Mykorhizní symbióza - pro zachování života je nejdůležitější to, co na povrchu nevidíme.

18.10.2023 od Hanka

V lese vidíme jednotlivé stromy, případně jednotlivé houby. Pro jejich existenci je ale nejdůležitější to, co je ukryté v zemi.
Na horní fotografii je křemenáč osikový. Vyrůstá jako symbiotická houba z podhoubí, které obklopuje kořeny osik. Houby a stromy se naučily spolupracovat. Plodnice hub se objevují jen za příznivých podmínek, ale podhoubí spolupracuje se stromy neustále. A jak dlouho bývá jednotlivé podhoubí naživu? Nevím, u některých druhů hub to může být jen krátká doba, třeba jen několik dnů soužití houby a kořene rostlin. A jiná podhoubí v lese mohou být naopak výrazně starší než stromy, které tam v současnosti rostou.

Topol osika se šíří do okolí díky svým podzemním výběžkům. Proto jsou v přírodě často vidět kmeny osiky, které rostou blízko sebe. Původní mateřský strom zřejmě v minulosti uhynul nebo ho lidé pokáceli, z jeho kořenů ale vyrostlo několik nových kmenů. Ty mladé osiky už mají svoje vlastní kořeny, částečně jim ale stále fungují staré kořeny původní osiky a spolu s nimi mají i původní mykorhizní symbiózu.
/Sousední kmeny topolu osiky.
Spadlý list topolu osiky v podzimním zbarvení.
/Spadlý list osiky v podzimním zbarvení.

Dlouhý společný vývoj způsobil, že některé druhy hub už jsou na své hostitelské rostlině úplně závislé, nemohou existovat samostatně. Jiné druhy hub se živí rozkladem mrtvé organické hmoty, mnoho druhů hub získává část živin od hostitelské rostliny a část z organických látek v prostředí.
Lidé mají málo znalostí o tom, jak jsou stromy a podhoubí v lese navzájem propojované. Vědcům se podařilo potvrdit, že jeden a tentýž strom bývá současně obydlen mnoha druhy ektomykorhizních hub.

Vysazený modřín často převyšuje jiné druhy stromů.
/Mladší modřín převyšuje okolní vysazené stromy.
Pod modříny vyrůstá od června do listopadu klouzek sličný.
/Klouzek sličný, foto Karel Netsch.
Během podzimu začíná modřínové jehličí žloutnout a opadávat.
/Během podzimu začínají modřínům jehlice žloutnout.
Právě na tohle podzimní počasí čeká šťavnatka modřínová. Za příznivých okolností dokáží vyrůstat pod modříny stovky drobných houbiček šťavnatek modřínových. (Je to velmi hojný druh houby v lesích Prahy 6.)
/Šťavnatka modřínová, foto Karel Netsch.
/Šťavnatka modřínová v trávě pod modřínem. Foto Karel Netsch.

Pod mladými borovicemi a na okrajích borových porostů roste od srpna do listopadu ryzec borový.
/Ryzec borový, foto Karel Netsch.
Spolupráce mezi stromy a houbami se nejlépe daří na chudých půdách, kde mají stromy nedostatek živin. Tam symbiotická houba zajišťuje minerální výživu stromů. A současně stromy dodávají houbě takové organické látky, které strom vytvořil fotosyntézou. V knize Mykorhizní symbióza od Milana Gryndlera se píše, že na jednom hektaru lesní půdy může být 800 kg mycelia různých hub.
Na úrodných půdách mají stromy (rostliny) dostatek živin, spolupráci s houbami potřebují jen málo. V takovém případě stromy své houbové partnery nepodporují, nechtějí přenechávat houbám svoje asimiláty a rostou dobře bez hub. (To je podobné jako u lidí. Dokud je člověk zdravý a žije v blahobytu, tak rád bydlí sám. Pokud se ale situace změní a nastane nouze, tak obtížné období je možné překonávat jen v těsné spolupráci s dalšími lidmi.)
Mezi lidmi a také mezi houbami a jejich vybranými stromy nemusí být ale vždy jen ideální stav, kdy si všichni podle svých možností vzájemně pomáhají. Vznikají i parazitické vztahy. U nás v ČR jsou nyní ve smrkových lesích významným parazitem houby václavky. Ty způsobují největší škody na lokalitách, kde jsou vysazované opakovaně smrky v podstatě už od doby Marie Terezie. Tam je podhoubí václavek tak rozrostlé, že nově vysazované mladé smrky už nemají šanci kvalitně vyrůst.

Václavka smrková.
/Václavka smrková, foto karel Netsch.
Na Wikipedii se o václavce smrkové mimo jiné píše:
"Podhoubí této václavky zabírá velké plochy. V národním lese Malheur v Oregonu byl nalezen exemplář o rozloze přibližně 9 km² (965 ha) a vypočtené hmotnosti cca 600 tun. Podle současných poznatků je houba v Oregonu "největší houbou na Zemi" a je považován za největšího živého tvora na Zemi, pokud jde o jeho plochu. Její stáří se odhaduje v rozmezí 2000 - 8500 let."

Fotografie hub poslal pro uveřejnění Karel Netsch.

V Divoké Šárce kvete na skále šalvěj hajní a čistec přímý a začíná kvést vikev huňatá.
Drobné obyvatelky hmyzích hotýlků na zvětšených fotografiích.
Mrazivé dny skončily, oteplilo se a hmyz opět létá na květy.
Na autech byla námraza z jinovatky už včera před půlnocí a dnes ráno na teploměru -3°C.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist