Blanokřídlí na louce nad skalami přírodní památky Baba v Praze 6

13.8.2023 od Hanka

Zdejší louka nad skalami je pro hmyz velmi důležitá, nenahraditelná. Je to zvláštní louka, na které zůstává zelená tráva a kvetoucí byliny i v době, kdy jsou kvůli suchu ostatní městské trávníky zhnědlé. Dnes se odtud díváme na Vltavu dolů do hlubokého údolí. Jenže takhle to nebývalo vždycky. V dávných geologických dobách totiž tekla nějaká veliká řeka právě tady nahoře na ploše dnešní louky a okolního lesa. Na památku po těchto časech tu zůstaly v zemi vrstvy kulatých oblázků. A nejenom to. Zdá se mi, že nějaká neviditelná podzemní řeka tudy protéká neustále. A proto zdejší byliny neusychají ani v největších vedrech, dokonce tu jsou rozšířené i rostliny, se kterými se normálně setkáváme na vlhčích lokalitách.
Po letošních horkých červencových dnech je na skalách na ploše vyhlášené přírodní památky Baba uschlé všechno, ani nedávné deště tu kvetení bylin neobnovily. Pro přežití mnoha druhů hmyzu z přírodovědně chráněné plochy PP Baba je zcela zásadní to, že hmyzáčci odtud mohou snadno přeletět na tu obyčejnou louku nad skalami, na kterou už se ale žádný typ ochrany nevztahuje.

S přicházející klimatickou změnou musíme začít myslet na to, že plochy vyhlášených přírodních rezervací a přírodních památek nyní nemohou samy zajistit přežití mnoha druhů živočichů (nejen hmyzu, i třeba ještěrky musí mít v horkém létě možnost se někde napít vody). A že je nutné rozumně hospodařit i v okolí. To znamená zamýšlet se nad tím, jak spolu souvisí život mnoha druhů bylin a hmyzu.
/Pastinák s lumkem.
Některé druhy blanokřídlého hmyzu mají dlouhý sosák a tím dosáhnou i k hluboko uloženému nektaru některých typů květů. Většina blanokřídlých má ale sosák krátký, potřebují kvetoucí byliny se snadno přístupným nektarem. Druhy s krátkým sosákem vyhledávají především kvetoucí miříkovité rostliny (dřív se jim říkalo mrkvovité a nebo také okoličnaté).
V ČR planě rostou stovky druhů různých miříkovitých rostlin. A nejvíc kvalitního nektaru pro hmyz mají v květech takové druhy, které žijí jako dvouletky. V prvním roce vytvářejí jen přízemní listovou růžici, ve druhém roce vykvetou a vytvoří semena, pak uhynou. Je to logické, že musí k sobě lákat hodně hmyzu na opylování, když rozmnožování semeny je jejich jedinou rozmnožovací strategií. Pokud si lidé tuhle souvislost neuvědomí a opakovaně pokosí porost před dozráním semen, tak je velké riziko, že bylina z lokality úplně vymizí.

Na louce nad PP Baba býval v minulosti hojný žlutě kvetoucí pastinák luční, v létě to zde bývala dominantní bylina. Jenže potom následovalo několik roků nevhodné lidské péče, a pastinák skoro nepřežil. Snad mu tady bude letos přát štěstí a semena mu dozrají.
Pastinák zjara raší trochu později. Pokud zůstane louka neposečená až do začátku léta, tak bujně rostoucí trávy rostliny pastináku zcela udusí a pastinák vymizí. Pastinák potřebuje, aby konkurenční trávy byly zjara posečené včas, už na konci dubna nebo na začátku května. A potom už je ideální nechat porost pastináku růst až do vytvoření semen. I když on se umí obnovit a znova vykvést a tvořit semena i při následném červnovém posečení jeho jarních květních lodyh. Pro všechny kvetoucí byliny, nejen pro pastinák, je ale důležité, aby sekačka nechávala výšku aspoň 10 cm od země neposečenou, nepoškozenou. Některé sekačky téměř ryjí v zemi a přesekávají byliny v oblasti kořenových krčků. V takovém případě je obnova kvetení obtížná, často je úplně znemožněná.

Na horních dvou fotografiích jsou na květech pastináku lumci. Lůmků žijí v Praze stovky druhů, zatím ale o nich v češtině nemáme literaturu, určení druhu lumka je tedy obtížné. Snad o nich nějaká kniha brzy vyjde.

Na další fotografii je na květenství pastináku trněnka červenonohá (Tiphia femorata). Larvy trněnek se vyvíjejí jako ektoparazitoidi ponrav chroustů, chroustka letního, zlatohlávka a dalších druhů brouků čeledi Scarabaeidae. V Praze je častým hostitelským druhem, na kterém se larvy trněnek vyvíjejí, chroustek letní (Amphimallon solstitiale) a také chroustek páskovaný (Rhizotrogus aestivus).
/Trněnka červenonohá na pastináku.
Mnoho druhů blanokřídlého hmyzu je v přírodním dění nenahraditelných právě proto, že jako parazitoidi mají vliv na to, aby se jiné druhy hmyzu nepřemnožily.
Tady je trněnka červenonohá na květech bolševníku obecného.
/Trněnka červenonohá, zobrazená kusadla.
Bolševník obecný je také dvouletá bylina. Pro jeho výskyt na loukách platí totéž, o čem jsem psala u pastináku. Bolševník obecný a pastinák luční často rostou v přírodě vedle sebe. Na květech bolševníků často bývá hmyzí nával. Tady jsou vedle sebe trněnka a uzlatka čtyřpruhá, v pozadí je nezaostřený vosík francouzský.
/Trněnka a uzlatka na bolševníku.
Na další fotografii je na květech bolševníku kutík obecný (Ectemnius continuus). Larvičky kutíka potřebují pro svůj vývoj hodně bílkovin, proto jim rodiče nosí do hnízdeček ulovené kusy dvoukřídlého hmyzu. Naopak dospělci musí mít jako energii do létacích svalů hodně cukrů, to získávají sáním nektaru na květech.
/Kutík obecný na bolševníku.

