Řepka olejka je polní plodina, kterou nelze pěstovat jinak než s používáním mnoha zemědělských pesticidů. Od zasetí až k době před sklizní, pořád se musí něčím stříkat. Nepěstuje se jinak, než systémem tzv. "pod trvalou insekticidní clonou".
Řepka je stará kulturní plodina, jenže v dávných stoletích se její olej nepoužíval k jídlu, ale jen na svícení v lampičkách. Původní předchůdci řepky obsahovaly látky, které rostlinám zajišťovaly, že nechutnaly ani lidem a zvířatům, ani hmyzím žroutům. Samozřejmě se vždycky našly nějaké housenky nebo brouci, kteří i dřív řepku žrali, ale šlo jim to pomalu, některé složky obsažené v listech a plodech původní řepky vývoj hmyzu hodně brzdily.
Teprve v posledních desetiletích se podařilo vyšlechtit takové odrůdy řepky, které dávají olej s vynikající potravinářskou kvalitou, ale současně ztratily odolnost vůči hmyzím žroutům.
Přírodní rezervace Divoká Šárka a přírodní pohroma řepka olejka na její hranici.
23.5.2017 od Hanka
Pohled na odkvétající, ještě trochu žluté řepkové pole přes Malou skálu v Divoké Šárce.
Květ řepky je krásný. Svojí zářivě žlutou barvou k sobě láká mnoho druhů hmyzu, nejen svoje hmyzí škůdce, ale i naše pomocníky s opylováním, čmeláky, včely samotářky, i neškodné druhy brouků. Moderní odrůdy řepky bývají samosprašné, nebo jim stačí opylení květů větrem. Mnoho hmyzích opylovatelů sice k sobě vždycky naláká z okruhu několika km, jenže jim pak zemědělské insekticidní postřiky způsobí smrt.
Tady je naopak pohled od Evropské ulice přes řepkové pole až na Velkou skálu v Divoké Šárce.
Pole řepky se táhne právě po hranici Přírodní rezervace až daleko za obzor.
V současnosti se používají v řepce insekticidní postřiky i během jejího kvetení. Na aplikace v době květu jsou ale povolené jen některé nepříliš jedovaté přípravky. Horší situace pro sousední přírodní rezervaci je koncem března. V této době se v řepce aplikují razantnější insekticidy. Samotná řepka v té době ještě nekvete, tedy hmyz z plochy Přírodní rezervace k sobě neláká. Obvykle se ale nepodaří zajistit, aby v řepkovém poli nekvetla plevelná kokoška. Kokoška pastuší tobolka má kvítky sice drobné, ty snadno unikají lidské pozornosti, jenže hmyz má její květy v oblibě.
Květ kokošky v řepkovém poli.
Lidi teď organizují mimořádně dobrou péči v Přírodní rezervaci Divoká Šárka. Probíhá tu správná pastva ovcí a koz.
Na loukách je ideálně dobře řešené mozaikové sečení travnatých porostů.
Jenže žluté řepkové pole je příliš blízko.
Bíle kvetoucí kerblíky bývaly ještě před pár roky plné různých druhů brouků i mnoha dalších druhů hmyzu. Ale od té doby, co se pěstuje řepka na velkých plochách kvůli povinnému přidávání do nafty jako biopaliva, je na kerblíku mrtvo. Nejen v Šárce, to je problém téměř všude v ČR.
Květ kerblíku v detailu. Obvykle se na nich nenajde ani živáček.
Teprve když jsem pochodovala dozadu za skály, tedy dál a dál od řepkového pole, objevila jsem na květu kerblíku jednu včelu samotářku (druh včelky neumím z fotografie určit).
Bylo to tady, na kraji louky.
V třešňovém sadu, v místech, kde obvykle na podzim probíhá divadlo (opera v Šárce), se rozrůstá tromín. Původně jihoevropská rostlina se v současnosti v Praze 6 hodně šíří, zřejmě jí vyhovuje oteplování klimatu.
Tady, daleko od řepkového pole, už bylo hmyzu víc. Podařilo se mi vyfotografovat pouze včelu medonosnou, ti ostatní byli rychlejší než moje zaostřování fotoaparátu, ale na tromínech tu bylo živo.
Je to škoda, že ani tak významná přírodní rezervace, jako je Divoká Šárka, nemá kolem sebe ochranné pásmo, kde by bylo pěstování řepky olejky zakázané. Přitom jinde v ČR to běžně existuje, např. v CHKO Křivoklátsko se řepka pěstovat nesmí.
Je to velká chyba legislativy, nikoliv zemědělců. Zemědělci totiž musí platit mnoho daní (včetně vysoké daně z nemovitosti za plochy polí), hodně peněz dají za pronájmy polí, za zemědělské stroje, atd. To je nutí pěstovat řepku, protože její pěstování je hodně dotované. Např. podobná hořčice pesticidní postřiky obvykle nepotřebuje, jenže ta dotovaná není, a na jejím pěstování se nedá vydělat.
Nejnovější aktuality
