Neočekávané setkání v lese.

28.4.2021 od Hanka

Liščátko.
Okolí rodné nory je potřeba prozkoumávat, když rodiče shánějí potravu kdovíkde daleko.

Lišče fotografoval Karel Netsch.

Mládí je zvědavé, nechápe nebezpečí.
/Liščátko - mládí je důvěřivé.
Nebylo by lépe se schovat do známé rodné nory?
/Liščátko - není lépe se schovat do nory?
Zvědavost byla silnější.
/Lišče se dívá ven z nory.
V pozadí ve tmě je slabě vidět další lišče.
/Liščátko - zvědavost je silnější.
A co by tomu řekla máma liška, kdyby tyhle obrázky viděla? To můžeme jen odhadovat. Jisté je, že když se šel pan fotograf Karel podívat na stejné místo následující den, tak liščata u nory opět uviděl.

Fotografie jsou pořízené na severu Čech. U nás v Praze 6 také žijí lišky, zatím se mi ale nepovedlo je fotografovat. I na skalách v PP Baba, na místech, kam lidi téměř nechodí, se jedna zdejší liška ráda vyhřívá na sluníčku. Jenže sotva se přiblížím na dohled, hned mizí jak rezavá čára a potom mne pozorují 2 zelené oči zpod hustého trnkového křoví. (A proč přede mnou neuteče někam dál? Z těchto míst nemá kam utéct, všude okolo je mnoho lidí. Tak si na okolní lidi zvykla a naučila se, že do hustého trnkového porostu se za ní nikdo nedostane.)
Pražským liškám se daří celkem dobře. Lidi totiž dávají pod balkony misky s granulemi pro kočky. Já kočku nemám, kočičí granule nikam nedávám, přesto jsme jednou v noci viděli lišku i na naší zahrádce u domu. Naší zahrádku rychle přeběhla, pak přeskočila plot - a byla pryč. Zřejmě přes nás vede její trasa, kudy chodí kontrolovat potravinovou nabídku v kočičích miskách sousedních domů.

Na svazích kolem Šáreckého potoka jsou nyní ozdobou motýli.
Na břehu Vltavy.
Co se povedlo vyfotografovat kolem pražských skal na začátku července.
Lípa velkolistá rozkvétá jako první ze všech našich druhů lip.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist