Aktuality Seznam
4.11.2024
Z Botanické zahrady v Praze v Tróji.
od Hanka
Jižní svah trojské botanické zahrady patří k nejteplejším místům Prahy. Možná je to i nejteplejší lokalita v celé České republice. Ve dne jí zahřívá sluníčko, v noci a v zimě vodní pára, která sem stoupá z blízké Vltavy. Od té doby, co jsou na Vltavě postavené přehrady, tady totiž řeka nikdy nezamrzá.
V jedné části zahrady je expozice flóry Středomoří. Lidé tu mohou vidět růst takové byliny a dřeviny, jakým by se na jiných místech u nás dlouhodobě nedařilo.
11.10.2024
Podzimní květy v zahradách jsou pro hmyz potřebné.
od Hanka
V říjnu hmyz vyhledává v zahradách především květy různých astřiček. Na horní fotografii saje nektar z jejich květů motýl babočka admirál (Vanessa atalanta). Babočka admirál je vynikající letec, každoročně podniká tah ze Středomoří až na sever Evropy a zpět. Má dvougenerační životní cyklus. Jedinici první generace k nám přilétají v květnu, jejich potomci se začátkem podzimu vracejí zpět do jižní Evropy a Afriky. V průběhu tak dlouhé cesty je potřeba se občas nasytit nektarem z květů.
Číst více
18.9.2024
Po vydatných deštích se zase ukázalo sluníčko.
od Hanka
V předchozích dnech postihly Českou republiku i sousední země mohutné deště a následné ničivé povodně. Katastrofa začala už v pátek 13. 9. 2024. Na severovýchodě republiky spadlo během pár dnů až 500 mm vody. Pro představu - na některých místech v Českém středohoří obvykle tolik nenaprší ani za celý rok. Potom se déšť přesunul nad jižní Moravu a nad jižní Čechy, veliké povodňové škody budou i tam. U nás v Praze také pět dnů vytrvale pršelo, ale déšť tu byl mírnější.
Územím Prahy 6 protéká Šárecký potok. Jak to teď vypadá u Šáreckého potoka v Dolní Šárce pod Zlatnicí, to je vidět tady na fotografiích.
10.9.2024
Louka na Hůrce - hrabání sena 19.-22. 9. 2024
od Hanka
Zdravím příznivce přírody, zvláště Louky na Hůrce,
moc rád bych Vás opět požádal o pomoc s úklidem louky po sečení a vysekávání výmladků. Hlavní část úklidu biomasy a také nějakého toho odpadu proběhne v termínu 19.-22. 9. 2024.
Ve všední dny (19. a 20. 9.) od 14. do 19.00 h,
o víkendu (21. a 22. 9.) pak od 9:00 do 18:00 h.
Jakub
20.8.2024
V letošním roce mají včelaři už od června problém se ztuhlým medovicovým medem.
od Hanka
Tmavé medovicové medy vznikají, když včely sbírají cukernaté látky kolem mšic (nebo i dalších producentů medovice jako jsou červci apod). Mšice totiž sají rostlinné šťávy, ve kterých je mnoho různých druhů cukrů, ale jen málo bílkovin. Jenže mšice potřebují pro svůj růst hodně bílkovin. Proto mšice nadbytečné cukry vylučují z těla ven.
Na horní fotografii je včelí dělnice, jak saje medovici z horní strany dubového listu. U nás v Praze byla totiž v červnu medovice na dubech, bylo jí tolik, že z některých stromů kapala až na zem a lidem se na ulici lepily boty k asfaltu.
Na většině území v Čechách bylo letos velmi mnoho producentů medovice na jehličnanech, hlavně na smrku.
