2.4.2016 od Hanka
Líska, olše a topol osika jsou dřeviny, které kvetou už prakticky v zimě nebo koncem zimy. Jsou vybavené na to, že je opyluje vítr. Kdyby se v termínu jejich kvetení udělalo na chvilku teplo, včely medonosné by rády sbíraly pyl z jejich jehnědů. Ale to se povede jen některý rok, že je natolik teplo, aby včely mohly vyletovat z úlů.
Na prvním obrázku je líska obecná. Lidi dobře znají její jehnědy. V Praze rozkvétá obvykle už v lednu.
Jen málo lidí zná, jak vypadá pupen, ze kterého později vyroste oříšek. Je to tak droboučký kvítek, že je sotva vidět. Vyfotografovat něco tak malinkého nedokáže obyčejný fotoaparát, na to je potřeba lepší vybavení.
Zdejší detail lískového květu vyfotografoval Karel Netsch.
Další dřevinou, která kvete, i když ještě může být venku sníh, je olše lepkavá. Ta už ale kvete v období, kterému včelaři říkají předjaří. Tady v Praze to bývá začátek března. Těsně před rozkvětem mají jehnědy olše hezkou načervenalou barvu.
Při zvětšení obrázku jsou vidět v detailu nejenom jehnědy, ale i menší samičí šištičky, ve kterých později vyrostou semena. A nenechte se zmást slovem šištička, olše není jehličnan, správně by se mělo psát jehněda samičího pohlaví. Ale ta lidová mluva je často lepší a srozumitelnější.
Kolem poloviny března v Praze kvetou také osiky. Celým jménem se tento druh jmenuje topol osika. Taky má jehnědy. A stejně jako všechny topoly je to dřevina dvoudomá. Na jiných stromech jsou samčí jehnědy, na jiných samičí. Na vzhled vypadají samčí a samičí jehnědy osik velmi podobně. Rozdíl se pozná až tehdy, kdy samičí rostliny vytvoří spoustu ochmýřených semínek.
Na dalším obrázku je samičí jehněda.
Samčí jehnědy vytvářejí mnoho pylu. Na dalším obrázku je samčí jehněda s ještě nezralými prašníky.
Detail samčí jehnědy: