V krajině rozkvetly zplanělé slivoně.
4.4.2025 od Hanka
Přírodu nyní zdobí bíle kvetoucí keře různých typů zplanělých slivoní. Dělnice včel medonosných na nich sbírají pyl i nektar. Vzácně lze na jejich květech zahlédnout samečky pískorypek. Ti samečkové se vždy jen rychle nasytí nektarem a pak už zase létají nad zemí a patrolují, odkud by se ze země mohly začít líhnout samičky. Vzduch se teď na pár dnů oteplil, země je ale pořád studená a jak pozoruji, tak samičkám se zatím vylétat ven nechce.
Dělnice včely medonosky saje nektar a sbírá pyl z květů slivoně.
Sameček pískorypky popelavé se živí nektarem. Sladká šťáva je palivo do jeho křídlových svalů. Na květech se zastavuje vždy jen na pár vteřin. Když má mít u samiček úspěch v konkurenci mnoha jiných samečků, tak se přitom hodně nalétá.
Pískorypka popelavá (Andrena cineraria) je v Praze nejhojnějším druhem pískorypek. Proto chci ukázat samečka i na lepším obrázku, jak jsem ho fotografovala v březnu na jehnědě jívy.
Na některých málo zarostlých svazích jsou v zemi kolonie samotářských včel druhu hedvábnice jarní (Colletes cunicularius). Ty se velikostí i barvou velmi podobají dělnicím včel medonosných. Samičkám hedvábnic se zatím taky nějak ven nechce, asi čekají ochlazení. Samečkové ale už nyní létají nad hnízdišti ve stovkách jedinců. Pečlivě sledují, jestli někde nezačala vykukovat z hnízdečka samička. Otcem jejího potomstva se totiž stane pouze ten, kdo byl její první.
Sameček hedvábnice jarní je krátce po vylíhnutí hezky barevný. (Za pár dnů po létání na slunci začne šedivět.) Na fotografii sedí na nedozrálé jehnědě vrby křehké.
V zahradách kvetou meruňky. Na jejich květech teď vídám hojné samečky i samičky samotářských včel druhu zednice rohatá (Osmia cornuta). A všechny létají na vzdálené větve, kde fotoaparát nemůže zobrazit detail. Jejich tmavě oranžově ochlupený zadeček na obrázcích najdete.
Tady samička přilétá na květ meruňky.
A tady odlétá.
Zednice rohatá, fotografovaná z boku.
Občas se na meruňkových květech objevují mohutné samičky čmeláků. Mnohé z nich už si našly místo pro vybudování hnízdečka, do vystavěné buňky nakladly vajíčka a nyní musí svoje budoucí potomstvo v hnízdečkách zahřívat, ven samičky vyletují jen na nejnutnější chvilky. Jiné čmeláčí samičky ale stále vídám létat nízko nad zemí a po vhodném umístění hnízdečka teprve pátrají. Takovým často vyhledávaným místem pro založení čmeláčího hnízdečka jsou opuštěná hnízda hrabošů. Pokud byl předchozí rok na hraboše bohatý, tak v roce následujícím se dobře daří čmelákům.
Tahle čmeláčí samička, pravděpodobně je to druh čmelák hájový (Bombus lucorum) , už sbírala rousky pylu v době kvetení jív. To znamená, že už v březnu měla svoje hnízdečko založené a nosila si dovnitř nasbírané zásoby.
Samičky čmeláků hájových jsou vzhledově téměř neodlišitelné od samiček čmeláků zemních. Čmelák hájový je ale trochu otužilejší, zjara se samičky probouzejí dřív.
A všude teď začínají rozkvétat javory mléče.
Nejnovější aktuality
