Louka u Vltavy v Praze v Sedlci za deštivého počasí na začátku srpna.

8.8.2023 od Hanka

Bolševníkům obecným už většinou dozrávají semena. Ale některým jednotlivým rostlinám ještě kvetou okolíky na vedlejších výhonech, takže pořád je zde mnoho zajímavého hmyzu na fotografování. A je tu i řada dalších druhů rostlin, které mají dostatek květního nektaru. Někdo by řekl: "Vždyť tu roste jen běžná nitrofilní vegetace, nic zajímavého tu není." Jenže to je omyl. Na výskytu těch obyčejných rostlin závisí přežití nebo nepřežití většiny druhů blanokřídlého hmyzu.

Louka na levém břehu Vltavy. Na protilehlém vltavském břehu jsou skály Přírodní rezervace Podhoří.
/Louka u Vltavy v Praze 6 v Sedlci.
V Praze máme vyhlášených mnoho přírodních rezervací a přírodních památek. Jenže většinu těch chráněných území vyhlašovali geologové, že jsou tam k vidění významné geologické vrstvy. Později se přidali s výzkumem ploch botanici, ti zavedli další chráněná území na místech s výskytem vzácných rostlin.
Doposud se ale jen málo lidí zabývalo otázkou, co ke svému životu potřebuje hmyz.
Na skalách přírodní rezervace Podhoří žije dost hmyzu - ale pozor, pouze na jaře nebo na podzim. V červencovém horku, když je v Praze 35°C a do zdejších skal se opře slunce, tak na skalách už nemůže zdejší vedro přežít žádný živočich. (Rostliny překonávají nepříznivé období ve formě podzemních cibulek nebo hlízek nebo kořenových pupenů.) Když kvůli letnímu horku a suchu zaschnou rostliny v přírodní rezervaci, tak všechen hmyz odtud přeletí dolů k řece a tam žije dál na té obyčejné vegetaci. Každý živý tvor se potřebuje alespoň napít, když nastanou horké dny. Blanokřídlý hmyz pije nektar z květů. Kdyby blanokřídlí neměli v dosahu květy té obyčejné nitrofilní vegetace, tak nemohou přežít.

Na květenství bolševníku obecného sedí vpravo ruděnka hrbatá (Sphecodes gibbus), vlevo je neurčený drobný druh blanokřídlého hmyzu.
/Ruděnka a další hmyz na bolševníku.
Ruděnka hrbatá, sameček.
/Ruděnka hrbatá, sameček.

Opět jsem tu s fotoaparátem zastihla pakutilku.
Pakutilka skvrnitá (Nysson maculosus).
/Pakutilka na květech bolševníku.

Vosilka hladká (Harpactus laevis) je maličká, ale pro přírodu je velmi důležitá. Jako zásoby potravy pro svoje larvy nosí do komůrek ulovené a ochromené nymfy a dospělce drobných křísů. Křísové jsou pro rostliny nebezpeční tím, že přenášejí virové choroby.
/Harpactus laevis na bolševníku.

Na květech bolševníku se tu ukázala i pilatka bazalková (Tenthredo marginella). V české přírodě se její larvy vyvíjejí na dobromysli. Podobný druh pilatka mátová (Tenthredo thompsoni) je vzácnější, podle fotografií dospělců nerozlišitelný. Liší se živnou rostlinou svých housenic. Larvy pilatky mátové se vyvíjejí na mátě dlouholisté a na mátě vodní a také na karbinci evropském.
Dospělci potřebují sát nektar na miříkovitých rostlinách.
/Pilatka bazalková.

Na louce také bohatě kvetou kakosty luční.
/Kakost luční v porostu v době květu.

Nyní na začátku srpna se v přírodě objevují samečkové a mladé samičky mnoha druhů ploskočelek.

Ploskočelka rudonohá (Halictus rubicundus), sameček na odletu.
/Halictus rubicundus, sameček na květu kakostu.
Samička.
/Halictus rubicundus, samička.

Ploskočelky milují lopuchy, bodláky, chrpy a celou řadu dalších hvězdnicovitých rostlin, mohou sbírat nektar a pyl i na dalších druzích rostlin. Většina druhů ploskočelek je drobných, lidé je obvykle přehlížejí. V české přírodě ale mají ploskočelky zásluhu na opylování, dělají víc opylovacích prací než známé včely medonosné.

