Bolševník obecný je náš původní luční druh, který má ve květech pro hmyz mnoho snadno přístupného sladkého nektaru.

23.7.2023 od Hanka

Bolševník obecný vyhledává především takový hmyz, který má kratší sosák a nedosáhne k hluboko uloženému nektaru ve květech jiných druhů rostlin. (Podobný tvar květu mají i jiné miříkovité rostliny, ty další miříkovité ale mají nektaru málo a uživí se na nich jen velmi drobní blanokřídlí. Pouze žlutě kvetoucí planý pastinák je také pro hmyz důležitý.) Bolševník obecný je nenahraditelný pro výskyt mnoha druhů blanokřídlého hmyzu. Mnozí blanokřídlí si totiž pro výchovu svých larviček vytvářejí hnízdečka v zemi nebo v dutinkách ve dřevě a nemohou se od svých založených hnízdeček příliš vzdalovat.
Chci ukázat, co všechno se mi povedlo na bolševníku obecném fotografovat.

Pro hmyz jsou přitažlivé i odkvetlé okolíky. Tady jsou brouci druhu páteříček žlutý (Rhagonycha fulva).
/Brouci páteříčci na květech bolševníku.
Bolševník obecný je dvouletá bylina (někdy i víceletá). V prvním roce vytváří jen listovou růžici, ve druhém roce vykvétá a po vytvoření semen uhyne. Bolševník obecný by dokázal vyrůst i do dvoumetrové výšky. Na loukách ale bývají jeho mladé květní lodyhy posečené už v květnu nebo v červnu, v takovém případě vytváří náhradní lodyhy s květy, ty už ale bývají menší a nižší. Takové posečení bolševníkům nevadí. Naopak, pokud byla lokalita sečená mozaikově, tedy různé rostliny byly posečené v odlišném termínu, tak se povedlo výrazně prodloužit období, kdy bolševníky kvetou. A to je dobře. Potom je ale důležité nechat bolševníky neposečené až do doby, než jim uzrají semena.
Lokalita na břehu Vltavy u Sedlce (odkud jsou všechny zdejší fotografie) byla posečená někdy na přelomu května a června. Náhradní lodyha bolševníku je nižší. Snad jí lidé nezničí dřív než vytvoří zralá semena.
/Bolševník obecný po jarním posečení opět vyrůstá, zůstává ale nižší.
A co všechno jsem na květech bolševníku obecného fotografovala? Většinou se jedná o takové druhy hmyzu, které se starají o to, aby se nic nepřemnožilo. To je důležitá funkce, zajišťovat pestrost výskytu mnoha druhů a nedopustit přemnožení žádného z nich. Na následujících fotografiích jsou zachycené převážně velmi drobné druhy blanokřídlých. Pro stabilitu přírodních dějů jsou ti maličcí nejdůležitější, i když si jich lidé většinou nevšímají. (Koronavirus je tak malý, že není vidět ani v optickém mikroskopu, a přesto ho pocítili lidé na celé zeměkouli. Právě tak drobné druhy hmyzu ovlivňují okolní svět mnohem víc, než jsme ochotní si přiznávat.)

Velmi hojné tu byly hrnčířky Symmorphus bifasciatus. Ty pro výživu svého potomstva loví larvy mnoha druhů mandelinek.
/Symmorphus bifasciatus na květech bolševníku.
/Symmorphus bifasciatus, samička.

Dospělá zlatoočka (Chrysoperla sp.) se také živí nektarem a pylem. Její larvy jsou dravé, likvidují kolonie mšic, troufnou si i na jiný drobný hmyz.
/Zlatoočka na bolševníku.

Uzlatka pětipásá (Cerceris quinquefasciata). Ta nosí do svých hnízdeček jako potravu pro larvy ulovené a ochromené dospělé drobné brouky nosatce, příležitostně asi i jinou kořist.
/Uzlatka pětipásá na bolševníku.
Podobným druhem je uzlatka obecná (Cerceris rybyensis). Ta loví různé drobné včely samotářky, nejvíc ploskočelky.
/Uzlatka obecná na květech srpku.
Na bolševníku se krátce ukázala i uzlatka písčinná (Cerceris sabulosa).
/Cerceris sabulosa v Sedlci.
/Cerceris sabulosa na bolševníku.
/Cerceris sabulosa, zadeček.

