Akce pro veřejnost na louce na Hůrce.

26.5.2024 od Hanka

Zpráva z 21. 6. 2024 - Hrabání a úklid sena jsou DOKONČENÉ !
"Ahoj, louka je uklizená. Stihli jsme to ještě před bouřkou. O víkendu už se nehrabe a neuklízí. Dík patří všem, kteří pomáhali. Zdravím a těším se naviděnou při dalších akcích,
Jakub."

Louka na Hůrce je v pražských Stodůlkách.
A proč je na této louce kosení až ve druhé polovině června? Protože tady se na omezení růstu trávy výrazně podílejí poloparazitické byliny kokrhel luštinec a černýš rolní a zdravínek jarní pozdní.
Samotný proces parazitace probíhá prostřednictvím haustorií, kterými rostlina vniká do xylémových pletiv kořene hostitelské rostliny, odkud získává rozpuštěné anorganické živiny. Po připojení k parazitovanému hostiteli ponechává parazit průduchy na svých listech otevřené i v období sucha a vypařuje tak zbytečně mnoho vody, kterou také čerpá od hostitele, odběrem živin i vody jej značně oslabuje.

V dřívějších stoletích všechnu dopravu a všechny polní práce dělali lidé s pomocí koní. A pro koně potřebovali hodně sena. Tenkrát bylo důležité, aby z každé louky sklidili maximum. Výskyt poloparazitických bylin by výnosy omezoval. Proto se lidé snažili parazitické byliny v porostu likvidovat. Obilí je také tráva, kokrhel luštinec dřív škodil také v obilí.

Dnešní situace je jiná. Trávy je nadbytek a nikdo ji nechce sklízet. Teď už lidé většinou nemají doma ani králíky, pro které by si chtěli sušit seno. Tak se situace obrátila, poloparazitické byliny začínají pomáhat s přerůstající třtinou křovištní a s dalšími nepříjemnými trávami. A také kvetou, mají ve květech nektar a pyl, čmeláci je rádi navštěvují. Riziko zavlečení poloparazitů na ornou půdu už dnes nehrozí, pole jsou tak jako tak ošetřována herbicidy proti plevelům.

Louka s kvetoucím černýšem a kokrhelem.
/Černýš rolní a kokrhel na louce.
Černýš rolní láká na svoje květy hlavně čmeláky.
Dělnice čmeláka zemního s rouskami nasbíraného pylu.
/Čmeláčí dělnice na černýši.
/Černýš a dělnice čmeláka s nasbíraným pylem.
V červnu začínají létat v přírodě i čmeláčí samečkové.
Sameček čmeláka zemního se živí ve květech černýše.
/Ve květech černýše se živí čmelák zemní - sameček.
Největší krasavec je drobný sameček čmeláka lučního.
/Čmelák luční, sameček na jetelu.

Čmeláci sbírají nektar a pyl také ve květech kokrhelu. Je vidět, že dostat se dovnitř květu dá dost práce.
/Kokrhel a čmelák v květu.
/Čmeláci sbírají ve květech kokrhelu žlutý pyl.

Na květy hvozdíku kartouzku tu létají vřetenušky.
/Hvozdík kartouzek a vřetenuška.
/Vřetenuška navštěvovala hlavně hvozdíky.

Vedle na skalnatém vršku létala také samotářská včelka smolanka rezavá.
/Smolanka rezavá - 4. 6. 2024 Praha Stodůlky.

Fotografie rostlin a hmyzu z výletu do CHKO Český kras.
Jak se z housenky ve stočeném listu javoru mléče vylíhla samička drobného lumka.
Blanokřídlí zajišťují stabilitu v přírodě.
Akce pro veřejnost na louce na Hůrce.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist