V Praze kvetou habry.

9.4.2016 od Hanka

V pražských lesích je habr nejčastější strom. V minulosti byl pěstován jako tzv. nízký les. To znamená, že ho lidi káceli v krátkém obmýtí. Využívala se tím jeho vynikající pařezová výmladnost. Na palivové dřevo se hodily nepříliš silné větve. Jako palivo je habrové dřevo velmi výhřevné. Do dnešní doby nacházíme v lesích většinou habry s několika kmeny, které vyrůstají z nějakého starého pařezu.

Málokdo by si ale dokázal vzpomenout, jak vlastně habr kvete.
/květy habru v detailu
Na stejné větvi jsou samčí i samičí jehnědy.
/samičí jehněda habru je velmi nenápadná
Samičí kvítky jsou velmi nenápadné, skoro neviditelné. Zato ze samčích květů se teď sype do vzduchu spousta pylu. Habr naštěstí není příliš alergenní. Taky teď ale kvetou břízy, a jejich pyl je pro alergiky katastrofou.
/sameček pískorypky páskované
Habry opyluje vítr, kvůli potravě o něj hmyz zájem nemá. Přesto jsem se před pár dny, když se oteplilo, setkala na habru s jednou zajímavostí, o které chci napsat.
Samečkové pískorypek se po skončení zimy většinou líhnou dřív než samičky. A protože jich je mnoho druhů, a je potřeba zajistit, aby se při páření se samičkami zbytečně nepletli a nezdržovali vyhlížením jiných druhů samiček, mají vymyšlenou různou strategii. U některých druhů samci vytvářejí malé roje a vhodné stromy si označují druhově specifickým atraktivním feromonem. To láká na místo další samce, a hlavně to láká neoplozené samice. V parku Na Kotlářce jsem uviděla habr, který byl obletován spoustou samečků druhu pískorypka páskovaná. Nevím, proč se jim zalíbil zrovna habr, na kterém není nic k jídlu. No možná právě proto byl tenhle strom jenom jejich a nepletli se jim tam jiné druhy hmyzu.

V Praze bývá sníh jen vzácně.
Podzimní fotografie málo známých míst kolem potoka Brusnice v Praze 6.
Mykorhizní symbióza - pro zachování života je nejdůležitější to, co na povrchu nevidíme.
Co kvete včelám na konci září.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist