Během teplých únorových dnů rozkvetly v lese takové dřeviny, které opyluje vítr.
16.2.2024 od Hanka
Letos nám počasí dopřálo teplý únor. Pro nás lidi je to výhoda, že utratíme málo peněz za vytápění bytů. Pro přírodu to ideální není, hrozí riziko, že rostliny naraší a při následném ochlazení namrznou. Teplý únor není příznivý ani pro hmyz. Mnoho časně jarních druhů se vylíhne z kukel v zemi předčasně a následně ti jedinci nenajdou v okolí rozkvetlé nektarodárné rostliny, na kterých by si mohli doplňovat energii, takže zeslábnou nebo uhynou hladem. V předjaří totiž u nás v české přírodě kvetou pouze takové dřeviny, které opyluje vítr a sladký nektar pro lákání hmyzu ve květech nevytvářejí.
Na horní fotografii jsou vidět dlouhé žluté jehnědy lísky. Z těch vítr uvolňuje hodně pylu.
(V pozadí je na fotografii také bříza. Bříza ale s rozkvětem svých jehnědů ještě nějaký čas počká.)
Na dalším obrázku je detail lískových kvítků. Samičí kvítky, ze kterých vyrostou oříšky, to jsou jen ty maličké červené chomáčky na konci pupenů.
Když se někdy odpoledne udělá opravdu teplo, tak začnou vyletovat z úlů dělnice včel medonosných. Včely mají zásoby medu, to znamená zásoby energie do létacích svalů, v úlech k dispozici. Nejsou tedy závislé na nektaru z jarních květů. Drobných samičích lískových kvítků si včely nevšímají, ale pyl z jehněd sbírají. Čerstvý pyl včely potřebují pro výživu svých včelích larviček.
Včela se zastavila na česně před vstupem dovnitř úlu. Na nouhou má velké rousky pylu, co nasbírala na lískových jehnědách.
A co říkají na únorové oteplení včely medonosné? Včelám to vyhovuje. Není ale jednoznačné, jestli to vyhovuje lidem včelařům. Ony totiž včely, stejně jako každý druh živočicha v přírodě, považují za hlavní cíl svého počínání možnost rozmnožovat se. Nikoliv sbírat med pro lidi. Včely a lidi mají odlišné názory na to, co je kdy správné dělat. A tak se stává, že některý rok se povede, že včely splní lidská přání, ale některý jiný rok se všechno udělá podle včelího rozumu. To znamená, že včely si vychovají několik mladých královen a vytvoří víc rojů, které pak uletí daleko, kde si budou žít ve vybraném dutém stromě po svém a včelař už je nenajde. Když se včely vyrojí, tak včelař potom nemá v úlu ani včely, ani med.
Pokud se v předjaří střídají delší období oteplení s delším výrazným ochlazením, tak to velmi podporuje vznik rojové nálady ve včelách. Letos očekávám, že budou mít včelaři mnoho práce s tím, aby zabránili rojovým náladám ve včelstvech, a že v mnoha případech si včely stejně udělají to, co chtějí ony, to znamená uletí.
V Praze teď kvetou také osiky. Jehnědy topolu osika jsou mohutnější než jaké jehnědy má líska, jenže díky svojí šedé barvě unikají lidské pozornosti. Dělnice včel medonosných někdy sbírají pyl i v jehnědách osik, ale to jen v případě, že jim na blízku nekvete nic lepšího, čemu dávají přednost.
Topoly jsou dvoudomé dřeviny. Samčí a samičí jehnědy vyrůstají na jiných stromech.
Detail samčí jehnědy před dozráním prašníků.
Ve svahu PP Baba v Praze 6 také začal kvést jilm habrolistý (jilm polní). Ten má kvítky tak drobné, že si jich většina lidí vůbec nevšimne.
Detail kvítků jilmu habrolistého.
A co dalšího máme očekávat, že ukáže svoje květy v nejbližších dnech?
Dřín jarní. (Letos jsem viděla na dřínech zatím jen polootevřená poupata, fotografie kvetoucího dřínu je z předchozích roků.)
Dřín jarní je také druh keře, který spoléhá především na opylení větrem. Včely na jeho květech sice občas sbírají pyl, ale není to jejich nejoblíbenější rostlina. A nektar se ve květech dřínu asi netvoří vůbec a nebo jen velmi málo.
Za krátko se dá očekávat také kvetení olše lepkavé.
Olše má samičí kvítky drobné, nenápadné. Pyl se tvoří v dlouhých jehnědách. Olšový pyl včely medonosné milují, na sběr pylu olší vyletují hromadně. Olše ale také spoléhá na opylení větrem, sladký nektar ve květech nemá.
Tak hlavně aby už nepřišly žádné velké mrazy, jen je pro přírodu ještě potřeba mírné ochlazení.
To si myslí i sýkora modřinka.
První jarní dřevinou, která bude mít ve květech (v jehnědách) také sladký nektar, je vrba jíva. Ta je teď v únoru už hodně narašená. Bylo by dobře, kdyby s rozkvětem počkala až na březen, až na dobu, kdy se skutečně oteplí.
Poznámka: V tomto článku jsou především fotografie našich původních českých druhů dřevin. V zahradách a v parcích nyní kvete řada cizokrajných keřů, v jejich květech sladký nektar pro hmyz bývá. Porosty toho cizího ale nejsou tak rozsáhlé, aby měly pro včely nějaký zásadní význam. Kromě toho je většinou chladno, včely vyletují z úlů jen na krátkou dobu. A další druhy hmyzu zatím naštěstí ještě většinou spí.
Jasmín zimní, květ se včelou. (Jasmín nahokvětý = zimní, pochází z Tibetu.) Foto 13. 2. 2024.
Včely medonosné jsou uvnitř úlu aktivní přes celou zimu a při venkovním oteplení dokážou vylétat do okolní přírody kdykoliv.
Ostatní druhy našeho hmyzu by měly v únoru ještě spát ve svých úkrytech. Jenže teplé počasí je občas probudí předčasně. Únorové probuzení ale hmyzu škodí, odhaduji, že většina takových jednotlivých nedočkavců se pak skutečného jara nedožije.
Tady vylezla ven z lesní hrabanky už v únoru na mladý výhonek jasanu kněžice kuželovitá (Aelia acuminata).
Spodní část těla kněžice kuželovité.
Nejnovější aktuality
