Aktuality Seznam
9.3.2017
Kvete topol osika, a také ledacos dalšího.
od Hanka
Jehnědy topolu osiky také kvetou hned při prvním přejarním oteplení. Osikové jehnědy jsou veliké, přesto je lidi většinou neznají.
Osika je dvoudomá dřevina, samčí a samičí jehnědy jsou na odlišných stromech. Na fotografii je samčí jehněda, ze které vítr odnáší mnoho pylu. Pyl osik je šedavý, červenou barvu mají jen nezralé prašníky. Samičí prašníky vypadají velmi podobně, v době květu jsou při pohledu zdálky nerozeznatelné. Rozdíl se pozná až později, když se na samičích jehnědách utvářejí semena.
2.3.2017
Zima končí.
od Hanka
Většinou je pořád ještě chladno, hmyz - až na vyjímky, zatím nelétá. Je to období, kdy rozkvétají dřeviny, které opyluje vítr.
Na horním obrázku jsou květy lísky obecné. V jehnědách se tvoří pyl. Jehnědy jsou nápadné, lidi je dobře znají. Samičí kvítky, ze kterých začnou růst oříšky, jsou tak drobné, až skoro neviditelné. Jsou to jenom blizny, které vyrůstají z pupenových obalů.
4.2.2017
Hledání odlehčovací větve stoky " D " v lese nad Šáreckým potokem.
od Hanka
Napsal: Rudolf
Úřad Prahy 6 se nyní zabývá otázkou, co si počít se stokou "D", tedy přesněji s její odlehčovací částí, do které ústí bezpečnostní přeliv.
Problém začal už v dobách hlubokého socialismu. Tenkrát se nahoře na kopcích překotně stavělo mnoho sídlišť.
Tato odlehčovací stoka slouží pouze pro přeliv v případě velkého přívalového deště.
Kdo ví, kde ústí téhle stoky hledat?
2.2.2017
Jak příroda recykluje včelí plásty
od Hanka
Všichni včelaři to znají. Člověk si domů přinese starší a poškozené včelí plásty, aby je přetavil na vosk. Jenže do toho přijde jiná nutná práce, přetavení na vosk se nestihne ani druhý den, ani další týden. Nakonec včelař na plásty uskladněné doma v teple zapomene. A na plástech zatím začne žít jiný život.
Na horní fotografii je brouk kožojed obecný. Ten sám nedokáže trávit přímo včelí vosk, živí se zbytky po jiných šikovných strávnících. Přítomnost kožojeda v domácnosti ale upozorní včelaře, že se má zamyslet, co se asi děje.
14.1.2017
Neobvyklé jehličnany v zahradě kolem budov Vinohradské nemocnice
od Hanka
Tahle zahrada patří k nejteplejším místům v Praze. Jižní svah, proti větru chráněný budovami. Rostou tu druhy tak náročné na teplo, jaké bychom v ČR neočekávali. A taky byla po několik předchozích roků nadprůměrně teplá zima. Letos je správná průměrná zima. Kdo ví, zda moje fotografie teplomilných jehličnanů nejsou jejich poslední. Nechám se překvapit, co vymrzne a co dokáže přežít.
Na prvním obrázku je borovice pinie (Pinus pinea), kterou lidi znají z prázdninových výletů ke Středozemnímu moři.
Dokonce už jí tady na Vinohradech začaly růst šišky. Vývoj šišek je u pinie tříletý, na další fotografii je dvouletá šiška uvnitř koruny stromu.
12.1.2017
Areál Ladronka na začátku mrazivého počasí.
od Hanka
Areál Ladronka je dlouhá větrná pláň, náhorní plošina. Na mapě se dá najít v těchto místech vrstevnice s číslem 350 m nad mořem.
Fotografie jsou z 1. ledna 2017. Byla tu nádherná jinovatka, silná vrstva. (Dole u Vltavy v tento den zatím ještě skoro nemrzlo.)
29.11.2016
Nově vybudované vodní plochy ve Stromovce
od Hanka
Teď, když už alespoň některým stromům spadalo listí, je od Letohrádku nádherný výhled na nově vybudované vodní plochy. Tedy přesněji, ony nejsou tak úplně nové. V těchto místech býval rybník snad už za Rudolfa II.
Potom v 19. století tu na dně bývalého rybníka vznikla louka. Jenže čas ukázal, že příroda si nedá moc poroučet. Louka tu byla skoro pořád podmáčená, a stav se ještě víc zhoršil, když pod zdejší loukou vybetonovali stropy tunelu Blanka. Já vlastně vůbec nevím, co tady stavebníci pod zemí budovali (v novinách se probíralo jen to, že se tady louka dvakrát propadla 16 m hluboko až dolů do staveniště). A potom už tu stála voda v louce prakticky trvale.
Nyní tu jsou tedy nově vybudované rybníčky, a to je dobře. Jsou v souladu s tím, co si zdejší příroda žádala.
9.11.2016
Opadavé jehličnany v Praze
od Hanka
Na horním obrázku jsou vedle sebe TISOVEC dvouřadý a MODŘÍN opadavý v Botanické zahradě Na Slupi.
Modřín je náš původní evropský druh. Ostatní opadavé jehličnany, s jakými se lze v Praze setkat, pocházejí z jiných kontinentů. Dnes je hodnotíme jako cizokrajné, u nás nepůvodní dřeviny. Ovšem k takovému hodnocení je potřeba dát otazník. U nás v uhelných slojích se nacházejí otisky různých třetihorních dřevin, a mezi nimi jsou i tisovce, které se tvarově nijak neliší od nynějšího tisovce dvouřadého.
1.11.2016
29.10.2016
Královská zahrada
od Hanka
Jsou tu nádherné veliké stromy. Na horní fotografii je mohutný javor mléč a trochu výhled na Prahu.
(Pro veřejnost je otevřeno jen do konce října, potom na zimu každý rok zavírají.)