Aby se uzlatky nepřemnožily, vyvíjí se v jejich hnízdech zlatěnka číhavá (Hedychrum niemelai).
/Zlatěnka číhavá u Vltavy.

Tady je srpuška (Gasteruption sp.) a brouk květomil žlutý. Dospělé srpušky se živí na květech, jejich larvy se také vyvíjejí na zásobách nektaru a pylu. Jenže to jsou hnízdní parazité. Samička srpušky pronikne svým dlouhým kladélkem až do komůrky některé samotářské včely a vyklade tam svoje vajíčko. Vylíhlá larva srpušky pak zničí původní larvu včeličky a pak se živí na zásobách sama.
/Srpuška a brouk květomil žlutý.

Také se mi povedlo na louce u Vltavy u Sedlce fotografovat poměrně vzácný druh, a to je pískolib malý (Bembecinus tridens). Ten zásobuje svoje larvičky potravou z nalovených malých křísků a pěnodějek.
/Pískolib malý na louce u Sedlce.

Na zásobách potravy z různých nymf i dospělců malých křísů se vyvíjejí i larvy druhu pakutilka skvrnitá (Nysson maculosus). Pakutilka je ale hnízdní parazit, využívá zásoby, které pro svoje larvičky opatřily vosilky.
/Pakutilka skvrnitá, foto shora.
/Pakutilka skvrnitá na bolševníku.

Na bolševník se přiletěla ukázat i veliká kutilka mexická. Ta loví pro svoje larvičky luční kobylky a sarančata, žije v Praze teprve posledních několik roků. Zpočátku se zdálo, že se bude všude hodně šířit. Nyní se ale naučily vytahovat ven její hnízdečka v dutinách ve dřevě sýkorky a larvy kutilky mexické s chutí vyzobávají.
/Kutilka mexická na bolševníku.
/Kutilka mexická má při určitém úhlu osvětlení lesklá světlemodrá křídla.

V jiných letech bývá na květech miříkovitých rostlin i hodně motýlů. Letos ale bylo motýlů velmi málo. Podařilo se mi fotografovat jen jednu babočku síťkovanou, a to ještě nějak starší. Zřejmě sem přiletěla zdaleka.
/Babočka síťkovaná (Araschnia levana).
O téhle lokalitě, kde jsem před pár dny fotografovala hmyz na květech bolševníku, jsem zhruba před měsícem uveřejnila článek - Aktualita z přírody - Jak to dopadlo s kopřivovištěm u Vltavy na severu Prahy?
A tam píšu, že posečení proběhlo velmi necitlivě. Alespoň část kopřiv měla zůstat neposečná, aby alespoň některé housenky a kukly motýlů, které se na kopřivách vyvíjejí, mohli posečení přežít. Jenže firma Povodí Vltavy to vysekala na 100% všechno, a co hůř, stroje posečenou hmotu ještě navíc nadrtily. Kdyby posečené kopřivy zůstaly ležet na zemi vcelku, tak to mohla značná část housenek a kukel přežít. Podrcení posečené hmoty na drobno už bylo k nepřežití.

A proč se tu na několika málo rostlinách bolševníku sešlo tolik hmyzu? Jednak proto, že bolševník obecný hmyzu chutná. Ale hlavně proto, že okolní břehy Vltavy - hlavně ty na protějším břehu - jsou vysečené úplně, sekáči tu nenechali hmyzu ani kvíteček. A na skalách nad řekou je už všechno uschlé, tam v těchto vedrech také nic nekvete.

Hmyz miluje květy bodláků.
Maličké někdy zvítězí nad velikým.
V teplých dnech nás může na květech překvapit veliká žahalka žlutá.
Fotografie rostlin a hmyzu z výletu do CHKO Český kras.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist