V září je nedostatek květů, včelám medonosným chybí hlavně pyl.

7.9.2018 od Hanka

Včely medonosné teď trpí hlavně kvůli nedostatku pylu. Květů je teď v přírodě málo. A tak včely sbírají pyl i na květech takových rostlin, jakých by si nevšímaly, kdyby neměli nouzi. Na fotografii včela sbírá pyl na květech merlíku. Merlíky jsou rostliny, které jsou přizpůsobené opylování větrem, sladký nektar pro hmyz se v jejich květech netvoří.

Medových zásob teď mají včely většinou v úlech dostatek. Včelaři je totiž koncem léta krmí rozpuštěným cukrem. To včelám pomáhá. Sacharoza je totiž i přirozenou součástí květního nektaru a medovice, proto řepný cukr včely zpracovávají velmi dobře. Na zásobách, které si včelstva koncem léta vytvoří, musí celé jejich včelí společenství žít až do následujícího jara.

A udělat si dostatek kvalitních zásob, to není vůbec jednoduché. V nektaru, který včely přinášejí do úlu, je mnoho vody a jen malé procento potřebných cukrů. V první řadě se včely musí starat o to, aby se jim povedlo hodně vody odpařit. Kdyby totiž voda ve větším množství v medných zásobách zůstala, začaly by se tam množit kvasinky a med by znehodnotily.
Aby bylo v medových zásobách málo vody, na to si včely vytvořily ještě další pracovní postup. V hltanových žlázách včel se tvoří enzym invertáza, který štěpí sacharozu na invertní cukr - to je směs rovných dílů fruktozy a glukozy. Je to proces, při kterém se chemicky zabudovává do každé molekuly sacharozy při rozdělování na glukozu a fruktozu i jedna molekula vody.
A to není všechno. Glukoza je cukr, který v medu snadno krystalizuje. V období zimních mrazů jsou takové krystalky pro včely těžko stravitelné. Proto včely ovládají další pokračování enzymatického procesu, a to, že přenášejí molekuly glukozy na jiné molekly cukrů a tvoří tzv. vyšší cukry. Tak během zrání medu klesá obsah glukozy, která je spotřebovávaná na tvorbu vyšších cukrů (oligosacharidů). To má velký význam pro zvýšení stability medů v tekutém stavu.

Včelí med je prostě zázrak. Jenže enzymy, to jsou bílkoviny. Tvorba těch enzymů je pro včelí dělnice dost vyčerpávající, a co hlavně, musí mít dostatek bílkovin v potravě. Pro včely je nenahraditelným zdrojem bílkovin pyl z rostlinných květů.


Včela medonosná sbírá pyl na květech merlíku.
/Merlík se včelou medonosnou na květní lodyze.

V podzimní přírodě jsou často k vidění nápadně veliké a barevné kutilky.
Kutilka písečná (Ammophila sabulosa).
/Kutilka písečná na květech máty.
/Kutilka písečná, kusadla v detailu.

Po nedávných deštích některé byliny částečně obnovily kvetení, i když už mají zralá semena.
Locika kompasová.
/Locika kompasová, květ a semena, s drobnou ploskočelkou na květu.

V jejích květech sbírala nektar a pyl malá ploskočelka (rod Lasioglossum).
/Květ lociky kompasové a ploskočelka.

Na vlhkých loukách obnovily kvetení pcháče.
/Pcháč zelinný v září 2018.

Na květu pcháče zelinného jsem vyfotografovala velikou samičku druhu ploskočelka chrastavcová (Halictus scabiosae).
/Pcháč se samičkou ploskočelky chrastavcové v září 2018.

Nejpočetnější jsou všude dělnice včel medonosných. Na fotografii jedna sbírá pyl na květu krvavce totenu.
(Při sběru pylu včely pobíhají po květech velmi rychle, nezastavují se, a proto jsou sběratelky pylu prakticky na všech fotografiích rozmazané.)
/Na květu krvavce sbírá pyl včela medonosná.

Na loukách v Praze je v září mnoho brouků bázlivců, dokonce 2 různé druhy. Samičky mají před kladením vajíček mimořádně veliký zadeček.
Bázlivec černý - vratičový (Galeruca tanaceti).
/Brouk bázlivec černý.
Bázlivec Galeruca pomonae bývá světlejší a má na krovkách podélná žebra.
/Brouk Galeruca pomonae.
/Dvojice brouků Galeruca pomonae.

V této době bývají často k vidění i různí lumci.
/Lumek s červenou hrudí.

Fotografie rostlin a hmyzu z výletu do CHKO Český kras.
Jak se z housenky ve stočeném listu javoru mléče vylíhla samička drobného lumka.
Blanokřídlí zajišťují stabilitu v přírodě.
Akce pro veřejnost na louce na Hůrce.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist