Už snad 30 roků si předpěstovávám ze semínek vlastní sadbu pro pěstování zeleniny na zahrádce u domu. A vždycky se to dařilo, problémy nasávaly pravidelně až po výsadbě na venkovní záhony, protože mnohé druhy zelenin chutnají slimákům.
Jenže letos se začaly dít divné věci dřív, a to po rozsazování semenáčků do truhlíků s nakoupeným zahradnickým substrátem. Nejvíc se problém ukázal na sazenicích rajčat. Rajčatům vyrůstaly zkroucené vrcholy a smotané horní listy. Nevěděla jsem, proč se to děje. Přičinu problému mi pomohly odhalit články v časopisu Agromanuál (čísla 4/2023 a také 1/2022). A je to jasné, poškození sazenic rajčat způsobila rezidua herbicidů, které byly obsažené v travní biomase nebo ve slámě, co lidé použili jako součást při výrobě zahradnického substrátu v kompostárnách.
Na horní fotografii je zkroucený list sazenice rajčete, poškození způsobila rezidua herbicidů v substrátu.
Proč se letos v předjaří mnoha lidem nedařilo vypěstovat si doma kvalitní sadbu rajčat.
8.7.2023 od Hanka
A jak to tedy s těmi herbicidy funguje? Nejdřív je potřeba vysvětlit, co je to herbicid. Herbicidy jsou chemicky vyráběné látky, které zemědělci používají na zničení plevelů. Herbicidů existují stovky různých druhů s odlišnými účinky. Problém je v tom, že se jejich spotřeba neustále zvyšuje a dochází ke kontaminaci životního prostředí. Dnes už je prakticky vyloučeno, aby lidé pili vodu a jedli potraviny, ve kterých by se nenacházela rezidua herbicidů nebo jejich metabolitů.
A jak to s mými sazenicemi rajčat nakonec dopadlo? Vysadila jsem je do záhonu, do země, kde žádnou chemii nepoužívám. A sazenice rajčat se tam začaly zotavovat. Nepovedlo se jim to hned, byly v růstu dlouho zpomalené, ale nakonec jim už začaly růst zdravé listy. Někdo by mohl namítat, že plody z takových sazenic mohou také obsahovat rezidua herbicidů. Myslím si, že už to bude dobré. Za tepla a na často zavlažované zemi se do herbicidů pustí mnoho půdních mikroorganismů - bakterií a hub, a ti jsou schopni rozkládat herbicidy na neškodné látky. (V pytlích se zahradnickým substrátem je materiál suchý, proto je tam činnost rozkladných mikroorganismů velmi utlumená.) Rajčata jsou také na působení herbicidů velmi citlivá, reagují změnou růstu i na tak malé dávky, jaké ani laboratoř nedokáže odhalit.
A nesmíme si myslet, že když třeba na kedlubnech nebo na kapustě nevidíme žádné růstové poškození, že v nich rezidua herbicidů nejsou. Ony tam jsou, a hodně, jenže polní kedlubny a kapusta jsou na některé přípravky odolné a přítomnost herbicidů v jejich listech jim neškodí a nijak se neprojevuje.
Sazenice rajčete krátce po vysazení na záhon. Část listů už se začala vyvíjet správně.
Před sto roky museli sedláci likvidovat plevele mechanicky, tedy orbou nebo ručně motyčkou. Babička vyprávěla, že když byla dítě, tak hned po příchodu ze školy dostaly všechny děti do ruky motyčku a musely jít pracovat na pole. Dalo to všechno dost práce, proto tenkrát pracovalo v zemědělství snad 80% obyvatel. A nejenom to. I lidé, kteří pracovali v kanceláři nebo v továrně si museli v zaměstnání brát dovolenou od poloviny července do poloviny srpna, aby svým příbuzným na venkově pomáhali při žních. A když tenkrát před sto roky sklidili 20 q zrna z hektaru, tak byli spokojení, že byla velmi dobrá úroda.
Dnes se běžně sklízí 80 q pšenice z hektaru, na nejlepších výzkumných parcelách lze dosáhnout i výnosu 140 q pšenice z hektaru. Jenže je to všechno za cenu aplikací velkých dávek zemědělské chemie do polí. Na zemědělce se nelze zlobit. Teď pracují v zemědělství sotva 2% obyvatel, a ti musí zajistit jídlo pro 98% lidí, kteří pracují někde jinde. Platíme za to velkou kontaminací životního prostředí.
Za 7 týdnů po výsadbě na záhon už má rostlina rajčete zdravý vršek a nahoře zdravé listy. Spodní listy ale zůstávají pokroucené.
A co s tím můžeme dělat? Kdo je toho schopen, ten by si měl pěstovat svojí vlastní zeleninu bez používání zemědělské chemie. Ale bude se divit, jak je to obtížné a že často nesklidí vůbec nic. A taky si musí naplánovat, že prakticky nepojede během léta nikam na dovolenou, protože zeleninové záhony nelze na dlouho opustit, práce je tam pořád a škůdci bývají velmi rychlí.
A které konkrétní chemické sloučeniny vadí rajčatům i v nepatrném množství? V časopisu Agromanuál uvádějí pokusy s látkami aminopyralid a clopyralid, které se používají proti plevelům v obilninách a řepce a při regulacích plevelů v okrasných a sportovních trávnících. Pokud se ale sláma z rostlin ošetřených herbicidem nebo travní biomasa z herbicidem ošetřeného pozemku dostane do kompostu, tak v následujícím roce mají z takového kompostu mnohé pěstované rostliny problémy.
Zhruba stejná poškození na rajčatech jako jsem fotografovala na mých rostlinách byly na obrázcích u článků
"Problematika vybraných herbicidních látek při pěstování rajčat" - Agromanuál 4/2023
"Rezidua herbicidů v půdě a jejich vliv na následné plodiny" - Agromanuál 1/2022
Nejnovější aktuality
