Na vltavských březích teď vydatně kvete tužebník jilmový. Najde se tu i kvetoucí kyprej vrbice, kterou vyhledává samotářská včela pilorožka kyprejová. Také kvete žlutá vrbina obecná, na ní se pohybují včelky druhu olejnice vrbinová. Občas se ukáže čistec bahenní, ten mají v oblibě včely vlnařky obecné. Na květech mydlice mne překvapila dlouhozobka svízelová.
Dnešní příspěvek ale bude převážně o kvetoucích miříkovitých rostlinách a o tom, jaký hmyz jejich květy vyhledává.
Na břehu Vltavy.
17.7.2021 od Hanka
Dlouhozobka svízelová dosáhne svým dlouhým sosákem až k hluboko uloženému nektaru ve květech mydlice.
Velkým překvapením pro mne byl výskyt velikého tesaříka druhu tesařík pižmový (Aromia moschata). Živil se na květech bolševníku obecného.
Podle toho, pod jakým úhlem dopadá na tesaříka pižmového světlo, se broukova barva mění někdy víc do zelena, jindy víc do fialova. Aby vynikla velikost tesaříka pižmového, je na fotografii současně s broukem páteříčkem žlutým.
Bolševník obecný je naše původní česká bylina. Je potřeba, aby si ho lidé nepletli s invazním bolševníkem velkolepým a zbytečně náš bolševník obecný neničili. Ten náš původní český bolševník má ve květech nejvíc nektaru ze všech druhů miříkovitých rostlin a hmyz ho velmi vyhledává.
Zlatohlávek tmavý a brouci páteříčci žlutí na bolševníku obecném.
Vosa lesní (Dolichovespula sylvestris) se živí nektarem na květěch bolševníku.
V předchozích dnech jsem fotografovala na obou březích Vltavy na severu Prahy. Na levém břehu, na louce podél Sedlce, rostl právě bolševník obecný a zejména tu bylo veliké množství porostů s jedovatým bolehlavem plamatým. Vyjímečně se ukázala krabilice hlíznatá.
Bolehlav plamatý, porost před kopřivami - u Vltavy u Sedlce.
Na bolehlavu bylo mnoho brouků páteříčků žlutých, těch je všude velké množství, proto jsem je už nefotografovala.
Hojné byly na bolehlavech také pilenky brukvové (Athalia rosae), dříve uváděné pod jménem pilatka řepková.
Občas se na bolehlavu ukázala i pilatěnka tmavokřídlá (Arge pagana).
Na opačném, tedy pravém břehu Vltavy, kudy vede významná cyklostezka, měla v porostech převahu krabilice hlíznatá.
Na krabilici hlíznaté jsem kromě všudypřítomných brouků páteříčků a pilenek brukvových fotografovala jako další:
Brouk bradavičník dvojskvrnný (Malachius bipustulatus).
Kněžice pásovaná (Graphosoma lineatum italicum).
Na pravém břehu Vltavy rostla z čeledi miříkovitých hlavně jen krabilice hlíznatá, ale pozor, jednotlivé rostliny velmi jedovatého bolehlavu se uprostřed porostů krabilic taky našly.
Jedlá krabilice hlíznatá a jedovatý bolehlav plamatý si jsou navzájem velmi podobné, spolehlivě se rozliší jen podle tvaru plodů.
Těsně u vodní hladiny rostl také mohutný děhel lesní. Na jeho květech lovila kořist jakási vážka.
Lodyžní list děhelu.
Vážka s kořistí.
Nejnovější aktuality