Na květech bolševníků bývají hojné také pilatky. Tady se nechala fotografovat pilatka Tentredo amoena
/Pilatka Tentredo amoena na bolševníku.
/Pilatka Tentredo amoena, portrét.

Na pražských loukách bývá hojná i planá mrkev obecná. Ta má drobnější kvítky a v nich i méně nektaru, není tolik vyhledávaná. I tak jsem tam fotografovala uzlatku, která se k nám šíří z jihu.
Uzlatka čtyřpruhá (Cerceris quadricincta) loví pro svoje larvy drobné brouky nosatce.
/Uzlatka čtyřpruhá saje nektar na plané mrkvi.
/Uzlatka na mrkvi.
Uzlatka čtyřpruhá, portrét na květech bolševníku.
/Uzlatka čtyřpruhá, portrét s kusadly.

Na louce nad PP Baba se na dvou místech objevila i krabilice zápašná. To může být časem problém. Krabilice zápašná je vytrvalá bylina, dokáže se šířit pomocí podzemních oddenků, není závislá na tvorbě semen. Hmyz má její květy rád, pro hmyz je sice důležitá, ale krabilice zápašná se může na lokalitě chovat invazivně. Dokáže přežít i špatnou lidskou péči o lokalitu a následně tam vytvoří souvislou monokulturu.

Barevně zajímavý druh lumka na květech krabilice zápašné. Pravděpodobně je to druh Eutanyacra glaucatoria.
/Lumek na krabilici zápašné.

Na závěr svojí fotografické vycházky jsem se ještě šla podívat mezi skály PP Baba. Tam se zdálo všechno uschlé. Ale nakonec jsem i tady mezi skalami našla jednu kvetoucí bylinu. Byla to máčka ladní a na ní sála nektar kutilka obecná (Sphex funerarius). Ta nosí svým larvám jako potravu ochromené cvrčky a kobylky.
/Máčka ladní s kutilkou obecnou.
Máčka ladní také patří mezi miříkovité rostliny.
Jízlivka obecná (Eumenes pedunculatus) . Ta svůj plod zásobuje housenkami, ponejvíc housenkami píďalek, ale také loví larvy brouků nosatců.
/Jízlivka obecná na máčce ladní.

A jak se tady za zříceninou Baba daří hmyzu s dlouhým sosákem? Pro takové tu na kraji lesa kvetou lopuchy.
Přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) trochu ukázal i spodní nápadně barevná křídla.
/Přástevník kostivalový měl chviličku po přistání trochu rozevřená křídla.
Jetelovka hnědá (Euclidia glyphica) je drobnější.
/Jetelovka hnědá na lopuchu.

Okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus) je kolem lopuchů častý.
/Lopuch hajní a motýl okáč.
Na louce nad přírodní památkou Baba v Praze 6 jsem s fotoaparátem zastihla i u nás vzácnou formu okáče poháňkového. Takové formy se zdvojeným očkem se v letních měsících dají najít hlavně v jižní Evropě.
/Lopuch hajní s motýlem okáčem.

Nápadně větším druhem je okáč luční (Maniola jurtina).
/Okáč luční na květu lopuchu.

Také se tu nechala vyfotografovat samotářská včela čalounice páskovaná (Megachile melanopyga).
/Samotářská včela čalounice páskovaná na lopuchu.

I nebezpečí je všudypřítomné. Tady je drama, když žlutě pruhovaná uzlatka obecná (Cerceris rybyensis) ulovila na lopuchu ploskočelku.
/Uzlatka obecná a ulovená ploskočelka.
Ploskočelka má také žihadlo a nevzdává se snadno.
/Uzlatka obecná s úlovkem.
V Praze žijí desítky různých druhů ploskočelek. Většinou to jsou drobné včeličky. Tady je ploskočelka uvnitř květu svlačce.
/Drobná ploskočelka v květu svlačce.
Velmi hojná je zde také drobná můra světloskvrnka svlačcová (Emmelia trabealis).
/Světloskvrnka svlačcová se živí v květu svlačce.

Z jižní Evropy se k nám do Čech rozšířil také křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). A jak se ukázalo, už ho máme i na louce nad PP Baba. Hlavní zdroj jeho potravy tvoří kobylky, proto má sítě na louce mezi trávou.
/Křižák pruhovaný v trávě na louce nad PP Baba.
Křižák pruhovaný, spodní strana těla.
/Křižák pruhovaný ze spodní strany na svém stabilimentu.

A to všechno se mi povedlo vyfotografovat na louce nad PP Baba za jediné dopoledne 11. 8. 2023.

Teplé počasí v době květu vrby jívy letos umožnilo včelám nasbírat dostatek pylu a čerstvého nektaru.
Na svahu Petřína rozkvétají mandloně.
Zimolez Purpusův je nejlepší keř pro výsadbu mezi včelí úly.
V pražské Stromovce kvete kalina vonná.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist