V květnu létají v přírodě vosí matky zakladatelky.
11.5.2022 od Hanka
A mám dojem, že jich je letos víc než v jiných letech. Dokonce se mi nedávno podařilo fotografovat matku druhu vosa prostřední (Dolichovespula media). Ta je v Praze trochu vzácnější. S dělnicemi tohoto druhu se tu lidi v létě občas setkávají, protože dělnic bývá v hnízdě mnoho a ty po většinu svého života létají venku a shánějí potravu pro larvy. Naopak vosí matky se pohybují venku právě jen na začátku května, kdy samy zakládají hnízdečka. Později převezmou jejich práci vylíhlé dělnice a vosí matky už se pak věnují pouze kladení vajíček uvnitř hnízda, a tam člověk s fotoaparátem nevidí.
A proč se tenhle druh jmenuje vosa prostřední? Asi proto, že je zbarvením a velikostí zhruba uprostřed mezi sršněmi a běžnými vosami obecnými. Právě matky vosy prostřední jsou barevně hezky vyzdobené. Jejich dělnice bývají barevně variabilní, většinou jsou ale méně nápadné a červenohnědá barva jim obvykle chybí.
Vosa prostřední je naše největší vosa, samičky jsou dlouhé až 22 mm.
Setkání s matkou druhu vosa prostřední je vzácné, proto vkládám víc jejích fotografií.
Portrét.
V ČR žije 11 druhů vos, mezi vosy (Vespinae) biologové zařazují také sršeň. Sršně už teď také v přírodě létají, ale žádná zatím nepočkala, až se mi povede jí vyfotografovat. Proto vkládám na porovnání mojí starší fotografii samičky sršně.
Sršeň obecná (Vespa crabro), samičky mohou být dlouhé až 35 mm, i když většinou jsou menší.
V Praze je nejhojnějším a nejznámějším druhem vosa útočná (Vespula germanica).
Velmi podobným druhem je vosa obecná (Vespula vulgaris).
Portrét vosy obecné. Uprostřed žlutého čelního štítku má tmavý pruh.
Jaké práce teď čekají vosí matku zakladatelku? V první řadě musí najít vhodné místo pro založení svého hnízdečka. Vosa obecná má často hnízda v zemi, může použít nory drobných savců, dokáže si vyhrabat i vlastní zemní dutinu. Osidluje i nadzemní tmavé duté prostory.
Vosa obecná, kusadla matky.
Vosy mají mohutná a silná kusadla. Musí s nimi umět naškrábat drobné úlomky dřeva a po smíchání se slinami z nich vytvořit papírovitou hmotu. Vzniklý materiál potom vosa používá na výstavbu hnízdečka. Nejdřív slepí stopku a potom vytvoří několik prvních buněk a základ budoucího ochranného obalu. Potom do každé buňky přilepí po jednom vajíčku.
A jak se podařilo fotografovat vosí kusadla? Ztěžka, fotografovaná vosa mi většinou ukazovala jenom spodek zadečku.
První larvy, ze kterých se následně vylíhnou vosí dělnice, musí matka i sama vykrmit. Jako potravu pro ně loví různé druhy hmyzu. Mezi vosími larvami a dospělci dochází k zajímavému předávání potravy. Vosám se totiž povedlo vyřešit jednu potíž s potravou. Je to tak, že larvy potřebují pro svůj růst mnoho bílkovin, ale samy se málo pohybují a proto nevyužívají pro sebe energii z cukrů. Naopak dospělé vosy už nerostou, bílkovin v potravě pro sebe potřebují jen maloučko, ale při létání mají obrovskou spotřebu energie.
No a vosy to vymyslely geniálně. V hnízdě krmí dospělci svoje larvy kašovitou hmotou z rozžvýkaného uloveného hmyzu, ale larvy na oplátku poskytují dospělcům sekret z pyskových žláz, který je bohatý na cukry a na takové aminokyseliny, jaké by larva pro sebe nedokázala využít.
V Praze žijí ještě další druhy vos. Zatím se mi ale nepovedlo je vyfotografovat.
Nejnovější aktuality
