Včera jsem venku viděla na květech letos první čmeláčí dělnice.
22.4.2023 od Hanka
Tak už vyletěly. Jsou maličké, ale pracovité. To znamená, že jejich mohutné matky dokázaly i během chladného jara vybudovat základy hnízdečka, nanosit zásobu potravy z nektaru a pylu a naklást vajíčka a pak ještě svoje larvičky během jejich vývoje zahřívat vlastním tělem. Teď už budou všechnu práci venku dělat jen její malé dcery, matka od nynějška zůstane trvale uvnitř hnízdečka. Jejím úkolem bude klást další a další vajíčka, ze kterých se budou líhnout nejprve rovněž čmeláčí dělnice, později ale také samičky a samečkové. Na horních dvou fotografiích je dělnice druhu čmelák luční (Bombus pratorum), je na kvítcích pěstovaného skalníku. A viděla jsem létat na květech i čmeláčí dělnici druhu čmelák hájový (Bombus lucorum).
Ve květech skalníku sály čmeláčí dělnice sladký nektar, z toho získávají energii především do svých létacích svalů. Na skalníku bylo zajímavé pozorovat, že každá čmeláčí dělnice měla na nožičkách jinou barvu nasbíraného pylu. To znamená, že pro ně bylo výhodnější sbírat pyl na květech jiných rostlin. V pylu je hodně bílkovin, to je hlavně výživa pro larvy, ze kterých vyrostou mladší sestřičky těchto dělnic. Tmavě oranžový pyl, jaký má nasbíraný čmeláčí dělnice na dalším obrázku, pochází asi z květů hluchavky nachové.
Většina čmeláčích matek ale na jaře tolik nepospíchá.
Na kraji lesa jsem viděla matku čmeláčici druhu čmelák lesní (Bombus sylvarum) v porostu hluchavek nachových. Fotografování nebylo snadné, matka se většinou pohybovala na květech hluboko uvnitř porostu, kam na ní nebylo vidět.
Čmelák lesní je v Praze vzácnější druh. Jeho dělnice a samečky tu v létě občas potkávám, matku jsem ale viděla na jaře poprvé.
Dalším druhem hmyzu, u kterého přezimují pouze oplozené samičky, jsou vosy.
Vosa obecná (Vespula vulgaris), matka po probuzení ze zimního spánku.
Po dlouhém spánku je potřeba se napít. (Foto zaostřené na kusadla.)
U mnoha jiných druhů se zjara líhnou ze svých larválních komůrek samečkové i samičky. Samečkové obvykle vyletují dřív.
Pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes), sameček na dymnivce duté.
Dymnivky duté už začínají odkvétat, přesto jsou na nich samečkové pelonosek vidět prakticky všude. Tihle samečkové jsou v pohybu od rána do večera, hlídají si svoje území. Samičky pelonosek hluchavkových už se taky vylíhly, ale ty nejsou tolik vidět. Samičky mají práci s přípravou hnízdeček pro svoje budoucí larvičky - a dovnitř do hnízdeček člověk nevidí. Pelonoska hluchavková je velký druh samotářské včely, je mohutnější než naše známé dělnice včely medonosné.
Naopak samotářské včely pískorypky jsou většinou drobnější. A jejich samečkové jsou ještě menší. Pískorypek žije v Praze několik desítek druhů. Samečkové několika druhů pískorypek si jsou navzájem hodně podobní. Teď ve druhé polovině dubna nastal jejich čas, jsou všudypřítomní, pro svoje drobné rozměry a nenápadnou barvu obvykle unikají lidské pozornosti.
Pískorypka úhledná (Andrena haemorrhoa) - sameček.
Samečkové pískorypky úhledné mají vlnkovaná tykadla.
Pískorypky se musí napřed zahřát na slunci, teprve potom jsou schopné letu. Proto je brzy ráno vídáme na drobných rostlinách u země.
A kde jsou pískorypky, tam okolo poletují také jejich hnízdní paraziti - nomády. Nyní v dubnu jsou vidět poletovat hlavně samečkové nomád.
Nomáda dvouskvrnná (Nomada bifasciata) - sameček. Nomáda dvouskvrnná je hnízdní parazit u pískorypky páskované (Andrena gravida).
Na ruce.
Nejnovější aktuality
