Vrbový nektar a pyl je pro hmyz nenahraditelný.
Před několika dny na mojí zahrádce rozkvetla vrba jíva. A je to jediná jíva v širokém okolí. V dřívějších stoletích lidi vrbu jívu na svých zahradách pěstovali kvůli krásným kočičkám. Dnes mají lidé u domů asijské kultivary vrb, které téměř nekvetou. A lesníci jívy vyřezávají a likvidují jako plevelnou dřevinu, která zabírá místo stromům s kvalitnějším dřevem. Pro včely a čmeláky jsou důležité i květy vrby košíkářské a vrby křehké, které rozkvétají v trochu pozdějším termínu.
Neořezávejte vrbové větve před odkvětem !
11.3.2026 od Hanka
Jívy rozkvétají zjara jako první. V době jejich kvetení se ale často zhorší počasí, bývá chladno a hmyz nemůže létat, někdy na rozkvetlé jívové kočičky dokonce napadá sníh. Staří hospodáři přírodě rozuměli a pro včely vysazovali pestrou směs druhů a kultivarů vrb s odlišným termínem kvetení. Včelaři ořezávali vrbové větve až po odkvětu.
Mladá čmeláčí matka si po probuzení ze zimního spánku potřebuje doplnit energii sáním nektaru z jívových kočiček. Jenže najít v dnešní krajině rozkvetlou jívu, to je skoro zázrak. Jívy nejsou ani v pražských parcích, sadaři je likvidují, protože jívové kořeny nadzdvihávají asfalt na cestách.
Kdo vyráběl z vrbových prutů košíky a nůše, ten potřeboval dlouhé pruty. A aby další rok vyrostly dlouhé letorosty, tak proto košíkáři ořezávali svoje vrby už v zimě. V lednu a v únoru lidi také používali odřezané vrbové větve jako přídavek do krmení pro zvířata.
Dnešní ochránci přírody ale většinou košíky nepletou a doma si krávu nekrmí, ořezané větve buď nechávají ležet a nebo je drtí na materiál do kompostu. Dnes tedy nemají žádný důvod, proč neposunout termín ořezání vrb až po jejich odkvetení.
Vrby (původní české druhy vrb) jsou dvoudomé dřeviny. Na jiném stromě jsou jehnědy s pylem, na jiných stromech budou vyrůstat semena. Samičí jehnědy lákají opylovatele tím, že se v nich vytváří hodně nektaru.
Zednice rohatá (Osmia cornuta) na samičích jehnědách jívy. V Praze je zednice rohatá v posledních letech velmi hojný druh. Zatím je možné v přírodě pozorovat většinou jen samečky. Samečkové mají odvahu riskovat, že to s nimi může špatně dopadnout, jestli se ještě vrátí mrazivé počasí. Samičky si pro jistotu dopřávají delší zimní spánek.
Sameček zednice rohaté saje nektar. Rostlinné cukry jsou nenahraditelným zdrojem energie do jeho křídlových svalů.
Jilm polní má kvítky drobné a nenápadné, lidi si obvykle ani nevšimnou, že jilmy začaly kvést.
Kvítky jilmu polního na fotografii při velkém zvětšení.
Jilmy jsou zavedené na opylování větrem. Nektar se v jejich kvítcích netvoří a výživná kvalita pylu také není velká. Kdyby měly včely medonosky blízko úlů k dispozici květy vrby jívy, tak by byly všechny na jívě a jilmů by si vůbec nevšímaly. Nouze ale nutí včelí dělnice sbírat pyl na jilmech.
Pyl je nutný pro výživu včelích larviček. Na další fotografii je včelí dělnice s velikými nasbíranými rouskami jilmového pylu.
Teď v březnu je pro výživu mladých čmeláčích matek důležitá také hluchavka nachová.
Hluchavka nachová roste většinou jako jednoletá ozimá bylina (někdy dvouletá). Začíná kvést už během podzimu. Je nápadná zejména na konci zimy, protože dokáže kvést i během mírných zim. V předjaří a v časném jaru je to pro hmyz důležitá nektarodárná a pylodárná rostlina.
Hluchavku nachovou navštěvuje větší počet druhů hmyzu, milují ji čmeláci.
Čmelák skalní (Bombus lapidarius) - samička po přezimování získává energii sáním nektaru z hluchavky nachové.
Nejnovější aktuality
