Z okolí Říčanského potoka na východě Prahy.

27.6.2022 od Hanka

V dobách socialismu bylo totiž nařízené rozorávat louky a měnit je na pole. A kvůli tomu se také dělalo odvodňování takových míst. Tenkrát to nemuselo být úplně špatně, v minulosti pršelo mnohem víc než nyní. Bývaly to ale mírné deště, které sice trvaly dlouho, třeba týden nebo i měsíc v kuse, až na vzácné výjimky se ale nejednalo o mohutné dešťové přívaly.
Současná klimatická změna nám teď způsobuje značné výkyvy počasí, to se často mění od extrému k extrému.

Dnes je potřeba, aby lidé vytvářeli takovou krajinu, která se bude umět vyrovnávat s dlouhými obdobími sucha i s občasnými povodněmi. Právě to se podařilo udělat kolem dolního toku Říčanského potoka, před jeho soutokem s Rokytkou. Místo polí tu jsou opět louky, tak jako tu bývaly v dřívějších stoletích.

Na nově vytvořeném korytě Říčanského potoka je mnoho zákrut. To aby voda neodtékala rychle pryč, ale aby se tu zdržela a mohla se zasakovat dolů a doplňovat zásoby spodní vody. Dostatek spodní vody pomáhá překonávat dlouhá období sucha.

Také je potřeba si všimnout, že potok je mělký a že je jeho hladina jen kousek pod okolním terénem. To je zase ochrana domů před povodněmi v obcích dole po proudu. Protože na louce voda neškodí (pokud se včas odveze sklizené seno). Zdejší projekt je vymyšlený tak, aby při náhlých prudkých lijácích se voda rozlila do celé široké travnaté plochy a odtékala odtud dál jen pomaloučku.

Pro obojživelníky je tu vyhrabaná celá řada tůní.

Je tu hodně takových živočichů, kteří se vyvíjejí ve vodě. A také mnoho ptáků, kteří se jejich lovem živí.


A jak je to tady s výskytem blanokřídlého hmyzu? Druhů blanokřídlých je tu maloučko. Většina druhů včel samotářek a jejich příbuzných si ráda buduje hnízdečka v suché zemi.
S podmáčeným terénem se umí vyrovnat jen včelky druhu olejnice vrbinová (Macropis europaea), takové jsem tu ale neviděla. Těm tady chybí jejich rostlina vrbina obecná, jsou na ní životně závislé.
Na mokrých loukách často žije také pilorožka kyprejová (Melitta nigricans), ani tu jsem ale nezahlédla. Přitom jejich vyhledávaná rostlina, tedy kyprej vrbice, tady už občas roste. Zřejmě se sem na zdejší nedávno založenou plochu pilorožky kyprejové ještě nestihly rozšířit z nějaké blízké oblasti, kde se vyskytují.


Kde byl v sousedství vlhké louky suchý pahorek, tam jsem čmeláky objevila. Vypadá to, že čmeláci také chtějí mít svoje hnízdečko v suchu. Odtud ale rádi létají na květy na vlhké louce, vyhledávali hrachor luční.

Čmelák rolní (Bombus pascuorum), dělnice s nasbíranou rouskou pylu.


Hrachor luční tu je vyhledávaný více druhy hmyzu. Zalíbily se mi na něm housenky. Z těch housenek se příští rok vylíhnou dospělé můry druhu šípověnka hojná (Acronicta rumicis), v některých knihách se tenhle druh jmenuje šípověnka šťovíková. Tyhle housenky se mohou živit na mnoha druzích rostlin, tady jim prostě nejvíc chutnaly hrachory.



Fotografie Tomáš Just a Hana Kříženecká