A jak si brouk vodník vyřešil dýchání ve vodě? Dospělci mají na těle drobné chloupky, ve kterých si udržuje vzduchové bublinky. Jeho larvy ale žijí trvale pod vodou a mají tzv. tracheální žábry. To jsou členité útvary, kryté jen velmi tenkou kutikulou. Kyslík je v nich zachycován dýchacím epitelem, odtud difunduje do tracheol žaber a dál se šíří v plynném stavu vzdušnicemi. Larvy jsou masožravci, živí se hlavně různými vodními plži.
Dalším druhem brouka, kterého se mi povedlo fotografovat na břehu jedné tůně, se jmenuje
rákosníček obecný (
Donacia semicuprea). To je drobný brouček, je štíhlý a dlouhý jen 5 až 8,5 mm.

Jeho živnou rostlinou je zblochan vodní (případně i jiné druhy zblochanů).

Samičky mají tlustější zadeček. Svoje vajíčka kladou na listy zblochanů. Larvy žijí trvale ve vodě. A jak si opatřují kyslík pro dýchání? Na to mají svojí zajímavou strategii. Využívají okolnosti, že vodní a bahenní rostliny také musí řešit nedostatek kyslíku kolem kořenů ve vodě a proto si dodávají kyslík do kořenů speciálním pletivem aerenchymem. Larvy rákosníčků mají na konci zadečku háčky a těmi se provrtají až k aerenchymu v rostlině, z rostliny pak čerpají kyslík i pro sebe.

Sameček ve zvětšené fotografii.
Kolem vody se na konci května často vyskytuje i
střechatka obecná (
Sialis lutaria).

Samičky střechatek kladou vajíčka na vegetaci nad vodní hladinou. Larvy po vylíhnutí z vajíček padají rovnou do vody a tam prodělávají celý vývoj. Larvy střechatek jsou dravé. K dýchání ve vodě mají larvy na většině zadečkových článků dlouhé třásnité žaberní přívěsky.
Jméno střechatka dostala podle toho, že při pohledu shora má křídla složená do tvaru střechy.
Kolem vody létají také různí
chrostíci. Chrostíci patří do jiného řádu hmyzu než střechatky, i když v mnohém se střechatkám podobají.

Samičky většiny druhů chrostíků kladou svoje vajíčka do vody. Vylíhlé larvy si kolem sebe vytvářejí schránky ze zrnek písku nebo z kousků rostlin. Uvnitř schránek si popohánějí proud vody, aby voda procházela jejich tracheálními žábrami, které mají na bocích zadečku, nebo dýchají celým povrchem těla.
Kukla chrostíka na větším kameni.

Chrostík, detail hlavy.
Vyfotografovat se nechala i srpice obecná.
Teď na konci května jsou v přírodě hojná i drobná šidélka. Larvy šidélek také žijí ve vodě. Dýchání jim zajišťují lupínkové žábry na konci zadečku.
Šidélko páskované (
Coenagrion puella), dvojice.

Sameček
Šidélko ruměnné (
Pyrrhosoma nymphula).

Kolem tůní na ploše bývalé cihelny u Jenerálky se mi na fotografování chvilku postála i
vážka čtyřskvrnná (
Libellula quadrimaculata). Tahle skupina vážek, která v klidu neskládá křídla k sobě, má dýchání larev pod vodou vyřešené jinak. Jejich larvy mají vzdušnicemi hustě protkaný konečník. Nazývají se střevní tracheální žábry. Síť tracheol mají rozvětvenou v rozšířené stěně konečníku. Kyslík se do nich dostává z vody, kterou střídavě zadečkem nasávají a vypuzují. Prudce vypuštěný proud vody pomáhá larvám i k rychlému pohybu vpřed.
A mohutné vrby bílé teď uvolňují do větru svoje lehoučká semena.

V jejich sousedství byl také brouk křivonožec polokřídlý (
Valgus hemipterus). A proč dostal jméno křivonožec? Možná proto, že při vyrušení upadne do zvláštní strnulé polohy, při které vykroutí nohy do různých směrů.
Sameček.

Samička na ruce. Samičky mají nápadné kladélko, kladou vajíčka do starých odumírajících stromů, vývoj probíhá v pařezech, dutinách i kořenech .