V letošním roce má hmyz potíže s jarními výkyvy počasí.

8.4.2022 od Hanka

Neobvykle suchý a teplý únor nebyl příznivý pro život přírody. A následující rozkolísání teplot v březnu a chladný začátek dubna také nikoho nepotěšil. Řada druhů hmyzů se s tím srovnává s potížemi, a mnohé rostliny také mají problémy. Normálně je to tak, že probouzení ze zimního spánku je u hmyzu sladěné s termínem rozkvětu jejich nejoblínější rostliny. A to se letos nepovedlo. Velmi výživný nektar a pyl mají vrby jívy, právě na nich se vždycky včely a čmeláci hodně posilní po zimním vyčerpání. Jenže letos vykvetly jívy už v březnu právě v době, kdy bylo chladno a hmyz kvůli počasí téměř nemohl létat.

Na horní fotografi je dělnice včely medonosné na květech meruňky 26. 3. 2022.

Rozkvět meruněk v březnovém termínu také neslibuje dobrou úrodu. Ranní mrazy mohou květy a malé plůdky hodně poškodit. Meruňky nejsou původní české dřeviny, s výkyvy jarního počasí se vyrovnávají těžce. Meruňky pocházejí z Číny, dobře se jim daří na kamenitých jižních svazích v horách. Proto meruňkám nevadí mrazy v zimních měsících. Ale jakmile se v předjaří na pár dnů oteplí, tak meruňky začnou rychle rašit a očekávájí, že už bude až do podzimu jenom jižní vítr a souvislé nepřerušované teplo. České počasí je ale jiné a kvůli tomu u nás meruňky trpí mnoha nemocemi.

Včela za letu před meruňkovými květy.
/Včela za letu před rozkvetlou meruňkou.

Správný termín probuzení ze zimního spánku se letos nepodařil ani některým čmelákům. Tady saje nektar z květů vřesovce v pražském parku matka čmeláka už 1. 3. 2022. To je moc brzy, čmeláčí matky by měli spát zhruba o měsíc déle. Takové předčasné probuzení ji velmi oslabí.
/Čmelák zemní saje nektar z vřesovce.
/Čmelák zemní na vřesovci.

Podle mých pozorování jsou velmi otužilé mnohé druhy hmyzu z čeledi lumkovití.
/Lumek se pohybuje po zemi mezi listy orsejů.
28. 3. 2022 se mi povedlo s fotoaparátem na chviličku sledovat lumka, jak běhá po zemi mezi listy orsejů a tykadly prozkoumává terén v podloží.
/Lumek v březnu.
Určování druhů lumků je obtížné, v tomto případě asi i nemožné, když jsem fotografovaného jedince nijak nechytala a nechala normálně odletět. Ani nevím, jestli to byl sameček, který mohl pátrat, zda se mu někde nezačne líhnout mladá samička, a nebo jestli to byla samička, která zkoumala, jestli někde v zemi nenajde housenku nebo kuklu svého hostitelského druhu.
/Lumek pátrá u země.
/Lumek prozkoumává terén pohybem tykadel.

Snadněji se vyrovnávají s výkyvy počasí takové druhy, které žijí v lesní hrabance.
Brouk střevlík zahradní (Carabus hortensis) ve svahu nad Šáreckým potokem.
/Střevlík zahradní v Praze v Dejvicích.
/Brouk střevlík zahradní, zaostřeno na hlavu.

V pražských listnatých lesích už se také vylíhli z kukel teď začali hojně poletovat motýli okáči.
Okáč pýrový (Pararge aegeria) je letos velmi hojný. Dokud sedí na lesní hrabance a nehýbe se, je prakticky neviditelný.
/Motýl okáč pýrový sedí na lesní hrabance.

V sousedství pražských zahrad a hřbitovů rostou v lesním podrostu zajímavé byliny.

Plicník lékařský. Mezi květy plicníků tu létají samečkové pelonosek hluchavkových. Ti jsou také velmi otužilí a chladno jim nevadí. Všichni jsou velmi rychlí a nenechali se vyfotografovat. Samičky pelonosek hluchavkových se zjara probouzejí později, ty si obvykle počkají až na teplejší počasí.
/Plicník lékařský v lese za hřbitovní zdí.
V pražských lesích také často nacházím květy čemeřic. Zřejmě je to potomstvo nejrůznějších zahradních hybridů.
/Čemeřice v pražském lese.

Radost s lesních kvítků nám ale v Praze dlouho nevydrží. Všude na stromech a na zemi se rozmáhají břečťany. Brzy bude všude břečťanová pohroma. Břečťan je jedovatá dřevina. V minulých stoletích ho lidé ve svém okolí ničili, každý se staral, aby se břečťanem neotrávili koně nebo další domácí zvířata. Dneska likvidace břečťanů nikoho nezajímá. A tak nás kolem Prahy čeká budoucnost souvislých tmavých břečťanových lesů, kam sluníčko nepronikne a kde nebude mít skoro nic vhodné podmínky pro život. Bude to tady jako v pohádkách o začarovaném lese, kde ani ptáček nezazpívá a kde ani žádné zvíře nežije.
/Břečťan na stromech v lese.

Na tak tmavých místech by se potom mohlo dařit snad jen mnohonožkám z rodu plochule, které žijí v lesní hrabance a v zemi.
Dvojice plochulí v březnu.
/Mnohonožky rodu plochule, dvojice.
/Plochule na listu.
Mohla by to být plochule křehká (Polydesmus complanatus)?

Na další fotografii je vidět zaostřená hlava s tykadly a potom pouze jedno tykadlo další plochule, která je zobrazená jen rozmazaně.
/Plochule - hlava.
Moje fotografování se totiž plochulím ani trochu nelíbilo, začaly se rozdělovat a hledat úkryty.
/Plochule se rozcházejí.
/Plochule na útěku.
/Plochule hledá úkryt.

Pod kůrou se skrývala také sametka rudá (Trombidium holosericeum). Kvůli fotografování jsem jí přemístila na světlo. Je to náš největší druh roztoče. Dospělé sametky se živí vajíčky hmyzu a půdními živočichy. Její larvy parazitují na členovcích, na hmyzu i na svých příbuzných pavoukovcích. Píše se o ní, že je jedovatá, svítivá červená barva má odradit případné predátory. A taky jsem o ní četla, že má oči na stopkách. Příště jí vyfotografuji v detailnějším rozlišení.
/Sametka rudá v březnu.
Sametka rudá je pro lidi neškodná (na rozdíl od svojí příbuzné sametky podzimní).
/Sametka rudá, foto shora.

Pastva ovcí a koz může udržovat pásy travnatých ploch uvnitř zalesněné krajiny. To by zpomalovalo šíření případných lesních požárů.
Včely medonosné v létě vychovávají mladou generaci včel, která bude žít až do jara.
Z okolí Říčanského potoka na východě Prahy.
Přijďte na louku na Hůrce.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist