Lípa velkolistá hlásí svým rozkvětem začátek léta. V době jejího kvetení máme u nás nejdelší dny a nejkratší noci. Podle přesných astronomických měření letos nastane letní slunovrat 21. června. Po mnoho staletí neměli venkovani doma kalendář a literární informace. Ke svému životu je nepotřebovali znát. Ze svých zkušeností ale věděli, že v týdnu kolem letního slunovratu jsou rozdíly v délce dne tak malinké, že jsou běžnými metodami prakticky neměřitelné. Pro obyčejné lidi bylo významným předělem v roční době kvetení lípy velkolisté. V dávnějších stoletích bývaly v této době nejvýznamnější náboženské slavnosti a poutě. Mnoho velmi starých kostelů v Čechách má jako svého patrona Jana Křtitele, svátek jeho narození se slaví 24. června. Právě k tomuto svátku svatého Jana se dřív vztahovalo mnoho lidových pověstí a přísloví.
Až lípa velkolistá odkvete, tak se dny začnou zkracovat. Pro nás Čechy je lípa velkolistá národní strom.
Lípa velkolistá rozkvétá jako první ze všech našich druhů lip.
19.6.2021 od Hanka
Lípa velkolistá je naše nejdůležitější včelařská dřevina.
V minulosti se lípy vysazovaly kolem kostelů a kaplí. Tradičně se tady ale vysazovaly různé druhy lip, nejen lípa velkolistá. Pro včely bylo totiž důležité, aby kvetení lip trvalo několik týdnů, aby měly dlouhou dobu možnost sbírat kvalitní květový nektar. Dnešní architekti chtějí mít vysazované stromy na veřejných prostranstvích stejné jako vojáky, to ale přírodě škodí.
(Za lípou je kaple Nejsvětější Trojice nad bývalou usedlostí Hadovka v Praze 6.)
Zaujala mne ještě jedna zajímavost. Kdysi lidé stavěli kaple a kostely na takových místech, odkud na sebe navzájem viděli - a zvonění zvonů slyšeli. Lidi tenkrát neměli telefony ani radia. Ale stačilo vylézt na kostelní věž, mnohdy ani to nebylo potřeba, a člověk viděl na kostely v sousedních obcích a na kaple v sousedních usedlostech. Často přemýšlím o tom, že určitá místa v krajině lidi uctívali už v období Keltů nebo ještě mnohem dřív. A že stavba kostela na takovém místě jenom navázala na nějakou starší tradici uctívání toho prostoru.
Ještě před sto roky byly v Praze 6 od kostelů a kaplí volné daleké výhledy, které nebyly ničím zakrývané. Prvorepublikoví architekti tuhle tradici často dodržovali a nechávali volné kvalitní průhledy, pokud to bylo jen trochu možné. Časy se ale mění a v posledních desetiletích výhledy mizí, z veřejně přístupných míst se ztrácejí. Bohatí stavitelé moderních vil ale výhledy pro sebe mají, bohužel jen pro sebe samotné.
Výhled na věže Strahovského kláštera od kaple na Hadovce.
Výhled na věže kostela svatého Norberta od kaple na Hadovce.
V prostoru před kaplí na Hadovce nedávno vysadili stromořadí z okrasných hrušní.
Je otázka, jestli těch hrušní není až moc. Brzy nebude kaple vidět. No možná bude, hrušně velmi poškozuje rez jalovcová, třeba hrušně dlouho nevydrží.
Před více než sto roky bývaly kostely a kaple trvale otevřené ve dne i v noci. Dnes je nutné všechno zamykat. Kaple na Hadovce bývá otevřená pro veřejnost jen několikrát do roka. Proto bych chtěla ukázat i fotografie vnitřku kaple.
Poznámka: V současné době není nic bezpečné ani v zamčené kapli. Proto všechno hodnotné, co zde na obrázcích vidíte, lidé po každém skončení programu odnesou pryč a na další akci zase přinesou (přivezou). Takový zvyk je nyní v ČR v mnoha kaplích a kostelech, že se uvnitř nenechává nic, co by mohlo lákat zloděje. I pozlacený kalich a miska už se nenechává bez dozoru, ale po skončení bohoslužby je někdo dá do aktovky a odnese. Právě tak hudební nástroje si hudebníci nakonec odnesou domů.
Před bohoslužbou.
Okno fotografované zevnitř.
Kaple na Hadovce s otevřenými okenicemi.
Vrchol kaple před rozkvetlou lípou.
Květy a listy lípy zobrazené v protisvětle.
Nejnovější aktuality
