Už je únor, a v Praze a okolí pořád nemáme sníh. Původní, české druhy stromů a bylin se tím obvykle nedají splést, jsou na výkyvy počasí zvyklé a dávají si pozor, aby nezačaly rašit nevhodně brzy. Naopak takové druhy, které si botanické zahrady dovezly třeba z Číny nebo z Japonska, mohou mít velké potíže, jestli během teplého února naraší a pak v březnu přijdou mrazy.
Na stromech bez listí bývají vidět ptáci. Tady se nechala fotografovat poštolka, jak sedí na svojí pozorovatelně.
Únorové obrázky
11.2.2018 od Hanka
Podle jediné horní fotografie by se druh dravce dal jen odhadovat, ale podařilo se mi vyfotit tu stejnou ještě z jiného místa, kam odlétla.
Keře lísky obecné už odkvétají. U nich je zimní kvetení obvyklé. Lísky opyluje vítr, hmyz nepotřebují. A v zimních měsících létá ve vzduchu pouze pyl lísek, lískové keře nemusí řešit problém s přítomností velkého množství pylu jiných dřevin.
Lidi vyšlechtili i různé odrůdy červenolistých lísek. Takové mají často i jehnědy zbarvené červenohnědě. V přírodě by si je člověk snadno spletl s jehnědami olší.
Teprve detailní obrázek samičího květu ukáže, že je to skutečně červenolistý kultivar lísky.
Olše lepkavá si už taky připravuje jehnědy na rozkvetení. Spolehlivě se pozná podle loňských plodů (mají tvar šištic), které zůstávají na větvích viset i další rok nebo dva po vypadání semen.
Květy olše lepkavé. Jehněda začne zakrátko sypat do okolí množství pylu, a potom odpadne. Plody se vytvoří z těch malých základů budoucích šištic (podle botanické terminologie to jsou samičí jehnědy).
U Vltavy, na trojském břehu blízko Sedleckého přívozu, mne zaujala vrba spadlá do vody.
Bližší průzkum mi odhalil překvapení.
Lidští pachatelé se někdy usvědčují podle otisků prstů. Tady je pachatel nedovoleného kácení usvědčen podle otisků zubů.
Je to jasné, tady se kolem Vltavy v Praze prošel BOBR.
Ale jiné stromy v okolí okousané nebyly. Zřejmě se tu nějaký bobr jen trochu přikrmil na svojí oblíbené potravě, a pak si odplaval hledat pro sebe vhodnou lokalitu někam dál.
A když si člověk zkusí udělat z fotoaparátu mikroskop, odhalí i to, co běžně není vidět. Tady jsou na slaboučké jilmové větvičce vajíčka.
Další zvětšení už naráží na malou hloubku ostrosti. Podle zkušeností z předchozích roků odhaduju, že se z vajíček vylíhne mera jilmová (Psylla ulmi, Cacopsylla ulmi)
Mera jilmová, přesněji řečeno její larvy, vytváří mnoho medovice, a to může tvořit zdroj významné snůšky pro včely medonosné.
Na jaře začnou larvy mery jilmové sát rostlinné šťávy na mladých plodech a listech jilmu a vylučovat medovici.
Nejnovější aktuality
