Které druhy hmyzu se mi povedlo fotografovat v dubnu na dejvické zahrádce.

29.4.2022 od Hanka

Nejvíc zajímavostí objevím vždycky doma na zahrádce. Každé jaro se ukáže paličatka zimolezová (Abia aenea). Ta patří do skupiny blanokřídlí širopasí, odborníci pro ně používají název Symphyta. Charakteristickým znakem širopasých je zadeček, který nasedá na hruď v plné šíři. Blanokřídlí širopasí jsou vývojově starší, v mnoha ohledech primitivnější. Samičky širopasých nakladou svoje vajíčka na vhodná místa, ale vylíhlé larvičky už se pak musí o sebe starat samy, dospělci jim v ničem nepomáhají. Larvy širopasých se podobají housenkám, říká se jim housenice.

Živnou rostlinou housenic paličatky zimolezové jsou zimolezy a pámelník bílý. Dospělci mají nápadně paličkovitá tykadla.
/Abia aenea, hlava s tykadly a kusadly.

U borovic mne překvapila ploskohřbetka borová (Acantholyda erythrocephala). Tu jsem viděla v pražských Dejvicích poprvé.
/Acantholyda erythrocephala, foto shora.
Ploskohřbetka borová také patří mezi širopasé. Při fotografování ale nechtěla zadeček ukázat. Její larvy budou ožírat jehličí na borovicích.
/Acantholyda erythrocephala na jehličí borovice.
/Acantholyda erythrocephala, hlava.

Blanokřídlí štíhlopasí mají zadeček připojený ke hrudi pouze úzkou stopkou. Tím si zajistili lepší pohyblivost zadečku.
Na dalších fotografiích je pískorypka obecná (Andrena flavipes) - samička. Úzké spojení hrudi a zadečku je na záběru skryté za chloupky, ale jeho existence se přesto nechá z obrázku vytušit.
/Pískorypka obecná, hruď a zadeček.
Jméno pískorypka pochází z toho, že samičky pískorypek pro vývoj svých larviček vyrýpávají hnízdečka v písčité zemi. V hnízdečku je větší počet jednotlivých komůrek, v každé komůrce je jen jedna larvička. Samičky pískorypek zásobují svoje larvičky potravou z nektaru a pylu, co nasbíraly na květech.
/Pískorypka obecná na květech mandloně nízké.

Jarní měsíce patří pískorypkám. V Čechách žije kolem šedesáti druhů pískorypek. Nejkrásnější z nich je pískorypka ryšavá (Andrena fulva).
/Pískorypka ryšavá na listu angreštu.
Pískorypka ryšavá může sbírat nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin. Nejvíc jí ale lákají kvítky angreštů.
/Pískorypka ryšavá saje z kvítku angreštu.

Hojným druhem je pískorypka páskovaná (Andrena gravida). Povedlo se mi vyfotografovat samečka.
/Andrena gravida, sameček.
/Andrena gravida, portrét samečka.

A kde jsou pískorypky, tam se vyskytují i jejich hnízdní parazité - nomády.
Nomáda dvouskvrnná (Nomada bifasciata) je hnízdní parazit u pískorypky páskované (Andrena gravida).
/Nomada bifasciata na ruce.
Sosák nomády.
/Nomáda, hlava a sosák.

V přírodě jsou zjara časté hedvábnice jarní (Colletes cunicularius). Samička hedvábnice se musí nejdřív na sluníčku zahřát, teprve potom vyletí do práce se sběrem pylu a nektaru na vrbách.
/Hedvábnice jarní na listu.

Právě tak se musí ráno napřed zahřát zednice rohatá (Osmia cornuta). Samička má vpředu na hlavě kutikulární růžky, na zdejší fotografii se je povedlo zobrazit. V Praze je to nyní častá obyvatelka hmyzích hotýlků. Plodové komůrky odděluje přepážkami z jílovité hlíny. Za sucha má ale problém se sběrem hlinitého materiálu. Velmi často sbírá hlínu na takových záhonech, které lidi zalévají. Kvůli sběru správně vlhkého stavebního materiálu si v zalévaných záhonech dokonce někdy buduje hlubší tunýlky.
/Osmia cornuta na listu.
Pyl sbírá na svoje břišní kartáče.
/Osmia cornuta na modřenci.

Na modřenci jsem s fotoaparátem zastihla také samečka druhu pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes). Ti přednostně vyhledávají květy s modrou barvou, i když se mohou živit snad na všech možných jiných květech. A nejvíc ze všeho vyhlížejí kolem květů samičky. Samečkové si obsazují svoje území, po kterém přeletují, a vyhánějí odtud nejenom jiné samečky svého druhu, ale provádějí nálety i proti všem jiným druhům hmyzu. Jsou pořád v pohybu, během sání nektaru na doplnění energie se zastavují sotva na pár vteřin. Je to obtížná situace pro fotografování.
/Pelonoska hluchavková, sameček na modřenci.
Pelonosky hluchavkové vypadají jako malí čmeláčci. A jsou mimořádně otužilé, létají i za chladného počasí, když jiné druhy hmyzu nejsou v přírodě vidět.

Překvapil mne mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperda). Je to náš největší druh mravence. Na fotografii je mravenčí dělnice.
/Mravenec dřevokaz, dělnice.
Hlava při zvětšení vypadá docela strašidelně.
/Mravenec dřevokaz, hlava.
/Mravenec dřevokaz a jeho kusadla.

Z okolí Říčanského potoka na východě Prahy.
Přijďte na louku na Hůrce.
O mateřské péči samiček pavouků.
Pelonosky hluchavkové se letos nejlépe vyrovnaly s výkyvy počasí na začátku jara a v předjaří.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist