Rok co rok žije v české přírodě méně a méně druhů hmyzu. Druhy, které jsem dřív v Praze vídala docela často, letos nepotkávám. A druhy, které patřily k nejhojnějším, se mi povede zahlédnout jen málokdy. Příčin je jistě víc, velký podíl na úbytku hmyzu má určitě používání zemědělské chemie.
Na horní fotografii je sameček stepnice jarní (Eucera nigrescens).
Ve zdravé přírodě žije mnoho různých druhů hmyzu. Naše příroda už ale není zdravá.
2.5.2025 od Hanka
Podívejme se na krásná dlouhá tykadla samečka stepnice. Tykadla se skládají z mnoha článků a na každém článku jsou umístěné trochu jiná smyslová čidla. Hmyz totiž pomocí tykadel vnímá mnoho údajů ze svého okolí. Hmyz samozřejmě vnímá okolí i s pomocí dalších smyslových čidel třeba na nohách, vidí očima, atd. No tykadla patří k tomu nejdůležitějšímu, co hmyzu pomáhá s orientací v životě.
Samička stepnice jarní za letu před květem vikve úzkolisté. Vikve jsou nejoblíbenější rostliny samotářských včel stepnic. Samičky začínají létat v přírodě právě teď na začátku května, v termínu rozkvětu prvních druhů vikví. Hnízdečka si budují v zemi. V Praze na stepních lokalitách je to hojný druh.
Jedovatost zemědělských pesticidů se posuzuje podle toho, kolik procent jedinců hmyzu setkání s pesticidem přežije. Měření se obvykle provádějí se včelami medonosnými. Pokud určitou dávku přežije 50% včelích dělnic, pak je takový přípravek prohlášen za relativně neškodný. Jenže pozor, aby včely samotářky a další blanokřídlí vychovali nastupující mladou generaci, tak potřebují být úplně zdraví, nejenom přežít. Stačí poškození některého článku tykadla, aby se jedinec stal "hloupější". Např. zdravá samička dokáže odhalit drobné vajíčko hnízdního parazita ve stěně komůrky pro svojí larvičku a vajíčko parazita umí odstranit. Samička s poškozeným smyslovým vnímáním s tím ale může mít problém a z jejího hnízdečka příští rok vyběhnou pouze dospělci parazitů.
Jedním z mnoha druhů hnízdních parazitů je zlatěnka ohnivá (Chrysis ignita). Ta může pronikat do komůrek více druhů takového hmyzu, který si buduje hnídečka ve dřevě nebo ve větvičkách nebo v bylinných stoncích. Právě zlatěnku ohnivou letos vídám docela často.
Nepříznivým vlivům snadněji odolávají takové druhy, které mají v hnízdečkách také dělnice. Jsou to některé druhy ploskočelek.
Ploskočelka obecná (Halictus tumulorum) má dělnice skutečně droboučké. Tuhle dělnici jsem fotografovala, jak během práce se sběrem pylu a nektaru odpočívá na listu rozrazilu rezekvítku.
A tady pracuje na květech rezekvítku. Jejich matka úspěšně přezimovala, generaci dělnic dokázala vychovat sama. A nyní pracují venku její dcery dělnice, matka samotná už nebude hnízdečko opouštět, pouze bude klást další vajíčka a dcery jí budou pomáhat s výživou další generace samiček a samečků ploskočelek.
Nejnovější aktuality
