Právě proto, že vím, jak je druh včela medonosná ohrožený mnoha nemocemi, jsem před rokem začala tvořit tyhle svoje stránky. Abych ukázala lidem, že existují i další hmyzí opylovatelé než jenom obecně známé včely.
Šíření nemocí včely medonosné se totiž dá zpomalit tím, když nebudou včelaři blízko sebe, ale když naopak bude mezi včelími stanovišti vzdálenost několika km. A kde včely medonosné nebudou, nebo spíš kde bude včel medonosných málo, tam budou muset všechnu práci s opylováním řešit další druhy včel. Není to nemožné,
v ČR je potvrzený výskyt 600 druhů včel, který své larvičky krmí květním nektarem a pylem.
Většina včel samotářek jsou drobné druhy. Na fotografii je sameček pískorypky časné -
Andrena praecox.

Vrby jsou (až na vyjímky) dvoudomé dřeviny. Na jiných keřích jsou jehnědy - kočičky - s pylem, na jiných keřích vyrostou semena. Sladký nektar tvoří oba typy jehněd. Na fotografii s pískorypkou časnou je samičí jehněda.
Samčí (pylová) jehněda je na fotografii s pískorypkou dvoubarvou. Je drobná, ale později v dubnu a v květnu pracuje na opylování ovocných stromů velmi dobře.
Pískorypka dvoubarvá - Andrena bicolor (samička) v detailu.

Kdo chce kolem svojí zahrádky podpořit výskyt pískorypky dvoubarvé, musí vzít na vědomí, že tahle pískorypka má 2 generace do roka. Proto potřebuje mít na svých lokalitách dostatek květů i během letních měsíců. Na sterilních trávnících bez květů se neuživí, potřebuje květnaté louky.
Ozdobou časného jara jsou i samečkové druhu
zednice rohatá - Osmia cornuta. Probouzejí se dřív než samičky. Trochu jsou k vidění na květech, ale hlavně je člověk občas zahlídne jen v rychlosti, když prolétají kolem. Pátrají totiž v terénu po samičkách. Patří k větším druhům včel samotářek.
O tom, jak jsou časně kvetoucí druhy vrb důležité pro naše hmyzí opylovatele, jsem psala už před rokem
http://www.blanokridlivpraze.cz/aktuality/detail/?aktId=4
V zahradách také kvetou jarní šafrány a jejich kultivary, většinou odvozené od druhu
Crosus vernus.
Základní druh se často šíří i do okolí zahrad.
Ve Stromovce je několik mohutných stromů druhu jilm vaz. Ty obvykle opyluje vítr, jejich květy mají mikroskopické rozměry. Na fotografii je rašící pupen jilmu vazu z předchozího týdne. Zaujala mne ale drobná hmyzí vajíčka u základu pupenu.

Vajíčka jsou tak drobná, že jsou pouhým okem neviditelná. Moderní fotoaparát ale umí pracovat i trochu jako mikroskop.
Vajíčka na jilmové větvičce. Na podzim tu byla hojná mera jilmová, podle toho odhaduju, že by to mohla být vajíčka mery. Mera jilmová (
Psylla ulmi ), tedy přesněji její larvy, mohou být v květnu významným zdrojem sladké medovice pro hmyz. Takže jilmy, i když nemají v květech sladký nektar a jejich pyl sbírají včely medonosné jen vyjímečně, jsou včelám a dalšímu hmyzu prospěšné sladkou medovicí, co na jilmech tvoří mery.

Totéž při největším možném zvětšení. Za povšimnutí stojí tmavé tečky na vrcholu vajíček. Ta tmavá tečka, to jsou oči nebo hlavička larvičky ve vajíčku. Obecně platí, že pokud se na původně jednobarevném hmyzím vajíčku objeví tmavá tečka, znamená to, že se larvičky začnou líhnout v nejbližších dnech.
Zato duby čekají se začátkem rašení až na duben. Překvapila mne sojka, která se dokáže ukrýt v suchém dubovém listí tak dobře, že je skoro neviditelná.

I její nápadná modrá pírka mají barvu jako obloha nahoře a dělají sojku neviditelnou.