Co všechno se mi povedlo vyfotografovat vedle hromady palivového dřeva.

11.6.2023 od Hanka

I dřevo do kamen je plné zajímavého života. Během jarních měsíců z uskladněného dřeva vylézají dospělci těch druhů hmyzu, které se jako larvy vyvíjely pod kůrou nebo hlouběji ve dřevě.

Na horních dvou fotografiích je kuloštítník beraní (Clytus arietis). To je v Čechách poměrně hojný druh. Vývoj jeho larev probíhá v odumřelém neodkorněném dřevě slabých kmenů nebo větví, trvá obvykle dva roky, někdy tři roky.

Jméno kuloštítník dostal podle své kulaté hrudi. A kresba na krovkách někomu připomíná beraní rohy.
/Kuloštítník beraní, dospělý brouk.
/Brouk kuloštítník beraní má žlutě šrafovanou i spodní část zadečku.

Jeho příbuzným je kuloštítník temný (Anaglyptus mysticus). Ten bývá v některém roce vzácnější, ale právě letos se mu dařilo a lze ho najít v pražské přírodě skoro všude. Samičky kladou vajíčka do štěrbin mrtvých větví a slabších kmenů, které jsou zbavené kůry. Využívá i výletové otvory po jiném hmyzu.
/Tesařík kuloštítník temný.

Brouk kozlíček rodu Leiopus. Jeho larva se také vyvíjí pod kůrou odumřelých kmenů nebo větví. Má takové zbarvení těla, že na stromové kůře prakticky není vidět. Proto jsem ho kvůli fotografování přemístila na zelenou vrbovou větvičku. A po úspěšném zobrazení jsem ho zase nechala odpochodovat, kam sám chtěl. Možná se mu zalíbí i ta vrba.
/Brouk kozlíček rodu Leiopus.
/Kozlíček tykadla.

Z larev brouků tesaříků se ale nemusí vylíhnout vždycky jen tesařík. Často z ní vyletí některý z parazitoidů.

Pristaulacus compressus z čeledi Aulacidae. České jméno zatím nemá. V letošním roce ho ale potkávám na mojí zahrádce snad každý den. Je tu častěji k vidění než brouci tesaříci.
/Pristaulacus compressus, zaostřeno na zadeček.
Pristaulacus compressus se vyvíjí jako parazitoid na larvách tesaříků.
/Pristaulacus compressus, samička s dlouhým kladélkem, foto z boku.
/Pristaulacus compressus, foto shora.

Pod kůrou se také vyvíjejí dravé larvy dlouhošíjky. Na obrázku je pravděpodobně dlouhošíjka znamenaná
(Phaeostigma notata).
/Dlouhošíjka, samička.
/Dlouhošíjka v květnu.

Kutilka mexická (Isodontia mexicana) zase vyhledává ve dřevě otvory pro budování svých hnízdeček. Ta se objevila v Evropě teprve nedávno, v Praze je nyní hojná a všudypřítomná.
/Kutilka mexická.
A takových druhů blanokřídlého hmyzu je velmi mnoho, které využívají starší výletové otvory ve dřevě pro vybudování svých vlastních hnízdeček s larvami.
Třeba hrnčířky. Na fotografiích je samička hrnčířky některého druhu z rodu Ancistrocerus. Dospělé hrnčířky se živí nektarem z květů, proto má fotografovaná samička na těle drobné kuličky pylu. Svoje larvy ale zásobuje masitou potravou, loví pro ně larvy brouků nebo drobných motýlů.
/Hrnčířka, samice.
Portrét s mohutnými kusadly.
/Hrnčířka Ancistrocerus, portrét s kusadly.

V Divoké Šárce kvete na skále šalvěj hajní a čistec přímý a začíná kvést vikev huňatá.
Drobné obyvatelky hmyzích hotýlků na zvětšených fotografiích.
Mrazivé dny skončily, oteplilo se a hmyz opět létá na květy.
Na autech byla námraza z jinovatky už včera před půlnocí a dnes ráno na teploměru -3°C.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist