Na horním obrázku jsou vedle sebe TISOVEC dvouřadý a MODŘÍN opadavý v Botanické zahradě Na Slupi.
Modřín je náš původní evropský druh. Ostatní opadavé jehličnany, s jakými se lze v Praze setkat, pocházejí z jiných kontinentů. Dnes je hodnotíme jako cizokrajné, u nás nepůvodní dřeviny. Ovšem k takovému hodnocení je potřeba dát otazník. U nás v uhelných slojích se nacházejí otisky různých třetihorních dřevin, a mezi nimi jsou i tisovce, které se tvarově nijak neliší od nynějšího tisovce dvouřadého.
Opadavé jehličnany v Praze
9.11.2016 od Hanka
Změna barev: Stejná dvojice opadavých jehličnanů, ale v pokročilejším podzimu v roce 2012.
TISOVEC DVOUŘADÝ (Taxodium distichum) ve Stromovce v podzimním zbarvení. (Nyní je původní jen na jihovýchodu USA, ale otisky stromů podobných tisovci se nacházejí i u nás při těžbě uhlí.)
Ještě nedávno rost uprostřed vlhké louky. Nyní tu jsou vybudované nové vodní plochy, a starý tisovec se díky tomu ocitnul na ostrově.
Dokud ještě bylo možno se k tomuto tisovci dostat, fotografovala jsem si jeho vzdušné kořeny. Tisovec totiž umí růst i v zabahněných místech podél řek. Tam se ale dostane ke kořenům jen málo kyslíku. Proto vytváří vzdušné kořeny. Současně fungují spolu s hlubokými kořeny i jako dobré široké upevnění, aby při povodních tisovce odolávaly vyvrácení
Má kulaté plody, které se rozpadávají na stromě.
Tisovec dvouřadý se u nás v ČR pěstuje už delší čas. V pražské Stromovce i jinde v některých zámeckých parcích rostou mohutné staré exempláře tohoto druhu.
Naopak druh TISOVEC VYSTOUPAVÝ (Taxodium ascendens) byl u nás donedávna skoro neznámý. Přirozeně se vyskytuje v bažinatých oblastech v jihovýchodní části USA, především na Floridě.
Nyní už jsou jeho sazenice v nabídkách prodeje i našich zahradnických podniků. Vysazený už je vidět v Praze v parcích, ale jen mladší exempláře. Největší je pravděpodobně v Botanické zahradě v Praze v Troji.
Pohled do větví.
Výhony má dvojího typu - opadavé a vytrvalé. Vytrvalé větvovité výhonky jsou umístěné převážně ke konci letorostů. Opadavé větévky bývají blíž k bázi.
Vytrvalé výhony nesou drobné střídavě postavené pupeny, ze kterých později vyrůstají také výhony opadavé (krátké brachyblasty), které nesou většinu jehlic. Opadavé výhony dávají dřevině až provázkovitý vzhled.
Jehlice jsou čárkovité, drobné.
Nedozrálé zelené šištice. (Po dozrání budou vypadat prakticky stejně jako šištice tisovce dvouřadého.)
Zatím je u nás tisovec vystoupavý téměř neznámý. Proto chci ukázat vyfotografovaný celý strom.
Je to opadavá dřevina. Začátek podzimního zbarvování.
Velmi podobným druhem je METASEKVOJ čínská. Živoucí jehličnatá fosilie, která byla považována za vymřelou ve třetihorách. V roce 1941 byly v Číně objeveny živé stromy tohoto druhu. Od roku 1950 je i v Praze. Největší jedinec je v Botanické zahradě Na Slupi. Ve Stromovce, odkud pocházejí moje fotografie, jsou mladší stromy.
Loňská šiška metasekvoje s vypadanými semeny, která ležela pod stromem na zemi.
Velká metasekvoj roste také v Královské zahradě. Je stejně stará jako jedinec Na Slupi, ale tady na kopci u Pražského hradu je víc na suchu a proto roste pomaleji. I metasekvoji totiž vyhovují mokré lokality.
Další zajímavostí Stromovky je druh PAMODŘÍN líbezný, který pochází z východní Číny.
Nejzajímavější jehličnan Stromovky nyní vyrostl tak vysoko, že na jeho větvičky se už nedohlédne. Moje fotografie jsou z dřívějších roků.
Neobvyklé šišky se obvykle rozpadají už na stromech, jen někdy je velký vítr shodí na zem vcelku.
A nesmím zapomenout na náš český MODŘÍN opadavý, který je ze všech opadavých jehličnanů nejkrásnější.
Pohled do větví modřínu na začátku listopadu.
Nejnovější aktuality
