V předchozích dnech vytrvale pršelo, někde je i povodeň. Hmyz se samozřejmě snažil najít si před deštěm suchý úkryt, ale ne všem se to povedlo. Takže jak se ukázalo sluníčko, je potřeba začít si sušit mokrý kožíšek.
Na obrázku je pískorypka ryšavá (Andrena fulva). Sedí na kvítku angreštu, to je nejoblíbenější rostlina pískorypky ryšavé. V jiných letech angrešty odkvétají už v dubnu, v letošním chladném jaru ale mají některé kvítky ještě zpoždění.
Je po dešti.
17.5.2021 od Hanka
A samozřejmě je důležité se posilnit na sladkém květním nektaru.
Tady už má pískorypka ryšavá správně učesaný kožíšek, tak jak to má být. Saje nektar z květů na pěstovaném stálezeleném dřišťálu.
Ukázali se i samečkové stepnice jarní (Eucera nigrescens). Ti mají mimořádně dlouhá tykadla.
Hmyz má na tykadlech mnoho smyslových buněk. Proto je potřeba věnovat tykadlům zvýšenou péči.
Zatímco na vrbách jívách už skoro dozrávají semena, tak vrba bílá teprve kvete. V jehnědách má mnoho sladkého nektaru. Na spodních větvích jsou jehnědy plné mravenců.
Mravenec saje nektar. Ve spodní polovině obrázku je také vidět kulatá kapička nektaru na nektarové žlázce.
Na listu se ukázal také pavouk z rodu skákavka (Salticus sp.). V Praze jsou hojné druhy skákavka pruhovaná (Salticus scenicus) a skákavka zebrovitá (Salticus zebraneus). Na fotografiích jsou tyto dva druhy nerozlišitelné.
Na obrázku je sameček.
Samci mají nápadná tmavá klepítka, která jsou dlouhá téměř jako hlavohruď.
Skákavky neloví kořist do sítí, ale útočí skokem. Na to je potřeba dobře vidět, mít správné prostorové vidění.
Tady se skrývá další skákavka, dokonce s ulovenou mouchou - na obrázku s úlovkem je juvenilní (nedospělý) pavouk.
Skákavky mají na přední straně hlavohrudi čtyři velké a nápadné oči, dvě střední jsou o trochu větší než postranní oči.
Víc vzadu jsou na hlavohrudi ještě další dva páry malých očí, které sledují prostor nahoře a částečně i vzadu.
Druhy pavouků určila Helena Rothová.
Nyní jsou všudypřítomné také nomády. Těch u nás žije 70 druhů.
Nomáda rudonohá (Nomada ruficornis).
Našla jsem i jednoho brouka - lalokonosec rýhovaný (Otiorhynchus sulcatus).
Kdyby jich bylo hodně, tak by byli škodliví. Samotný jeden brouk je zajímavé zpestření přírody.
A taky se objevili lumci. Ti jsou vůči chladnu a špatnému počasí poměrně odolní.
Někteří lumci jsou krásně barevní.
U následujícího lumka se pravděpodobně povedlo určení druhu, je to Nippocryptus vittatorius z podčeledi Cryptinae, sameček.
Má neobvykle štíhlý základ zadečku.
Jedním z důležitých rozlišovacích znaků jsou žilky v křídlech.
Nejnovější aktuality
