Vrba jíva poskytuje včelám první jarní kvalitní a vydatnou pastvu. Řada rostlin sice kvetla v zahrádách už dřív, jenže teprve jívy dokáží dát včelstvům dostatek zdravé potravy a pořádně je nasytit. Předjarní počasí ale bývá vrtkavé, některý rok se v termínu kvetení jív natolik ochladí, že včely nemohou vyletovat ven z úlů.
Vrby jívy se v přírodě rozmnožují pouze semeny. Proto je každá jíva originál, který se v něčem liší od jiných jívových stromů v sousedství. Přírodě velmi pomáhá i to, že jednotlivé stromy jívy nerozkvétají úplně současně, některá kvete hodně brzy, jiná je trochu pozdější. Tím se zvyšuje šance, že aspoň některá vykvete během příznivějšího počasí.
Teplé počasí v době květu vrby jívy letos umožnilo včelám nasbírat dostatek pylu a čerstvého nektaru.
5.3.2024 od Hanka
Vrby jsou dvoudomé dřeviny. (České druhy vrb jsou dvoudomé dřeviny. U kultivarů, které vznikly křížením s asijskými vrbami, to může být i jinak.)
Na jívových stromech s pylovými jehnědami sbírají včely pyl, trochu i nektar. A jak jsem včely pozorovala, zdá se, že nyní mají v úlech velikou spotřebu pylu pro výživu včelích larviček. Mnohé včelí dělnice pouze rychle běhaly po jehnědách a sbíraly jen pyl, sáním nektaru se skoro nezdržovaly.
Včela na následujícím obrázku má na zadní nožičce nasbíranou rousku pylu a současně saje nektar. Proto se na chvilku zastavila na místě a já ji dokázala vyfotografovat. (Sběratelky pylu se pohybují tak rychle, že je fotoaparátem lze zachytit jen náhodou.)
Semena se vytvoří pouze na jívách se samičími jehnědami. Na samičích jehnědách sbírají včely pouze nektar.
Rozkvetlé vrby jívy za protipovodňovou hrází u Vltavy mezi Trojskou lávkou a Trojským mostem. (V pozadí je vidět kaple svaté Kláry v trojské botanické zahradě.)
Pohled z hráze na jívy na opačnou stranu, směrem k vinici vinařství Zilvar.
Tady je vidět, že pokud nějaká plocha zarůstá sama bez lidské údržby, tak se tam semenáčky vrby jívy dokážou úspěšně prosadit. Příroda má ale problém v tom, že lidi vrbové keře vyřezávají, většinou záměrně a důkladně.
Jela jsem po hrázi na kole po cyklostezce až tam, kde začínají Zdiby, jíva tu nebyla kolem hráze ani jedna. Pouze v sousední soukromé zahradě jsem jívu zahlédla.
Správci Povodí Vltavy se zřejmě domnívají, že břehy mají být holé, bez keřů. Aby při povodni voda nebrala větve. Dovolím si k tomu dodat, že jívy mají pružné větve, povodeň by je nezlámala, nebo alespoň by je nezlámala nijak vydatně. Povodňové škody vznikají v první řadě tím, že lidi na soukromých parcelách skladují nadbytek věcí v dosahu vyšší hladiny vody, mají tu všelijaké kůlny a složené dřevěné fošny nebo hromady palivového dřeva, to potom povodeň odnáší a buší s tím do pilířů mostů apod.
Snad naší přírodě pomohou bobři. Ve zprávách jsem se dočetla, že když lidi vysekali keře podél Vltavy v Holešovicích a bobrům tam nezůstalo nic dobrého do zubů, tak se bobři pustili do kácení mohutných vzrostlých topolů. Díky aktivitám bobrům se snad lidi naučí, že je užitečné ponechávat kolem řeky i keře časně kvetoucích druhů vrb.
Obrázky bobra z Dolní Šárky poslal Tomáš Mejsnar.
Je o něm nahrané video (následující odkaz si musíte překopírovat a otevřít extra).
https://www.sarka-lysolaje.cz/download/media/bobr-evropsky-sarecke-udoli.mp4
Bobři jsou plachá zvířata, není snadné je fotografovat. Jako dokument o výskytu bobra musí stačit i horší fotografie. Na dalším obrázku je bobr zachycen na útěku, je vlevo před stálezelenými dřevinami.
Nejnovější aktuality
