Kdo má rád přírodu, tomu teď kvete na zahrádce vrba jíva.

15.3.2026 od Hanka

Vrba jíva nepotřebuje růst hned u vody, daří se jí i v běžných půdních podmínkách. V samičích jehnědách je pro hmyz nektar, v samčích jehnědách se tvoří nektar a pyl. Včely medonosky teď vyhledávají přednostně pylové kočičky, v úlech nyní krmí hodně svých larviček a pro ty jsou teď v březnu bílkoviny z vrbového pylu nenahraditelné. Další časně jarní druhy hmyzu zatím larvičky nevychovávají a proto potřebují hlavně energeticky bohatý nektar z vrbových jehněd. Čmeláci a včely samotářky přednostně navštěvují samičí vrbové jehnědy - mají tam klid od všudypřítomných dělnic včel medonosných.

Na horní fotografii jsou samičí jehnědy vrby jívy a na nich budoucí matka druhu čmelák zemní (Bombus terrestris) a nahoře je sameček druhu zednice rohatá (Osmia cornuta).

Zednice rohatá, sameček saje nektar z jívové jehnědy.
/Zednice rohatá, sameček saje nektar.

Zednice rohatá - samečkové mají bíle ochlupený čelní štítek.
/Zednice rohatá. Samečkové mají bíle ochlupený čelní štítek.

Zednice rohatá si buduje hnízdečka v různých přirozených dutinách, vyhledává skalní pukliny, bývá i ve škvírách mezi cihlami nebo je vídáme v dutých lodyhách v hmyzích hotelech.
Samičky zednice rohaté se probouzejí ze zimního spánku později než samečkové a potom se významně podílejí na opylování ovocných dřevin. Pro výživu svých larviček jim dělají v komůrkách zásoby ze směsi pylu meruněk, třešní, jabloní, javorů a dalších rostlin. Jenže na začátku po probuzení se také samičky musí živit na jívách a na dalších druzích vrb, nemohou hladovět až do doby rozkvětu meruněk.

V Praze vznikla zajímavá kolonie několika druhů včel samotářek v děrovaných betonových tvárnicích, ze kterých lidi postavili dlouhý plot kolem několika domů. Otvory v betonu tu jsou příliš velké, samotné zednice by tu nedokázaly budovat hnízdečka. Jenže postupnou spoluprací více druhů hmyzu tady v otvorech vznikly špunty z rostlinného materiálu a ty jsou nyní obydlené několika druhy včel samotářek. Je zde ukázka toho, jak je v přírodě důležitý výskyt mnoha rozličných druhů hmyzu, samotný jeden druh by se neuchytil.
/Špunt z rostlinného materiálu v otvoru betonového dílu.

V tomto plotě z betonových tvárnic se v březnu jako první objevují samečkové druhu zednice rohatá. A jsou jich zde stovky jedinců. Samečkové se zjara probouzejí ze zimního spánku výrazně dřív než samičky. A teď za teplých dnů proletují před hnízdy a číhají, jestli se už někde neobjeví také samička.
/Zednice rohatá - samečkové létají před hnízdy, kde očekávají líhnutí samiček.
Tak se podívejme, kolik jich tu všude létá.
/Zednice rohatá. Samečkové čekají před hnízdečky na samičky ve velkém množství.
A tihle všichni by zde nemohli existovat, kdyby pro ně nablízku nekvetly jívy. Protože žádný jiný druh kytičky by jim teď nedodal potřebnou energii, aby se mohli zahřát a létat.
/Zednice rohatá - prolétávání samečků před hnízdečky.

Tady už vylezla na sluníčko první samička. A hned se kolem ní vytvořil chumel samečků, samička uprostřed nich není ani vidět. Ale vítězem se stane pouze jeden sameček. Ostatní budou mít smůlu.
/Zednice rohatá, samečkové se shlukli kolem samičky.

Další obrázky, co jsem fotografovala na jívě:
/Zednice rohatá, sameček se po námaze musí na jívě pořádně nasytit.
/Zednice rohatá, samečkové jsou teď na jívě ve velkém množství.
Samičky čmeláků se během léta nebo začátkem podzimu spáří se samečky a potom se zahrabou mělko do země aby přezimovaly. Na jaře se z nich stanou matky zakladatelky nových čmeláčích hnízdeček.
Jenže klima se otepluje. V dobách mého dětství bývaly v únoru mrazy -15°C, někdy i -20°C.
My děti jsme z toho měly radost, protože kvůli tomu jsme mívaly 2 nebo 3 týdny tzv. "uhelné prázdniny. Prostě v těch mrazech měly školy málo uhlí a nebylo možné školní budovy vytápět. Tenkrát bývala zem do hloubky promrzlá a zjara se ohřívala pomaloučku. Nyní mrzne tak málo, že skoro vůbec. A matky čmelačky se zjara probouzejí už koncem února - kdy jim téměř nic nekvete. České druhy rostlin si totiž dobu svého rozkvetení alespoň částečně určují podle délky dne, a ta je pořád stejná.
/Čmelák zemní, samička na vrbě jívě.
Poznámka na závěr: Vrba jíva se rozmnožuje pouze semeny. Z odříznuté větvičky obvykle nedokáže zakořenit. Včelaři ale pěstují klony vzniklé zkřížením vrby jívy s vrbou košíkářskou, tyhle klony jsou schopné vytvářet kořeny i z odlomeného prutu. Nejde jim to úplně snadno, prut se musí nechat nejdřív několik týdnů ve vodě, ideálně v takovém džbánu, kde je ponořená poloviční část prutu ve tmě a jen vrchol prutu na vzduchu a na světle. Vrba košíkářská a vrba křehká zakoření snadno i jen po zasazení prutu do vlhké země.
/Samičí jehněda vrby jívy dává dostatek nektaru i pro víc hmyzích návštěvníků.
/Zednice rohatá, samečkové na jívě.

Dymnivky v Hořínském parku.
Blanokřídlí opylovatelé v parku za Veleslavínským zámečkem.
Kdo má rád přírodu, tomu teď kvete na zahrádce vrba jíva.
Neořezávejte vrbové větve před odkvětem !

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist