přeskočila plot - a byla pryč. Zřejmě přes nás vede její trasa, kudy chodí kontrolovat potravinovou nabídku v kočičích miskách sousedních domů.