8.8.2024
Na loukách podél potoka v Tiché Šárce a v Dolní Šárce je na květech kyprejů ráj motýlů.
od Hanka
Příroda se neustále proměňuje. Tady na revitalizovaných plochách podél Šáreckého potoka mne každý rok překvapí změny v zastoupení druhů rostlin. Velký vliv na výskyt květů mají termíny sečení, ale nejen to. Luční společenství se samovolně vyvíjí. Letošní deštivý rok podpořil kvetení kyprejů vrbice, naopak jiné rostliny (třeba jetel) kvůli podmáčené zemi ustoupily. Kyprej vrbice má v květech mnoho kvalitního nektaru. Z toho se radují včely a včelaři a také tu poletuje mnoho motýlů.
Číst více
1.8.2024
V přírodě se začala objevovat nová generace drvodělek a obrázky dalších druhů hmyzu, které se mi povedlo v srpnu fotografovat.
od Hanka
Na květy teď létají mladé, nedávno vylíhlé drvodělky. Poznají se podle hustého kožíšku na hrudi i na horní straně zadečku. Občas je ještě možné zahlédnout i jejich starou matku, ta už má ale všechny chloupky olámané, ta má tělo vyleštěné jako zrcadlo.
Na horní fotografii je na květenství bělotrnu mladý sameček. Samečkové druhu drvodělka fialová (Xylocopa violacea) mají předposlední články tykadel oranžové.
(Sameček na obrázku má tělo poseté pylem ze sousedních ibišků syrských, které teď v zahradách dokvétají.)
11.7.2024
Hmyz miluje květy bodláků.
od Hanka
Vedle zříceniny na hranici přírodní památky Baba v Praze 6 kvete několik bodláků. A na nich je víc jedinců různých druhů hmyzu než kolik jsem jich viděla na celé ploše přírodní památky. Na horních fotografiích saje nektar z květenství bodláku otakárek ovocný, krasavec, který je ze všech zdejších motýlů největší.
Číst více
29.6.2024
Maličké někdy zvítězí nad velikým.
od Hanka
Ve skulině mezi trochu spředenými listy vinné révy jsem zahlédla sršeň. Takovou menší sršní dělnici. Sršní matka, která přezimovala, musí totiž svoje první potomstvo vychovávat a krmit úplně sama. Musí sama postavit základ hnízda, naklást do buněk vajíčka, pro vylíhlé larvičky lovit masitou potravu. Proto jsou ty první sršní dělnice o několik mm menší než jejich mladší sestry, které vídáme létat v srpnu a v září.
Rozevřela jsem listy, abych se lépe podívala. Ukázalo se, že tahle sršeň už je mrtvá a že se na jejím těle krmí pavouk - asi druh snovačka oválná (Enoplognatha ovata). Když jsem přinesla fotoaparát, snovačka od svého úlovku odběhla, to ale jen na chvilku. Vzdát se ulovené kořisti nechtěla, zase se vrátila.
28.6.2024
V teplých dnech nás může na květech překvapit veliká žahalka žlutá.
od Hanka
V minulosti bývala žahalka žlutá (Scolia hirta) v ČR vzácná. S nynějším oteplováním ji ale můžeme vidět čím dál častěji i v Praze. Je dlouhá až 22 mm. Je nápadně černá, má tmavá křídla, žluté pásky na zadečku a na nohách větší počet hrabacích trnů. Vyvíjí se jako parazitoid na larvách větších druhů zlatohlávků. Larvy hostitelů jsou ukryté v půdě. Žahalky vyhledávají hostitelské larvy podle vibračních signálů a aktivně se za nimi prohrabávají. Po trvalém ochromení hostitele okolo něj vytvoří komůrku a nakladou na něj vajíčko. Larva žahalky žije na povrchu těla hostitele, kterého zkonzumuje do několika týdnů. V komůrce se kuklí a přezimuje do dalšího roku. V našich podmínkách vytvářejí jednu generaci. Parazitované larvy jsou ochromené, s vajíčkem nebo larvou žahalky na povrchu těla. Dospělé žahalky získávají energii sáním na květech nektarodárných rostlin.
Číst více