Ploskočelka chrastavcová (Halictus scabiosae) patří k větším druhům, na fotografii je sameček na květu lopuchu.
/Ploskočelka chrastavcová, sameček, na lopuchu.

Lopuchy má rád i přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria).
/Přástevník na lopuchu.
/Přástevník ukazuje svoje barevná spodní křídla velmi nerad.

Ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas) na lopuchu větším. Jeho housenky se vyvíjejí na šťovících.
/Ohniváček černokřídlý na lopuchu.
A tady je ohniváček černokřídlý s rozevřenými křídly na lopuchu plstnatém.
/Ohniváček černokřídlý s rozevřenými křídly.
Po jarním posečení lopuchy zase obnovují růst květních lodyh, ale potom vytvářejí jen menší rostliny. Výhodou je pak i to, že takové lopuchy kvetou později. Tím se prodlouží doba jejich kvetení a navíc kvetou v pozdějším létě, kdy je o květy v přírodě nouze.
/Po jarním posečení lopuchy obnovují kvetení, ale tvoří jen menší rostliny.
Květy lopuchů často navštěvují dělnice včel medonosných.
/Lupuch plstnatý se včelami.
Tady je na lopuchu samotářská včela čalounice (Megachile sp.).
/Lopuch se samotářskou včelou čalounicí.
Nektar z květu saje můra kovolesklec gamma (Autographa gamma).
/Lopuch a kovolesklec gamma.

Mezi blanokřídlé patří také mravenci. I mravenci jsou v přírodě důležití a s focením by se na ně nemělo zapomínat. Tady byla na lodyze bodláku kadeřavého mladá okřídlená samička druhu mravenec žlutý (Lasius flavus).
/Lasius flavus, mladá okřídlená matka před odletem.

Po posečení tu obnovil kvetení pilát lékařský.
/Pilát lékařský v trávníku.
Květy pilátů milují čmeláci.
/Květy pilátu se čmelákem.

V místě, kde se cyklostezka odděluje od silnice, kvetly ve svahu bělotrny. Na těch bývají včely medonosné, čmeláci, kutilky a mnoho dalšího hmyzu. Bělotrn kulatohlavý je považován za invazní rostlinu, kterou by měli lidé ničit. Občas si ale kladu otázku, proč je tolik invazních druhů rostlin současně včelařsky významných. Že by je včelaři šířili úmyslně?
Žahalka žlutá (Scolia hirta) je v posledních letech v Čechách hojnější.
/Bělotrn se žahalkou.
A také tam u silnice kvetla štětka laločnatá.
/Štětka laločnatá u silnice.
Včely medonosné sbírají na štětkách nektar a pyl.
/Štětka laločnatá se včelou.
Květy štětky milují zejména čmeláci. Tady je na obrázku čmelák rolní (Bombus pascuorum) .
/Štětka laločnatá a čmelák rolní.

Na protějším břehu Vltavy rostou jiné druhy rostlin. Těsně u řeky se objevuje děhel lesní.
/Děhel u Vltavy.
Na květech děhelu jsou překvapivě hojní čmeláci. Čmeláčí dělnice tu na děhelu sbírají nektar a pyl.
Čmelák zemní (Bombus terrestris).
/Dělnice čmeláka zemního sbírá pyl na děhelu lesním.
/Čmelák na děhelu saje květní nektar.

Vedle cyklostezky roste tolice srpovitá. Tu mají v oblibě motýli modrásci.
Na tolici srpovité se ukázal i modrásek tmavohnědý (Aricia agestis).
/Modrásek tmavohnědý na tolici srpovité.
/Modrásek tmavohnědý s rozevřenými křídly.
/Modrásek tmavohnědý se zobrazenými všemi křídly.

Bolševník obecný je ale ze všech zdejších rostlin nejvyhledávanější.
Srpuška Gasteruption jaculator.
/Srpuška na květech bolševníku.
Bolševník obecný, zralá semena.
/Bolševník obecný, zralá semena.

V Divoké Šárce kvete na skále šalvěj hajní a čistec přímý a začíná kvést vikev huňatá.
Drobné obyvatelky hmyzích hotýlků na zvětšených fotografiích.
Mrazivé dny skončily, oteplilo se a hmyz opět létá na květy.
Na autech byla námraza z jinovatky už včera před půlnocí a dnes ráno na teploměru -3°C.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist