Kvetou akáty, jsou to včelařsky významné stromy.

9.6.2021 od Hanka

Včelaři akáty milují. Při výsadbách akátů před sto roky udělali staří včelaři pouze jedinou chybu, a to, že byli velmi skromní a vysazovali akáty na neúrodné plochy. A tak dnes nadšeným ochráncům přírody nevadí, že pro nás lidi se pěstují na jídlo brambory na orné půdě, ačkoliv brambory taky nejsou původní česká rostlina. Všichni jsou spokojení s pěstováním kukuřice, že je pro krávy jako krmení na zimu dostatek kukuřičné siláže. Tedy nejen pro krávy, slavné bioplynové stanice jsou se spotřebou kukuřice ještě hladovější. Přitom pěstování kukuřice pro bioplynky velmi poškozuje ornou půdu. Bioplynové stanice jsou konkurence schopné pouze díky dotacím, bez dotací by byly totálně ztrátové. Naopak akátové dřevo má vynikající výhřevnost a po spálení z něj zůstává málo popela. Spalování akátového dřeva vychází ekonomicky dobře i bez dotací.

Dnes je moderní akáty ničit a nechávat včely a čmeláky hladovět mezi původně americkými bramborami a původně americkou kukuřicí. A nebo ve městě nechávat včely hladovět mezi betonem a asfaltem a vysazenými kříženci amerických platanů. Nebylo by lépe se nad tím zamyslet?

Čemu škodí akát mezi auty na zpevněném parkovišti?
/Trnovník akát, Praha 6.
Kmen staršího stromu.
/Trnovník akát, kmen staršího stromu.
Na jiném parkovišti.
/Trnovník akát u parkoviště.

V akátových květech je mnoho sladkého nektaru. Naopak pylu je v akátových květech málo. Pro včely a čmeláky není ani tak důležité, jak který druh rostlin kvete.
V přírodě je zásadní otázka KDY KTERÁ ROSTLINA KVETE !
Pro hmyz je velmi obtížné, když v době rozvoje a výchovy jejich larviček nastanou hladové týdny. Právě termín kvetení akátu časově vyplňuje období, kdy už jsou odkvetlé hlohy (a samozřejmě už předtím i všechny ovocné stromy), ale lípy ještě kvést nezačaly. V dřívějších stoletích bylo dostatek květů na loukách. Nyní jsou ale travnaté porosty ve městech často posečené, nebo přesněji, právě v době květu akátů bývají trávníky posečené a bez rozkvetlých bylin.

Existují ale místa, kam akáty skutečně nepatří. Jsou to suché stepní oblasti mezi skalami. Tam v suchu se akátům nedaří. Sice tam dokážou růst, jenže když se stromu špatně daří, tak ve květech netvoří nektar. Na skalnatých plochách jsou akáty pro hmyz k ničemu.

Někteří lidé chtějí bojovat proti akátům důsledně vždy a všude. Takovým lidem doporučuji, aby sami na sobě udělali následující pokus:
Zkuste si vy sami jíst po 2 týdny pouze takové potraviny, které pocházejí z toho, co je u nás původní. Vynechejte ve svém jídle pšenici a ječmen, tyhle plodiny u nás nemají své plané předchůdce. Žito a oves jíst můžete, ty u nás ( v našich zeměpisných šířkách) plané předchůdce měly. Ale nejezte slepičí vajíčka, slepice u nás původní nejsou. Divoké prase je původní, domácí krávy a ovce k nám asi přišly až s příchodem lidí. Samozřejmě nejezte brambory a rýži, pohanku k nám taky přivezli lidi. Před 4 tisíci roky prý u nás lidi pěstovali merlíky a lebedy na špenát, takže špenát z planých rostlin lze považovat skoro za původní. Hrách a čočka, to nevím, ty asi budou původní jen v jižní Evropě nebo v Asii. Fazole a kukuřice také pocházejí z Ameriky.
A až budete vy sami lidi jíst po 2 týdny jen naše původní druhy potravin, tak napište svůj názor, jestli máme nebo nemáme dovolit včelám a čmelákům pastvu na akátech.

Čmelák zahradní se pohybuje mezi akátovými květy.
/Čmelák zahradní u květů akátu.
Čmelák zahradní má ze všech českých druhů čmeláků nejdelší hlavu.
/Čmelák zahradní má dlouhou hlavu.
Při sání nektaru na akátech hmyz zasunuje hlavu hluboko dovnitř květu.
/Čmelák zahradní saje nektar z vnitřku květu akátu.
Čmelák zahradní má na hrudi 2 žluté proužky a další žlutý proužek má na prvním článku zadečku.

Čmelák zemní má žlutý proužek na předohrudi a na druhém článku zadečku.
Čmelák zemní, dělnice s nasbíraným pylem na nožičce.
/Čmelák zemní, dělnice s pylem.

Čmelák rolní, stará upracovaná čmeláčí dělnice.
/Čmelák rolní na květech akátu.

Samozřejmě na akátových květech nejvíc bzučí včely medonosné.
/Včela medonosná na akátových květech.
/Včela saje nektar z akátového květu.
/Dvě včely ve stejném hroznu akátového květu.
U nás v Praze 6 je zatím trnovníků akátů dostatek. Když se člověk prochází pod kvetoucími stromy, slyší nahoře ve větvích bzučení včel tak hlasitě, jako kdyby stál hned vedle úlu. I tak ale není snadné včely a čmeláky na květech fotografovat. Všechen hmyz přednostně létá vysoko v korunách stromů, na spodní větve se jim nechce.
Větvička s listy a květy.
/Akát, větvička s květy.
Viděla jsem na květech i různé brouky a další druhy hmyzu. Ti mi ale vždycky uletěli z dosahu dřív než jsem stačila fotoaparát zaostřit. My lid potřebujeme hmyz kvůli opylování plodin.
Cestou domů jsem zahlédla ještě dalšího tvora, který kdyby mohl, tak by hlasoval pro podporu většího množství hmyzu, zejména hmyzích larev.
Mládě strakapouda v hnízdní dutině ve smrku.
/Mladý strakapoud v hnízdní dutině.
/Mladý strakapoud s červenou čepicí.
Proč to trvá rodičům tak dlouho, než přiletí s další dávkou krmení?
/Strakapoud, mládě kouká ven z dutiny.
Už začínám být kvůli hladu smutný. Jaké by to bylo, kdyby se povedlo vyskočit z hnízda na zem?
/Strakapoud, mládě se dívá do světa.
Následující den jsem se šla opět podívat, jak se mladým strakapoudům daří. Rodiče stále nosili mladým krmení do hnízda, ale jeden strakapoud běhal na zemi v lesním podrostu pod hnízdem a zobákem přitom spokojeně prohrabával listovou hrabanku. (V sousedství tohoto smrku rostou akáty a další listnaté stromy.)

Na svazích kolem Šáreckého potoka jsou nyní ozdobou motýli.
Na břehu Vltavy.
Co se povedlo vyfotografovat kolem pražských skal na začátku července.
Lípa velkolistá rozkvétá jako první ze všech našich druhů lip.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist