Co všechno se mi povedlo vyfotografovat vedle hromady palivového dřeva.

11.6.2023 od Hanka

I dřevo do kamen je plné zajímavého života. A během jarních měsíců z takového uskladněného dřeva vylézají dospělci takových druhů hmyzu, které se jako larvy vyvíjely pod kůrou nebo hlouběji ve dřevě.

Na horních dvou fotografiích je kuloštítník beraní (Clytus arietis). To je v Čechách poměrně hojný druh. Vývoj jeho larev probíhá v odumřelém neodkorněném dřevě slabých kmenů nebo větví, trvá obvykle dva roky, někdy tři roky.

Jméno kuloštítník dostal podle své kulaté hrudi. A kresba na krovkách někomu připomíná beraní rohy.
/Kuloštítník beraní, dospělý brouk.
/Brouk kuloštítník beraní má žlutě šrafovanou i spodní část zadečku.

Jeho příbuzným je kuloštítník temný (Anaglyptus mysticus). Ten bývá v některém roce vzácnější, ale právě letos se mu dařilo a lze ho najít v pražské přírodě skoro všude. Samičky kladou vajíčka do štěrbin mrtvých větví a slabších kmenů, takových, které jsou zbavené kůry. Využívá i výletové otvory po jiném hmyzu.
/Tesařík kuloštítník temný.

Brouk kozlíček rodu Leiopus. Jeho larva se také vyvíjí pod kůrou odumřelých kmenů nebo větví. Má takové zbarvení těla, že na stromové kůře prakticky není vidět. Proto jsem ho kvůli fotografování přemístila na zelenou vrbovou větvičku. A po úspěšném zobrazení jsem ho zase nechala odpochodovat, kam sám chtěl. Možná se mu zalíbí i ta vrba.
/Brouk kozlíček rodu Leiopus.
/Kozlíček tykadla.

Z larev brouků tesaříků se ale nemusí vylíhnout vždycky jen tesařík. Často z ní vyletí některý z parazitoidů.

Pristaulacus compressus z čeledi Aulacidae. České jméno zatím nemá. V letošním roce ho ale potkávám na mojí zahrádce snad každý den. Je tu častěji k vidění než brouci tesaříci.
/Pristaulacus compressus, zaostřeno na zadeček.
Pristaulacus compressus se vyvíjí jako parazitoid na larvách tesaříků.
/Pristaulacus compressus, samička s dlouhým kladélkem, foto z boku.
/Pristaulacus compressus, foto shora.

Pod kůrou se také vyvíjejí dravé larvy dlouhošíjky. Na obrázku je pravděpodobně dlouhošíjka znamenaná
(Phaeostigma notata).
/Dlouhošíjka, samička.

Kutilka mexická (Isodontia mexicana) zase vyhledává ve dřevě otvory pro budování svých hnízdeček. Ta se objevila v Evropě teprve nedávno, v Praze je nyní hojná a všudypřítomná.
/Kutilka mexická.
A takových druhů blanokřídlého hmyzu je velmi mnoho, které využívají starší výletové otvory ve dřevě pro vybudování svých vlastních hnízdeček s larvami.

Přijďte pomáhat na louku na Hůrce.
Na neudržovaných plochách s porostem třtiny křovištní se často vyskytují pavouci druhu zápřednice jedovatá.
Iniciativa EU k ochraně opylovatelů
Blanokřídlí na louce nad skalami přírodní památky Baba v Praze 6

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist