Ve vodě a kolem vody

25.5.2023 od Hanka

V dávných geologických obdobích začal život ve vodě. Až daleko později se rostliny a živočichové naučili žít i na souši. U některých druhů se mladá vývojová stadia vyvíjejí ve vodě doposud, mimo vodu jsou schopni žít jen dospělci - tak je to třeba u vážek. Brouci se naučili žít na suchu, ale celá řada jednotlivých druhů se během svého vývoje do vody zase vrátila. Ve vodě je ale málo rozpuštěného kyslíku, brouci museli vyřešit dýchání. A dokázali to několika odlišnými způsoby.
Na horní fotografii je brouk se zajímavým jménem vodník střevlíkovitý (Hydrochara caraboides). Je to nápadný větší druh, je dlouhý 14 až 19 mm. Povedlo se mi ho fotografovat v nově vytvořených tůních v hliništi bývalé Urbánkovy cihelny na Jenerálce. Chtěla jsem udělat víc jeho fotografií, jenže on pak u břehu zamával křídly a uletěl daleko do neznáma. Je to šikovný brouk, který umí velmi dobře létat a umí i velmi dobře plavat ve vodě.

A jak si brouk vodník vyřešil dýchání ve vodě? Dospělci mají na těle drobné chloupky, ve kterých si udržuje vzduchové bublinky. Jeho larvy ale žijí trvale pod vodou a mají tzv. tracheální žábry. To jsou členité útvary, kryté jen velmi tenkou kutikulou. Kyslík je v nich zachycován dýchacím epitelem, odtud difunduje do tracheol žaber a dál se šíří v plynném stavu vzdušnicemi. Larvy jsou masožravci, živí se hlavně různými vodními plži.

Dalším druhem brouka, kterého se mi povedlo fotografovat na břehu jedné tůně, se jmenuje rákosníček obecný (Donacia semicuprea). To je drobný brouček, je štíhlý a dlouhý jen 5 až 8,5 mm.
/Brouci rákosníčci, dvojice.
Jeho živnou rostlinou je zblochan vodní (případně i jiné druhy zblochanů).
/Brouci rákosníčci na listu u vody.
Samičky mají tlustější zadeček. Svoje vajíčka kladou na listy zblochanů. Larvy žijí trvale ve vodě. A jak si opatřují kyslík pro dýchání? Na to mají svojí zajímavou strategii. Využívají okolnosti, že vodní a bahenní rostliny také musí řešit nedostatek kyslíku kolem kořenů ve vodě a proto si dodávají kyslík do kořenů speciálním pletivem aerenchymem. Larvy rákosníčků mají na konci zadečku háčky a těmi se provrtají až k aerenchymu v rostlině, z rostliny pak čerpají kyslík i pro sebe.
/Brouk rákosníček, samička.
Sameček ve zvětšené fotografii.
/Rákosníček obecný, sameček.

Kolem vody se na konci května často vyskytuje i střechatka obecná (Sialis lutaria).
/Střechatka obecná, dospělec.
Samičky střechatek kladou vajíčka na vegetaci nad vodní hladinou. Larvy po vylíhnutí z vajíček padají rovnou do vody a tam prodělávají celý vývoj. Larvy střechatek jsou dravé. K dýchání ve vodě mají larvy na většině zadečkových článků dlouhé třásnité žaberní přívěsky.
Jméno střechatka dostala podle toho, že při pohledu shora má křídla složená do tvaru střechy.
/Střechatka, foto shora.

Kolem vody létají také různí chrostíci. Chrostíci patří do jiného řádu hmyzu než střechatky, i když v mnohém se střechatkám podobají.
/Chrostík, zobrazené žilky křídla.
Samičky většiny druhů chrostíků kladou svoje vajíčka do vody. Vylíhlé larvy si kolem sebe vytvářejí schránky ze zrnek písku nebo z kousků rostlin. Uvnitř schránek si popohánějí proud vody, aby voda procházela jejich tracheálními žábrami, které mají na bocích zadečku, nebo dýchají celým povrchem těla.
Kukla chrostíka na větším kameni.
/Kukla chrostíka.
Chrostík, detail hlavy.
/Chrostík, hlava detail.

Vyfotografovat se nechala i srpice obecná.
/Srpice obecná.

Teď na konci května jsou v přírodě hojná i drobná šidélka. Larvy šidélek také žijí ve vodě. Dýchání jim zajišťují lupínkové žábry na konci zadečku.
Šidélko páskované (Coenagrion puella), dvojice.
/Šidélko páskované, dvojice.
Sameček
/Šidélko páskované, sameček.
Šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula).
/Šidélko ruměnné, foto shora.
/Šidélko ruměnné, hlava.
Kolem tůní na ploše bývalé cihelny u Jenerálky se mi na fotografování chvilku postála i vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata). Tahle skupina vážek, která v klidu neskládá křídla k sobě, má dýchání larev pod vodou vyřešené jinak. Jejich larvy mají vzdušnicemi hustě protkaný konečník. Nazývají se střevní tracheální žábry. Síť tracheol mají rozvětvenou v rozšířené stěně konečníku. Kyslík se do nich dostává z vody, kterou střídavě zadečkem nasávají a vypuzují. Prudce vypuštěný proud vody pomáhá larvám i k rychlému pohybu vpřed.
/Vážka čtyřskvrnná, dospělec.

A mohutné vrby bílé teď uvolňují do větru svoje lehoučká semena.
/Vrba bílá, ze samičího jehnědu se začínají uvolňovat semena. 22. 5. 2023 u Vltavy v Praze Sedlci.
V jejich sousedství byl také brouk Valgus hemipterus.
Sameček.
/Valgus hemipterus, sameček. Foto 20. 5. 2023.
Samička na ruce. Samičky mají nápadné kladélko, kladou vajíčka do starých odumírajících stromů, vývoj probíhá v pařezech, dutinách i kořenech .
/Valgus hemipterus, samička na ruce.

V Divoké Šárce kvete na skále šalvěj hajní a čistec přímý a začíná kvést vikev huňatá.
Drobné obyvatelky hmyzích hotýlků na zvětšených fotografiích.
Mrazivé dny skončily, oteplilo se a hmyz opět létá na květy.
Na autech byla námraza z jinovatky už včera před půlnocí a dnes ráno na teploměru -3°C.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist